ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Prejísť do SK verzie »

Vážení zákazníci,

na základě vládního doporučení v souvislosti se šířením COVID-19 podporujeme omezení platby v hotovosti (na dobírku). Proto doporučujeme při tvorbě objednávky volit bezhotovostní platbu předem. K tomuto kroku jsme se připojili z hygienického hlediska a došlo tím k eliminaci potenciálně rizikových hotovostních plateb, s cílem snížit případné riziko přenosu nákazy při kontaktu mezi doručovateli a příjemci. Do odvolání je pozastaveno osobní vyzvednutí zboží ve Zlíně.

Děkujeme za pochopení.

Blog

Typhlodromus pyri

Dobrý den. Dají se někde roztoči Typhlodromus pyri sehnat?

Dobrý den,

biologický přípravek na bázi dravého roztoče Typhlodromus pyri, lze zakoupit pouze v omezeném období roku (prosinec-únor) a naše firma jej distribuuje. Tento přípravek obsahuje dravé roztoče používané k biologické ochraně proti fytofágním roztočům v jádrovinách, peckovinách, maliníku, rybízu, jahodách a révě vinné. Roztoč je tuzemským druhem, a proto se po vysazení nadřevinách udrží trvale. Není zapotřebí vysazovat jej znovu. Pokud vyčerpá zásobu potravy v podobě fytofágních roztočů, je schopen přežívat idelší dobu vysáváním pylových zrn a hyf různých plísní, včetně padlí. Vyznačuje se širokým spektrem rezistence vůči pesticidům. Jeho použitíneomezuje výrazně ochranu proti ostatním škůdcům a chorobám. Optimální podmínky jsou vytvořeny dostatkem potravy a možností přezimování vrůzných škvírách a trhlinách v borce kmínků nebo pod pupeny na větvích a srdíčkách jahodníků. Šíření urychluje zapojenost porostu.Limitujícím faktorem je chemická ochrana prováděná na kultuře. Účinný organismus: Dravý roztoč Typhlodromus pyri Scheuten.

Odkaz pro tento produkt: https://www.bioagens.eu/typhlodromus-pyri-baleni-50-pasu

05 ledna, 2021

Kadeřavost broskvoní

Jak ošetřit broskvoně proti kadeřavosti? Kdy, jak často a v jaké koncentraci ? Děkuji

Dobrý den, 
děkujeme za Váš zájem o nechemickou formu ošetření rostlin proti chorobám a škůdcům. Níže najdete odpověď na Váš dotaz:

Předpokládáme, že řešíte ošetření proti tzv. Kadeřavosti broskvoní. Každoročně napadené stromy jsou pak méně odolné k přezimování, stromy často prosychají nebo zcela uhynou. Tuto chorobu způsobuje houba Tafrina deformans, která přezimuje na pupenech a uvnitř pupenů, dále na kůře větví a kmenech stromu. Příznaky napadení kadeřavostí broskvoní se projevují již brzy z jara na mladých listech, kde jsou z počátku vypouklé světle zelené, žluté až červené skvrny, které později přecházejí ve světle zelené nebo červené puchýře. Následně dochází k deformaci listové čepele a její zkadeření.  Za vhodných podmínek , zpravidla v květnu, lze nalézt na rubu listu šedobílé mycelium, z kterého se houba šíří do okolí. 

Hlavní podmínkou infekce je doba ovlhčení listu a vhodná teplota, která se pohybuje mezi 7 - 26 °C. Nejvíce jsou infikovány mladé nevyvinuté listy ve velikosti 1 - 1,5 cm. S větším napadením můžeme počítat při chladném a vlhkém průběhu jara, kdy se infekční období prodlužuje na 5 - 6 týdnů (normální období trvá 3 - 4 týdny). 

My doporučujeme tzv. dvoufázové ošetření vybranými přípravky na bázi mědi, níže uvedenými kontaktními fungicidy, které inhibují klíčení spor patogenu a přímo zabíjejí plísně a bakterie na povrchu ošetřovaných částí rostlin. Zpevňují rostlinná pletiva, chrání mechanicky poraněná pletiva.

První fáze se provádí na podzim při opadu listů (v listopadu). V této době se totiž houba přesunuje do šupin budoucích pupenů, kde přezimuje. Postřik provedeme za suchého dne, kdy nehrozí mrazy. Postřikem je nutné ošetřit nejen větve, ale i kmen stromu. 
Druhé se provádí v předjaří aspoň 3 x , v rozmezí zhruba 1 týdne, kdy začínají rašit vrcholové pupeny. Ke kontaktním přípravků je vhodné přidat smáčedlo. 

Termín druhého ošetření se volí nejlépe na základě výpočtu: 

1.  metoda: sčítání hodin teplot suma hodin nad 7 °C od 1. 1. daného roku
Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet hodin nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počet 100 hodin. Tyto hodiny se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma hodin nad 7 °C je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení.
2.  metoda: sčítání aktivních teplot (suma aktivních teplot) nad 7 °C  od 1. 1. daného roku 
Rozvoj choroby začíná v době, kdy součet stupňů C nad 7 °C od ledna daného roku přesáhne počtu 1000 °C. Tyto teploty se neustále sčítají, a nerozhoduje ani to, že mezi tím jsou dny, které nesplňují tyto teplotní limity (tj. např. mrazivé dny). Jinými slovy, pokud je splněna tato suma teplot nad 7 °C  v hodnotě 1000 °C - je nutné ihned začít s ošetřováním, a to třemi postřiky po cca 7 dnech až do doby rašení. Např. 1 den (na základě zjištěných hodinových hodnot provádíme sumu průměrných hodinových teplot) –  7 °C, 12 °C, 8 °C, 7 °C, 5 °C =7+12+8+7=34 °C = suma aktivní teplot  (5 °C nesčítáme – je to pod 7 °C). 

Upozorňujeme, že druhý postřik proti kadeřavosti broskvoní  provedený po období rašení je již neúčelný a zbytečný. Současně upozorňujeme, že při velmi silném tlaku choroby nelze očekávat  úplné potlačení  výskytu kadeřavosti na broskvoních.

Vhodné přípravky k ošetření:

Název účinné látky: Hydroxid měďnatý
Dávkování: 0,2-0,4 % ; (20-40 g/10 l vody)
Interval ošetření: 2 x za 14 dní

Název účinné látky: Oxichlorid měďnatý
Dávkování: 1,5 – 3 l na 1 ha
Interval ošetření: 1 x

Podle našich zkušeností z důvodu zabránění vzniku fytotoxicity a rezistence na daný prostředek doporučujeme střídat výše uvedené měďnaté přípravky mezi sebou. Např. v předjaří 2 x Champion a 1 x Flowbrix, na podzim 1x Champion a 2 x Flowbrix.
04 února, 2018

Plodomorka hrušková


Dobrý den, měl bych na Vás prosbu. Jsou nějaké šetrné možnosti přímé ochrany postřik plodomorce Hrušňové (moucha- komárek)  a kdyby se muselo přesně zasáhnout ?Prý se běžně plodomorka neošetřuje. Ale má to být místy hodně nebezpečný škůdce hrušní.

Podle starší literatury  vyhledává samička bílé květy, dokud jsou tam korunní plátky. Do odkvetlých květů už vajíčka nenaklade. Co jsem se víc zajímal jedná se o gradujicího škůdce.  Ve staré literatuře je zmínka, že se  vyskytl v oblasti Hranicka, kde bydlíme. 
 
Hrušky máme blízko lesa. Na jedné jsou každoročně pokřivené plody (kvete dřív, odrůdu neznám) a na Klapovy hrušni (kvete později)  vždycky plůdky zčernají popraskají a opadnou a nezůstane ani jedna. (Jen jednou tam zůstaly dvě. )
 
Škůdce je to asi na jednu stranu zajímavý podle literatury napadá, tak hrušně na večer před západem slunce. Krouží v hejnu a pak "zaútočí". Bohužel se mi nikdy nepodařilo najít čas to pozorovat.

PS: Měl by nějaký účínek postřik z toho kvasiového dřeva i na plodomorku hrušňovou ? Uvažuju, že bych si ho pořídil na ryngli a Bosenckou švestku proti pilátkám.
Děkuji za odpověď

Dobrý den,

Důležitá je likvidace napadených plodů. Jako monitorovací prostředky doporučujeme osazení bílých lepových desek (viz http://www.bioagens.eu/stopset-b-bile-lepove-desky). Biologickou ochranou lze docílit přirozené regulace škůdce. Výsadbou druhově pestrého mixu lučních květin v okolí stromů lze přilákat mnoho druhu užitečných predátorů, kteří se postarají o parazitaci přítomného škůdce. V případě požadavku na chemické ošetření se posuzuje práh škodlivosti. Ošetřuje se v případě dosažení kritického čísla, tj. v období těsně po opadu květních plátků, pokud byla zjištěna 2 nebo více vajíček ve 100 plůdcích. Ošetření se pak provádí insekticidním postřikem na bázi draselných solí přírodních mastných kyselin ke konci fáze zeleného poupěte, který se po 14 dnech zopakuje.

Odkaz na prostředky:

28 září, 2017

Dřepčíci

Dobrý den,
dovoluji si požádat o radu. Existuje nějaká účinná pomoc proti dřepčíkům? Vyskytují se na naší zahradě opravdu v ohromném množství na bílé tařičce (Lobularia maritima). Je to záhon dlouhý 18 metrů, rostliny jsou tam ve čtyřech řadách, mezi nimi jsou nízké jiřinky. Celá výsadba tvoří lem záhonu a moc nerada bych o ni přišla...
Jestli to bude možné, budu vděčná za každou radu.
Děkuji


Dobrý den,

dřepčíků existuje více druhů. Navíc termín „dřepčík“ je laické označení různých imág brouků, kteří do této kategorie ani nepatří… Pokusím se proto zabývat druhem který bývá nejvíce rozšířen a to jak na zahradách, tak významně decimuje i hospodářské plodiny u profesionálních pěstitelů:

Blýskáček řepkový.
Proti dřepčíkovi existuje několik rad, některé z nich jsou ty lidové, které možná znáte anebo jste je již zkoušela a pak prostřednictvím průmyslově vyráběného postřiku na přírodní bázi, který dodáváme i my. 

Existují pak samozřejmě i chemické postřiky, které však nenabízíme a ani to není naší filosofii. Samozřejmě ale záleží na Vašem rozhodnutí, jedná se o okrasné rostliny, tedy nic co byste přímo konzumovali a proto za určitých podmínek může být použití chemických prostředků proti stále odolávajícímu škůdci řešením, za dodržením pravidel a zamezením úletu směrem k zelenině, zakrytím lepenkou při aplikaci chemie apod.

První rada je překvapivě jednoduchá a využívá toho, že tento druh brouků nesnáší vlhko. Množí se nejvíce za suchého a teplého počasí (červenec – srpen). Proto se doporučuje postříkat chráněné rostliny a zakrýt netkanou textilií. Rovněž mulčování znesnadní broukům pohyb. Samozřejmě toto řešení se dá nejlépe použít preventivně a náletu škůdce  tak zabránit v době, kdy na záhonu ještě žádný není. Ideálně tedy ihned po výsevu přikryjeme záhon netkanou textilií a necháme ji až do doby sklizně (musí se trochu povolovat, aby rostliny mohly růst). Funguje to velmi dobře.

Další radou je podpora přirozených predátorů dřepčíků – škvorů. Toho dosáhneme tak, že jim můžeme vytvořit obydlí poblíž chráněných (napadených) rostlin z květináče z pálené hlíny, do kterého dáme trochu sena nebo slámy, převážeme provázkem nebo drátem a prostrčíme dnem. Takový domeček umístíte na stromek (nebo zhotovíte libovolnou konstrukci) poblíž místa napadeného dřepčíky a pak podle potřeby přeneseme jinam. Tak ideálně použít vlnitou lepenku srolovanou do ruličky a strčenou do květináče nebo kelímku od jogurtu. Můžete si takto vytvořit ochranu pro celou zahradu.  

Účinné se ukazují i různé výluhy vyrobené z domácích surovin, které se aplikují postřikem na list. Nejpoužívanější je postřik z dřevěného popela aplikovaný (nejlépe za rosy), účinnost zvýšíte přidáním trochy alkoholu a mazlavého mýdla. Můžete také vyzkoušet postřik z výluhu z pálivých paprik. Jiní zákazníci nám zase potvrzují účinnost výluhu z rebarbory, případně z tabáků. Vždy se jedná o výluhy, které je potřeba cca 24 h nechat louhovat a další den lze stříkat. 

Poslední možností, kterou jsem zmínil je použít hotového insekticidu na bázi Spinosadu. Jedná se o přírodní produkt získaný fermentační činností bakterií Saccharopolyspora spinosa, jež se běžně vyskytuje v půdě. Přípravek SpinTor působí jako požerový i kontaktní insekticid. Působení účinné látky spočívá v ovlivňování aktivity neuronů hmyzu. Účinek nastává po několika hodinách a následně dochází k uhynutí škůdce. Přípravek je vysoce toxický vůči necílovým členovcům, např. včelám. Proto je potřeba při aplikaci zabránit úletu volbou dobrého období pro aplikaci. Tento prostředek je schválen pro použití v ekologickém zemědělství. 

17 července, 2017

Vinná réva

Dobrý den, u letos na jaře zasazených sazenic stolní révy vadne u některých hlavní výhon, ačkoliv listy jsou zelené a zdravé. Můžete poradit jak reagovat? Děkuji předem za odpověď.

Dobrý den, 

problém se kterým se potýkáte bude dvojí. Nedostatek živin v půdě a citlivost na pozdější výskyt houbových chorob. Doporučujeme kombinaci přímých a nepřímých způsobů ochrany a podpory. Mezi základní prostředky nepřímé ochrany patří precizně prováděné zelené práce, které u nově založené výsadby spočívají ve vytvoření optimálních podmínek pro mohutné zakořenění v hluboce prokypřené půdě. Dobře vyvinutý kořenový systém umožňuje rostlinám dobře snášet suchá období.

Zelené práce musí být zaměřovány na udržování vzdušnosti keřů, kde bude velmi dobře osychat listová plocha. Důležité je včasné provedení podlomu, zastrkování letorostů do drátěnky, vylamování zálistků a pozdější odlistění zóny hroznů.

Rozvoj houbových chorob podporuje nadměrná závlaha a přehnojování, zejména dusíkatými hnojivy. Velmi užitečné pro pozdější zdárný růst a kvalitu révy je zelené hnojení. Byliny obsažené ve směsi vytváří velké množství organické hmoty a to jak v nadzemní části, tak kořenovým systémům. Díky tomu je půda efektivně prokypřována až do hloubky cca 1 m. Navíc v důsledku zvýšeného množství organické hmoty se v takto osetých meziřadích několikanásobně zvyšuje množství žížal, které dále zúrodňují a prokypřují půdu a zpřístupňují révě potřebné živiny. Kořenový systém hluboce kořenících bylin v povrchové vrstvě půdy navíc částečně kontroluje kořenům révy vinné a nutí tak révu ve zvýšené míře kořenit hlouběji. Tento efekt je zčásti analogický mechanickému podrývání kořenů révy v meziřadí. Byliny významně podporují mykorhizní houby žijící v symbióze s révou vinnou. Složení směsi zajišťuje po celou vegetační dobu jak protierozní ochranu, tak produkcí nektaru a pylu kvetoucími rostlinami podporuje stovky druhů užitečného hmyzu ve vinici.

Přímou ochranu lze provést fungicidy – kontaktními (Účinná látka zůstává po aplikaci na povrchu rostlinných pletiv a po určitou dobu zde tvoří ochranný film, který chrání před napadením houbovými patogeny. Takové druhy má však pouze preventivní účinek a nemohou tedy působit na patogeny, které pronikly k rostlině před aplikací) a lokálně systémovými (Účinná látka přípravku je lokálně přijímána určitými orgány rostliny a transportuje se v rostlině pouze omezeně, např. v listu).

Doporučujeme Vám zasáhnout níže uvedenými biologickými prostředky (nejedná se o chemii!), které jsou certifikovány pro použití v ekologickém zemědělství a integrované produkci:

Myco-SIN VIN (viz http://www.bioagens.eu/myco-sin-10-kg) působí jako preventivní ošetření proti napadení houbovými chorobami zvýšením produkce fenolických sloučenin, zpevněním povrchu listů, zabráněním prorůstání spor kurtikulou a změnou pH na listech. Díky těmto vlivům dochází k omezení napadení rostliny. Doporučujeme se ošetření v dávce 3 – 8 kg/ha, preventivně před šířením choroby a optimálně 1 – 2 dny před deštěm. Aplikace se provádí v intervalu 7 – 10 dnů podle infekčního tlaku.

AquaVitrin K (viz http://www.bioagens.eu/aqua-vitrin-k-5-l) působí jako preventivní ošetření před napadením houbovými chorobami a je vysoce alkalický. Toto zásadité prostředí je nevhodné pro klíčení a růst spor hub. Mechanicky zpevňuje povrch listů a brání sporám v pronikání do pletiv. Pro plísním, padlí, šedé a bílé hnilobě doporučujeme dávku 2,5 l/ha.

VitiSan (viz http://www.bioagens.eu/vitisan-1-kg) působí jako preventivní ošetření před napadením houbovými chorobami. Kyselé pH a zvýšený osmolický tlak omezuje mycelia hub. Podporuje přirozenou bakteriální flóru na povrchu listů, která omezuje vývoj hub. Současně podporuje přirozenou rezistenci rostlin. Doporučujeme ošetření o dávce 8 – 10 kg/ha.

Nezanedbatelnou roli pro růst a vývoj každé rostliny hraje přiměřené množství stopových živin. Jedná se o skupinu přechodných kovů, které však mohou být pro rostlinu i toxické. Hlavním zdrojem stopových živin pro rostlinu je příjem z půdy. Za nepříznivých půdních a klimatických podmínek (nízká zásoba, nevhodné pH, příliš pevná vazba na půdní částice, sucho atd.) dochází k trvalému nedostatku stopových živin. Jediným způsobem, jak poskytnout chybějící stopové živiny během vegetace je použití vhodných listových hnojiv. Doporučujeme Vám aplikaci listových hnojiv HYCOL-E, které mají prokazatelné regenerační a antistresové účinky. Byly testovány v podmínkách ekologického zemědělství a jsou certifikovány pro aplikaci v ekologické produkci.

HYCOL-E víno (viz http://www.bioagens.eu/hycol-e-vino) zlepšuje výnos a cukernatost, zlepšuje poměr kyselin v moštu a jeho pH. Prodlužuje dozrávání. Vyniká přirozenými smáčecími vlastnostmi a tím maximalizuje příjem živin. Vedle dusíku obsahují tato hnojiva také draslík, síru a hořčík. Aminokyseliny, hořčík a železo aktivují chlorofyl s následným green efektem. Jednorázová dávka 5 l/ha.

24 června, 2017

Chemstop Ecofix

Dobry den, je možne pripravok Chemstop - Ecofix pouzit aj v dome? V kuchyni sa mi objavia mraci, behaju po parapetnej doske aj v dome. Da sa natriet napr. ram okna k zabraneniu vniku do domu ?

dakujem velmi pekne

Přípravek Chemstop-Ecofix samozřejmě lze použít i v domě. Je lidskému zdraví neškodný, nicméně je potřeba zabránit přístupu dětem. Jedná se o klasický lep, který se používá na nátěrech na lepových deskách.

Natírat jím rám okna bychom Vám právě nedoporučili, neboť se jedná o poměrně silné lepidlo, které na sebe mj. váže prach a nečistoty, což znesnadní manipulaci z okny (např. údržba pantů, mytí oken apod.).

Jako efektivnější způsob, jak se zbavit mravenců přírodní cestou, bychom Vám doporučili použití parazitických hlístic proti larvám mravenců (viz https://www.bioagens.eu/steinernema-feltiae-proti-larvam-mravencu-5-mil-ks-/-bal), které ve formě zálivky aplikujete např. poblíž domu, nebo na trase, kudy zástupy mravenců přicházejí. Mravence doslova vyženete, že se přestěhují jinam. Hlístice Steinernema představují pro mravence přirozené nepřátele a jakmile mravenci zaznamenají jejích přítomnost, velmi rychle se odstěhují. Doporučujeme kombinaci s dalšími prostředky proti mravencům (viz https://www.bioagens.eu/ochrana-proti-mravencum )

20 května, 2017

Draví roztoči

Dobry den,
Rad by som sa opytal na drave roztoce. Zivia sa vyhradne sviluskami? Alebo je mozne ich nasadit aj na roztoce ktore sa zivia rastlinami? V akom casovom horizonte ste schopny dodat ich do Bratislavy?

Dakujem! 

Dobrý den,
děkujeme za Váš zájem o biologickou ochranu rostlin.

Všechny námi nabízené prostředky biologické ochrany pro Slovensko najdete zde: https://www.bioagens-sk.eu/prostredky-na-bazi-makroorganismu
Na prvním místě je potřeba si ujasnit fakta, abychom měli jistotu, že se bavíme o stejných věcech. Naše firma nabízí biologické predátory škůdců rostlin, kteří jsou úzce specializovaní na jednotlivé škůdce (což je a musí být v souladu s platnou legislativou o rostlinolékařské péči), platnou jak v ČR tak v SR.

Prakticky to znamená, že např. proti škůdci – sviluška (slovensky roztočec), je registrován biologický predátor Phytoseiulus persimilis. Tento se živí pouze vajíčky, larvami a dospělci svilušek. Na žádné jiné škůdce nebyl laboratorně testován a aby produkční laboratoř získala registraci, musí deklarovat, že je biologický predátor úzce specializovaný na daného škůdce. 
Z toho také vyplývá, že pokud není v lokaci, kde má být predátor využit identifikována přítomnost škůdce, dravý roztoč zde není schopen přežít, např. že by dokázal parazitovat na jiných druzích škůdců, popřípadě se živil sporami prachu, plísní, pylu z rostlin apod. 
Biologickou ochranu nelze aplikovat preventivně. Přičemž to neplatí u všech druhů, viz dále.

Při nasazení do uzavřených kultur je také důležité, zda nebyly před vysazením bioagens k ošetření rostlin použity tradiční chemické insekticidy. Tyto látky zanechávají na ošetřovaných rostlinách rezidua, která jsou pro bioagens toxická ještě přibližně 10 – 14 dnů!  
Všechny výše uvedené druhy bioagens jsou určeny pouze do uzavřených kultur (skleníky, zimní zahrady, interiéry) za vytvoření podmínek minimální teplota 20 °C a vzdušná vlhkost 70%. Dodáváme je proto pouze během vegetačního období (duben – říjen).

Trochu výjimku z výše uvedeného tvoří dravý roztoč Typhlodromus pyri - https://www.bioagens-sk.eu/typhlodromus-pyri-baleni-50-pasu 
Tento biologický predátor je určen do venkovního prostředí (za určitých podmínek jej lze aplikovat např. na exotické rostliny do skleníku, případně do jahodáren) – k ochraně stromů a keřů, před škůdci (svilušky, hálčivci, vlnovníkovci a jim druhově příbuzní škůdci). Je to skutečně jakási „šedá eminence“ mezi bioagens. Byl laboratorně šlechtěn a kultivován již na sklonku devadesátých let a tvoří základ ochrany ekologických vinic a ovocných sadů v ekologickém zemědělství. Výhodou je, že je odolný proti spoustě tradičních chemických postřiků. Na ošetřovaných rostlinách dokáže přežít, i když nejsou dostupné žádné druhy, na kterých by dokázal parazitovat. Dokáže i hladovět, případně se živit pylem. Výhodou oproti bioagens do skleníků (kteří v momentě kdy vyhubí poslední škůdce uhynou) je to, že jeho vysazení do vinice, ovocného sadu je pouze 1x za existenci sadu či vinice. Roztoč se dokáže efektivně namnožit v závislosti na dostupnosti potravy.

Dostupnost bioagens je vždy následující týden od objednání. Příjem objednávek je vždy do čtvrtka do 10:00 hodin. Bioagens se nedají držet skladem, zajišťujeme vždy čerstvé z produkčních laboratoří v zahraničí. Dodání zákazníkům probíhá v týdnu následujícím. 

Výjimku tvoří parazitické hlístice, které lze za určitých podmínek skladovat. 

Pro úplnost je potřeba ještě uvést, že dodávané bioagens nejsou nebezpečné pro člověka, domácí zvířata, necílové organismy (např. včely) a jsou úzce specificky zaměřené pouze proti škůdcům.

Dodání na Slovensko není problém. Každý týden posíláme do SR několik zásilek. Doručení je, vzhledem k povaze zásilky expresní, zpravidla do druhého dne. 

Bližší informace o dopravě a platbě najdete na našich stránkách. 
Na dobírku nezasíláme – pouze platba předem na náš EUR účet.

28 dubna, 2017

Pokousání od sametky podzimní

Dobrý den, každý rok jsme v létě my i psi pokousaní od sametek podzimních. Můžete mi prosím, poradit, jestli by na ně zabral TYPHLODROMUS PYRI nebo něco jiného? 

Dobrý den. Námi nabízené prostředky biologické ochrany rostlin (jak vyplývá z názvu) jsou primárně určeny pro ochranu rostlin a paralyzaci biologických škůdců rostlin. Dravý roztoč Typhlodromus pyri je účinný biologický predátor (dospělci, tak jeho nymfy) mnoha škůdců (svilušky, hálčivci a vlnovníci, larvy třásněnek a jiného drobného hmyzu). Všechny tyto škůdce spolehlivě udržuje hluboko pod hladinou škodlivosti. Nicméně podmínkou je, že jsou tyto škůdci přítomni na stromech, keřích, či vinné révě.  Kolonii dravého roztoče Typhlodromus pyri nelze aplikovat do travního porostu, či do půdy jako takové. 

Sametka podzimní Neotrombicula autumnalis patří do řádu roztočů (Acarina), do podřádu sametkovců (Trombidiforma). Do tohoto podřádu sice patří také svilušky. Často jsou proto sametky chybně nazývány „sviluškami“, ale správný český název je sametky. Způsobují člověku nepříjemné kožní onemocnění. Toto onemocnění je označováno jako trombiculóza (též Erythema Autumnale). Souborným názvem trombidiózy se v lékařské literatuře označují podobná onemocnění kůže způsobená jinými rody a druhy sametek zejména v tropických oblastech. Trombiculózu způsobují larvy sametek, zatímco další vývojová stadia nymfy a dospělci jsou dravci v horních vrstvách půdy. Obdobné onemocnění způsobené sametkami trápí také domácí zvířata, zejména některá plemena psů.
Proto je správně zařazení tohoto druhu roztoče, spíše jako škůdce lidského těla, popřípadě zvířat. Nelze na ně aplikovat biologické predátory škůdců rostlin.

Sametka podzimní je původním obyvatelem otevřených travnatých prostranství, odkud proniká do biotopů vzniklých zemědělskou činností. Je vysoce tolerantní k agrotechnickým a chemickým zásahům. Dříve byly nejvíce napadány sametkami zemědělští dělníci, zejména ženci a zahradníci. V současnosti jsou sametky největším problémem pro zahrádkáře, pro chalupáře a pro obyvatelé zahrad a zahrádek jak ve městech, tak v zahrádkářských koloniích, ale také pro rekreanty v městských a příměstských rekreačních prostorách. V přirozených nebo lidskou činností málo narušených biotopech ke kalamitnímu přemnožení sametek nedochází.

Ke kalamitnímu přemnožení sametek dochází při teplém a dostatečně vlhkém mikroklimatu. Pro zvýšený výskyt sametek je příhodná bujná rostlinná vegetace, nesekané louky a trávníky nebo silně zaplevelené záhony. K přemnožení sametek přispívají stromy a keře zajišťující na zatravněné ploše nebo záhonech stín nebo polostín. Na opakovaně dobře sekaných trávnících, celodenně osluněných s nezastíněnými plochami od stromů a domů ke kalamitnímu přemnožení sametek nedochází. Kalamitní výskyty sametek spojené s trombiculózou lidí jsou zejména v okrasných a užitkových zahradách, ve městské zástavbě i mimo ní, včetně nových sídlišť, parkových plochách a dětských hřištích, zejména v případě jejich nedostatečné údržby. Důležitým faktorem pro přemnožování sametek je dostatečný výskyt přirozených hostitelů, zejména hlodavců a ptáků pohybujících se na zemi jako jsou kosi.

Na místech s kalamitním výskytem sametek jako jsou zahrady a veřejná zeleň, lze výskyt sametek potlačit systémem opatření. Zaprvé je to pravidelné sekání trávníků, a také jejich zalévání. Přemokření půdy sametkám nesvědčí, i když vyžadují zvýšenou vlhkost půdy. Dále odplevelování záhonů a další úpravy zahrad, které omezí vysokou bylinnou vegetaci a umožní průchod zahradou bez dotyků vegetace.

Při skutečně kalamitním výskytu lze použít chemické postřiky. Na sametky působí nepříznivě přípravky na bázi síry, povolené na ochranu proti chorobám ovocných stromů, včetně angreštu a rybízu. Při aplikaci přípravků na bázi síry je třeba dodržet podmínky na etiketě, zejména doporučené koncentrace a ochranné lhůty před sklizní plodin, které budou přípravky zasaženy. Ošetření se provádí na larvy v době jejich výskytu, tj. od poloviny července nebo začátku srpna v 7 až 10 denních intervalech.
0
18 dubna, 2017

Quassia amara a Typhlodromus pyri

Dobrý den,

mohu použít výluh ze dřeva Quassia amara proti pilatkám, když jsem vysadil do sadu Typhlodromus pyri.

A prosím Vás, na kolik litrů postřiku je vaše 1 kg balení ? Těch 50g/litr je konečná koncentrace nebo se to pak ještě ředí?

Děkuji za odpověď

Dobrý den,

výluh z dřevěných pilin keře Quassia amara je produkt zcela přírodního charakteru a proto nepředstavuje žádné riziko z hlediska toxicity pro necílové organismy. Tedy ani pro Typhlodromus pyri a lze je proto kombinovat.

Pokud jde o vlastní aplikaci, piliny je potřeba hodinu vařit v odstáté vodě v daném poměru 50 g / 1 l vody. Těsně před aplikací je třeba výluh naředit do 5 litrů vody. Toto množství postačí k ošetření až 10 stromů v závislosti na velikosti koruny. Přičemž doporučujeme do postřikové jíchy přidat smáčedlo (např. Wetcit viz https://www.bioagens.eu/wetcit-1-l ). 
Samotný postřik je nutné provádět pod větším tlakem, tak aby se směsný přípravek dostal až do květů. Nejlépe za doby hromadného opadu okvětních lístků a je třeba jej opakovat 3 – 4 dny po prvním ošetření, v závislosti na počasí. 

Z balení 1 kg proto připravíte rozředěním přibližně 100 l postřikové jíchy.

Odkazy na prostředky:

https://www.bioagens.eu/quassia-amara-50-g

https://www.bioagens.eu/wetcit-1-l

Výskyt Padlí na hydroponiích

Dobrý den
prosím o zaslání bližších informací o výskytu Padlí. Mechanismu rozmnožování a způsobech šíření, prevence a léčení jím napadených rostlin. (Hnojení, požadavky na vlhkost, světlo, teplotu) a případně další doporučené postupy pro jeho likvidaci ve vztahu hlavně k hydroponicky pěstovaným kultivarům).
Předem Vám děkuji za odpověd a pomoc.

Dobrý den,
omlouváme se, na ochranu rostlin při hydroponickém pěstování se nespecializujeme. V každém případě platí, že hydroponicky pěstované rostliny vynikají odolností vůči chorobě padlí. Níže pouze několik obecných informací ohledně padlí. 

Plíseň vzniká za slunečného počasí s vysokou či střídavou vzdušnou vlhkostí. Napadení plísní nejvíc hrozí v období, kdy rostliny kvetou a u plodiny začínají růst malé plody. Ideální podmínky pro šíření padlí je za slunečných dnů s teplotami v rozmezí 25–33 °C a vyšší vzdušnou vlhkostí. Preventivně účinkují zkvašené výluhy z přesličky rolní nebo kopřivy dvoudomé. Jejich účinnost je ale při silnějších infekčních podmínkách nedostatečná. 

Účinným přípravkem proti padlí je síra. Ta je pro rostliny nezbytná pro přeměnu přijímaného nitrátového dusíku v aminokyseliny a je stavebním prvkem aminokyselin. Rovněž je potřebná pro tvorbu proteinů a chlorofylu. Za vyšších teplot síra sublimuje a fumiguje do porostu, tím působí preventivně a omezuj napadení padlím. 

Odkazy na prostředky:

https://www.bioagens.eu/preslicka-rolni

https://www.bioagens.eu/kopriva

https://www.bioagens.eu/kumulus-wg-3-x-15-g