ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Prejísť do SK verzie »

Náš TIP:

MADEX
biologický přípravek

D e t a i l

Prodej malobalení bioagens proti škůdcům do skleníků pro sezónu 2022 UKONČEN. 
VELKÁ BALENÍ PRO VYTÁPĚNÉ SKLENÍKY V PRODEJI. 
Termíny dodání viz katalogové listy jednotlivých produktů.

Blog

Natura Rock Effect

Dobrý den.
Chci se prosím zeptat. Když dám do sadu teď v únoru dravého roztoče T. pyri, můžu pak na jaře provést postřik proti přezimujícím škůdcům postřikem Natura Rock Effect? Nezabije ho to? Děkuji za odpověď.

Děkuji

Dobrý den.

Natura Rock Effect je pasivní pomocný prostředek na bázi oleje. Nejedná se o insekticid či akaricid, u kterých je potřeba být ostražitý a uvážlivě je volit v případě, že byla souběžně aplikována biologická ochrana. Společná aplikace nevadí, tedy pokud pominete skutečnost, že se rostliny stanou mastné a předávkování může rostlinu „spálit".
25 února, 2017

Floramite 240 SC

Dobrý den, je T. pyri odolný k Floramite 240 SC? Jaké přípravky se hodí k hubení tzv. nepravé svilušky Brevipalpus? Děkuji 

Dobrý den,

i když podle obecných informací výrobce, je tento přípravek údajně bezpečný pro všechny používané druhy užitečného hmyzu a dravých roztočů a vhodný pro použití v programech integrované ochrany rostlin, není však použitelný v režimu ekologického zemědělství. My jeho kombinaci s biologickou ochranou rozhodně nedoporučujeme! Doporučili bychom se orientovat podle přípravků uvedených v našem přehledu toxicity (viz příloha)

Konkrétně dravý roztoč čeledi Phytoseiidae: Typhlodromus pyri - kmen Mikulov (dále jen TP) – formulace: hibernované samice v diapauze, zavrtané v plstěných pásech X15, je sám o sobě odolný vůči spoustě konvenčních postřikových přípravků. Rozhodně bychom doporučili podrobně se seznámit s jednotlivými přípravky uvedenými v našem přehledu, za předpokladu, že je plánováno souběžné využití biologické a chemické ochrany.

Pokud jde o přípravky na paralyzaci členovců z čeledi Tenuipalpidae, do níž patří i Vámi dotazované sviluše, doporučili bychom prostředky z kategorie přírodních přípravků. Tradiční chemii neprodáváme a nedoporučujeme. Obecně účinnými jsou postřikové přípravky na bázi řepkového oleje, draselných solí přírodních mastných kyselin. Nově se ukazují jako velmi účinné výluhy z koření a silic bylin. Zejména skořicový olej.

Pokud jde o biologickou ochranu, do venkovních prostor je to již výše uvedený Typhlodromus pyri. Do skleníkových kultur celoročně vytápěných, případně do skleníku během vegetační sezóny je to dravý roztoč Phytoseiulus persimilis.
20 února, 2017

Typhlodromus pyri ve skleníku

Dobrý večer,

dříve jsem nasazoval Typhlodromus pyri každoročně do sbírky orchidejí, protože údajně Phytoseiulus persimilis žere pouze pravé svilušky. Poslední roky jsem to nedělal neboť se škůdci neobjevili. Nyní je tu mám znovu, po postřiku Vertimec (ochr. lhůta pro zeleninu 3 dny) jsem ještě po 3 dnech kytky postříkal Neem olejem, podle výrobce slabě škodlivý pro T. pyri, soudím že pokud je stříkáno po nasazení roztoče a naopak určitou dobu po postřiku by neškodil. Po týdnu jsem nasadil tohoto dravého roztoče. Podle jiného dodavatele vydrží ve skleníku 2-3 měsíce. Podle jednoho odborníka na zimu upadá do spánku kvůli krátkému dni, orchideje přisvětluji a tak nevím, zdali může v teple alespoň částečně přežít. Přípravky draselných solí přírodních mastných kyselin údajně T. pyri zabíjejí. Ještě jednou děkuji za Váš názor a uvítám Vaše vyjádření k výše uvedenému. 

Dobrý večer,
nevím, zda se správně orientuji ve Vašem popise, kdy píšete o druhu Phytoseiulus a kdy o druhu Typhlodromus…  
Nasazení Typhlodromus pyri (dále jen T. pyri) do vnitřní aplikace (jak uvádíte na orchideje) je docela netradiční. Nejsem si jistý zda může tato ochrana efektivně fungovat vzhledem k nutnosti přezimování, neboť v ČR distribuovaní roztoči z čeledi Phytoseiidae mají za sezónu dvě až tři generace a je pravda, že pokud je kolonie vysazena v přírodě, tak na podzim, nástupem kratších dnů, se ukládají k přezimování. V přírodě logicky nástupem zimy klesá výskyt škůdců a proto vyhledávají přezimování.

Pokud píšete, že jste měl vysazený kmen Typhlodromus pyri a orchidejím jste přisvětloval, tak i kdyby to bylo IR žárovkami nepředpokládám, že Vám to v prostoru, kde orchideje máte významně zvýšilo i teplotu okolí. Pokud se jedná o vytápěné prostory (zimní zahrada, či skleník) a teplota je zde okolo 20 °C dalo by se předpokládat, že by zde teoreticky T. pyri. mohl přežít a udržet se. 

Nicméně pokud píšete, že jste nezaznamenal za poslední období přítomnost škůdců, teoreticky mohla přežít poslední generace samiček, která se mohla udržovat na pylu, či myceliu hub apod. V každém případě, pokud jste použil na zjištěné škůdce Vámi uvedený postřik, a byla zde přeživší generace T. pyri., zcela jistě jste ji zdecimoval. 

Nevím přesně co myslíte „Neem olejem“, biologický insekticid NeemAzal T/S je insekticid na bázi indické rostliny Azadirachta indica a používá se s velkou úspěšností proti mšicím. Použití v prvním roce po aplikaci T. pyri se nedoporučuje, neboť snižuje populaci T. pyri. 

Pokud jste měl na mysli Phytoseiulus persimilis, tak jak jistě víte, tento druh nelze aplikovat preventivně a pokud vyhubí všechny škůdce, není schopen přežít a uhyne. Je pravda, že podle národní registrace tohoto bioagens je určen proti sviluškám. Není nám známo, že by se vyhýbal sviluším a podobným příbuzným druhům. Osobní zkušenost s tím nemáme a pokud to někdo ověřoval nemáme ty zprávy.

Potvrzuji, že Neudosan a podobné přípravky na bázi draselných solí, jsou pro T. pyri. vysoce toxické. Moje odpověď čím zasáhnout proti sviluškám byla míněna v obecné rovině. Samozřejmě kombinaci biologické a chemické ochrany je potřeba vždy konzultovat a pečlivě volit.
>

Rzivost hrušní

Dobrý den, máme od Vás aplikované pásky s Typhlodromus pyri, čím můžeme ještě pomoci hruškám proti rzi? Děkuji za odpověď

Dobrý den,

příčiny rzivosti hrušní mohou být fyziologické nebo se může jednat o virózy. Rezavě hnědé skvrnky roztroušené v dužnině mohou být vyvolány růstovými poruchami, extrémními výkyvy počasí, velkými změnami v zásobení vodou, značným poškozením stromu způsobeným sáním mšic nebo podobnými faktory. V důsledku toho odumírají cévní svazky, které později hnědnou a vyvolávají typickou skvrnitost. Podobné příznaky se objevují při napadení viry, kdy dochází k přenosu tzv. rattle-viru háďátky v půdě. Pokud se během skladování výskyt skvrnitosti dužniny zvyšuje, jedná se s největší pravděpodobností o virózu. 


Fyziologicky způsobená rzivost dužniny je velmi často dávána do souvislosti s nedostatkem bóru. U náchylných odrůd pěstovaných na půdách málo zásobených bórem se proto doporučuje hnojení tímto prvkem na list. Bór zlepšuje zásobení vápníkem. Vápník se zabudovává do buněčných stěn a snižuje tím rzivost dužniny. Nedostatečné zásobení bórem tak může poukázat na indukovaný deficit vápníku. 

14 února, 2017

Puklice na citrusech v zimní zahradě

Dobrý den, přivítal bych radu, co si počít (pokud možno bez chemie) s puklicemi na citrusech v zimní zahradě. 

Dobrý den,

puklice spolu se štítenkami a červci patří do nadčeledi stejnokřídlého hmyzu – červci (Coccoidae). Puklic existuje mnoho druhů. Samičky puklic mají těla dlouhá až 5 mm. Jsou pokryta pevným vyklenutým a většinou okrouhlým štítkem, který je v dospělosti pevně srostlý s měkkým tělem. Vyskytují se nejvíce na rubech listů. Na pokojových a skleníkových rostlinách škodí například puklice polokulovitá, puklice kaktusová, puklice hnědá, olivová a oranžovníková; na venkovních okrasných i ovocných dřevinách škodí puklice lísková, švestková, puklice březová a na jehličnanech např. puklice smrková. 

Vajíčka kladou samice pod sebe a snůšku do vylíhnutí tedy chrání tvrdý voskový štítek. Dospělé samičky jsou přisedlé, nepohyblivé. Vývojový cyklus na pokojových rostlinách probíhá průběžně celoročně, je závislý zejména na teplotě a trvá 35–45 dnů. Na venkovních dřevinách mají puklice většinou jen jednu generaci v roce. Napadeny mohou být různou intenzitou všechny pěstované rostliny.

Likvidace puklic ve skleníkových kulturách biologickým činitelem (predátorem) je možná dvěma druhy:
Účinným činitelem proti červcům a puklicím je Cryptolaemus montrouzieri (známé slunéčko) ve dvou variantách:  

https://www.bioagens.eu/cryptobug 

https://www.bioagens.eu/cryptobug-l

parazitická vosička Anagyrus pseudococci:

https://www.bioagens.eu/citripar

Likvidace puklic, kvůli jejich způsobu života a voskovému pokryvu těla, je dosti obtížná a zdlouhavá. Vosk je dobře chrání před působením kontaktních přípravků. Poměrně dobře lze přípravky zasáhnout pouze první pohyblivé stadium. Na ostatní stadia a samičky je potřeba aplikovat účinný systémový insekticid (viz dále). Na pokojových rostlinách se mohou současně vyskytovat všechna vývojová stadia škůdce, proto je vhodné použít současně nebo střídavě kontaktní a systémové insekticidy s přidáním vhodného smáčedla, u rostlin s kožovitými listy i vhodného oleje (lze použít libovolný rostlinný olej), a toto ošetření je nutno ještě podle síly napadení po 7–10 dnech 1–3x zopakovat (při pokojové teplotě). V této souvislosti je potřeba upozornit na poněkud nežádoucí vlastnost přípravků na bázi oleje. Rostlina, zejména listy a lodyha zůstanou po aplikaci velmi mastné a odstranění mastnoty je poté prakticky nemožné. Na mastné listy se chytá prach a pokud si někteří pěstitelé zakládají i na vzhledu citrusů, je to trochu problém, nicméně účinnost proti puklicím a červcům je velmi vysoká.

Hned, jak škůdce zjistíte, je třeba viditelné puklice mechanicky odstranit hadříkem namočeným ve vodě s příměsí smáčedla. Lze také použít tampon namočený v lihu. Teprve poté aplikovat postřik. 

Na ochranu proti červcům u citrusů lze použít kontaktní přípravky s účinnou látkou pyrethrinem a řepkového oleje Spruzit 

(viz https://www.bioagens.eu/spruzit-af-250-ml ). 
Na bázi oleje z asijského stromu Pongamia pinnata je založen přípravek Rock Effect 

(viz https://www.bioagens.eu/natura-rock-effect-100-ml ). 
Na bázi draselných solí přírodních mastných kyselin jsou to přípravky Neudosan 

(viz https://www.bioagens.eu/neudosan-pripravek-proti-msicim-250-ml )a Neudosan AF

(viz https://www.bioagens.eu/neudosan-af-rozprasovac-proti-msicim-250-ml ). Všechny tyto prostředky je možné používat v ekologickém zemědělství a proto je lze tedy pro Váš účel doporučit.

Škůdce na habru

Dobrý den, již druhým rokem máme škůdce na habru. Listy jsou zkroucené a nerostou. Prosím o radu čím udělat postřik.

Dobrý den,
bez bližší specifikace dalších příznaků, případně popisu zaznamenaného škůdce lze stěží odhadnout příčinu. 
Nicméně z naší zkušenosti víme, že habr může být postižen řadou dřevokazných hub, kdy jsou příznaky i růstového charakteru, zakrslý vzhled a kroucení, nikoliv tedy pouze na listech. Jako prevenci proti vzniku těchto dřevokazných hub jsme schopni Vám dodat tzv. chytrou houbu.

Z kategorie živočišných škůdců bývá obvyklé napadení hálčivcem, případně sviluškou či mšicemi. 
Používání postřiků zejména chemického rázu nedoporučujeme. Spíše Vám doporučujeme a nabízíme řešení v podobě biologické ochrany stromů proti škůdcům (sviluška ovocná a chmelová, hálčivci, vlnovníci, larvy třásněnek aj.). 

Biologický činitel - laboratorně kultivovaný predátor, dravý roztoč čeledi Phytoseiidae: Typhlodromus pyri - kmen Mikulov (dále jen TP) – formulace: hibernované samice v diapauze, zavrtané v plstěných pásech X15. (viz http://www.bioagens.eu/typhlodromus-pyri-baleni-25-pasu )

Pásky se umisťují v období prosinec - únor na keře a stromy a roztoči tam přečkají až do prvních jarních teplot. Teprve tehdy se probouzí a přemisťují se do kůry a úžlabin dřeva, kde se ukrývají a množí se a probíhá úživný žír na přítomných škůdcích. Až po důkladném namnožení (2 – 3 sezóna) se rozšíří po celém stromě či keři s začnou významně paralyzovat škůdce. Během první sezóny je potřeba počítat, že jejich zásah proti škůdcům nebude tak intenzivní a je potřeba doplňkově zasáhnout pomocným postřikem nebo biologickými insekticidy ze seznamu takových, které neohrožují dravého roztoče TP.

V případě požadavku na dodávku dravého roztoče Typhlodromus pyri nás kontaktujte, nyní je nejlepší období pro jeho vysazení. O vhodném počtu a aplikaci Vás budeme rádi informovat po telefonu a můžeme provést objednávku společně po telefonu. Dodání na druhý den po připsání platby.

25 ledna, 2017

Háďátka

Dobry den, 
chtela jsem se informovat, zda je mozno zakoupit nejaky prostredek (nejlepe bio) pro boj s hadatky. Predem moc dekuji za odpoved.

Dobrý den,
vzhledem k tomu, že jste blíže nespecifikovala o jaký druh háďátek se Vám jedná, budu se zabývat nejrozšířenějším druhem: Háďátkem zhoubným (Ditylenchus dipsaci) Háďátko Ditylenchus dipsaci může přežívat až po desetiletí ve svém dormantním stadiu. Tehdy spousty háďátek mohou tvořit shluky, podobné vlně nebo chumáčům vlasů a je velmi obtížné je likvidovat. Rutinní používání dezinfekčních prostředků na nástroje a stroje může pomoci omezovat šance šíření škůdce.

Jak háďátko poznat
Háďátka zhoubná jsou téměř mikroskopická – jen něco přes milimetr dlouhá a 0,1 mm široká. Jednotlivě jsou okem viditelná jen proti tmavému pozadí. Pod mikroskopem jsou průhledná a vypadají jako droboučcí úhoři. Háďátka ve stavu dormance mohou být viděna ve shlucích jako lesknoucí se jemná šedobílá „vlna“, rovněž ve šupinách napadených cibulí. Správná identifikace je možná jen pod laboratorním mikroskopem. Nádory na listech narcisů mohou snadno zplstnatět a mohou tak pomoci rozlišit napadení háďátkem zhoubným od jiných škůdců nebo chorob, které způsobují žloutnutí olistění nebo odumření rostlin. 

Symptomy napadení
Nejnápadnějšími symptomy napadení jsou zakrnělý růst, nádory nebo deformace listů a stonků a poškození na bázích stonků a cibulích (nebo hlízách a tělech rostlin) což vede k hnilobě. To, že některé plochy rostlin na poli kvetou pozdě, může být způsobeno zamořením háďátkem zhoubným.
Na spodní straně listů narcisů se mohou před kvetením vyvinout malé bledožluté nádory. Ty se ve vážných případech mohou velmi zvětšit, tkáň ve středu může odumřít a celý list se odbarví. Lesklé porézní plochy v šupinatých listech jsou první známkou napadení v cibuli narcisů. U napadených cibulí se vyvíjejí hnědé vnitřní léze šířící se z krčku dolů. U květních stonků tulipánů se mohou vyvíjet bílé nebo napurpurovělé proužky, které se případně rozdělují. Květu může chybět barva nebo se deformuje. Na listech se mohou ukazovat také proužky nebo jiné léze. Mírná napadení u cibulí tulipánů nemusí určitou dobu vykazovat symptomy po vyzvednutí ze země a skladování. Když se odbarví, na jejich povrchu se objevují měkké plošky. Poškození se šíří od báze.

Biologie škůdce
Háďátko zhoubné Ditylenchus dipsaci napadá narcisy, tulipány a jiné cibulnaté rostliny včetně rodů Galanthus, Crocus, Hyacinthus a Scilla. Tento škůdce je šířen hlavně přemisťováním napadených cibulí. Významnou roli hrají roli napadené fragmenty cibulí a úlomky listů spolu s kontaminovanými stroji. Kontaminace vanoucím větrem se může vyskytnout, když nať je odstraněna před vyzvednutím cibulí ze země a tento škůdce se může šířit také kultivací nebo záplavovou vodou.
Háďátko zhoubné je také schopno přemisťovat se prostřednictvím vlhké půdy více než dva metry za rok. Vstupuje do rostlin prostřednictvím malých poranění nebo přirozených otvorů (stomata, lenticely). Živí se rostlinnými šťávami, které saje po injektování svých trávicích slin do buněk svým bodcem. Poškození tkání a deformace způsobují toxiny ve slinách.
Samičky kladou cca 500 vajíček a vývoj z vajíček do dospělé háďátko trvá v létě nebo za příznivých teplot jen dva až tři týdny. Jak rostlina začne odumírat, háďátko ji opouští a přemisťuje se půdou, aby našlo nového hostitele. Háďátka mohou být dormantní po mnoho let v podmínkách sucha nebo přežívat na alternativních plevelných hostitelích.

Ochrana
Biologická – prostřednictvím zeleného hnojení lze potlačovat aktivní háďátka, jestliže je používáno k čištění půdy před sadbou nebo setím rostlin (hořčice obsahuje přirozené glukosinoláty které, když jsou rozřezány a zapraveny do půdy, tvoří sterilizační látku uvolňovanou některými chemickými fumiganty, aksamitník rozkladitý se používá při pěstování lilií v Nizozemsku (před sázením) a tvrdí se, že má až 95% účinnost proti určitým druhům háďátek, jestliže jeho kořeny, obsahující silný širokospektrální bioxid, jsou jediným zdrojem potravy pro háďátka).     
Ošetření cibulí horkou vodou o 44,5 C po tři hodiny hubí háďátka bez poškození tkání dormantních cibulí, přičemž je nezbytná řádná termostatická kontrola. Přitom jsou hubeni další škůdci - mouchy z čeledi pestřenkovitých (Syrphidae) - cibulovky druhů Merodon equestris, Eumerus strigatus a Eumerus tuberculatus a roztočík Steneotarsus laticeps.
Tulipány se snadno poškodí ošetřením horkou vodou, ale tomuto se lze vyvarovat u některých kultivarů, jestliže plně dormantní cibule jsou předběžně ošetřeny skladováním při 34 C po tři dny a pak máčeny po tři dny v chladné vodě před ošetřením horkou vodou.
Pěstitelé by měli pravidelně čistit a dezinfikovat všechny nástroje, stroje a vybavení. Organické zbytky a půda sníží účinnost dezinfekčních látek. Desinfikované předměty by měly být před použitím dezinfekční látky namočeny do vody, aby dehydratovaná háďátka byla reaktivována.
Čtyřletý rotační sled plodin a účinná kontrola plevelů pomáhá zabraňovat usídlení a šíření háďátek. Půda předtím používaná pro pěstování jahod, cibulí a fazolí může poskytovat útočiště háďátku zhoubnému. Pěstitelé by měli pravidelně prohlížet pěstované plodiny a likvidovat jakékoli objevující se symptomy, spolu se sousedními rostlinami v okruhu jednoho metru. Měli by nakupovat zahradní sadbu nebo maloobchodní materiál od seriózních dodavatelů. Certifikační schéma existuje v současnosti pro narcisy, ale ne pro tulipány. Narcisy a tulipány pro komerční produkci by měly být vybaveny pasy, což vyžaduje aby byly prosté háďátka zhoubného.
17 ledna, 2017

Puklice na citrónech

Dobrý den, můžete poradit, co použít na puklice na citroníku? Děkuji

Dobrý den,

potýkáte-li se z puklicemi na citrusech, doporučili bychom Vám zásah biologickým přípravkem na bázi řepkového oleje (viz https://www.bioagens.eu/spruzit-af-250-ml ), případně výtažku z tropické rostliny Azadirachta indica (viz https://www.bioagens.eu/neem-azal-t/s-50-ml) v kombinaci s lepovými pásy (viz https://www.bioagens.eu/stromset-lepovy-pas), případně kmen alespoň potřít lepidlem (viz https://www.bioagens.eu/lepidlo-na-ochranu-stromu-250-ml). 

Proti merám a puklicím není v roce 2016 registrovaný specializovaný biologický organismus (bioagens – predátor), který by byl úzce zaměřený a mohl být schválený pro použití v ČR a zapsán v registru – a který bychom Vám mohli dodat jako laboratorně kultivovaný. 

V přírodě mají puklice a mery přirozené nepřátele v podobě dravých ploštic, slunéček a škvorů. Tyto však nejsou v ČR schváleny jako laboratorně kultivované a proto je nelze dodat z laboratoře uměle. U rostlin pěstovaných venku zůstává jediná možnost pokusit se vytvořit příhodné podmínky pro výskyt těchto druhů predátorů (ozeleněním a pěstováním pestré a rozmanité květeny, která tyto druhy přiláká).

10 listopadu, 2016

Svilušky na citrónech

Dobrý den,
chtěl bych se zeptat zda-li by jste mi neporadila co aplikovat na svilušky v bytě. Níčí mi citrusy a mám na nich plody, tudíž nechci použít chemické prostředky. Rád bych aplikoval "predátory" ale už je neprodáváte, jednou jsem je již aplikoval cca před 2 lety. Měl jsem však problém, že oni všechny svilušky sežrali a pak postupně vyhynuli a svilušky se opět vrátili. Tak jestli nejsou nějaké odolnější? Napadlo mě jestli by nešlo aplikovat T. Pyri?

Předem děkuji za odpověď

Dobrý den,
děkujeme za Váš dotaz a zájem o biologické formy ochrany rostlin. Vaše rozhodnutí nepoužít chemické postřiky Vám plně schvalujeme a doporučujeme. 

Použití biologické ochrany má svá specifika a zejména nástup jejího účinku je pomalejší a není tak razantní, jako chemické. Pro výskyt škůdců a zejména ten opakovaný je rozhodující a má přímo zásadní vliv dodržování správného hospodaření se zálivkou. Nejhorším problémem, který obecně rostliny výrazně ohrožuje, je špatné zásobování vodou po nedostatečné teplotě.

Je potřeba si uvědomit, že tak jako choroby se mohou šířit nářadím, kolečkem nebo dokonce roznášet i na botách, to stejné platí o škůdcích a jeho různých stádiích. Nezdá se to, ale mnoho nákaz a problémů, které se přenášejí půdou, se k rostlinám dostane právě takto. Je dobré sterilizovat zahradnické nůžky čistým neředěným alkoholem pokaždé, když se použijí u různých rostlin.

Pokud zaznamenáme výskyt škůdce, doporučujeme dát takové rostliny ( totéž platí i pro nové rostliny přinesené z trhu či od prodejce) do karantény. A teprve poté je přesunout mezi ostatní. Nové rostliny (nebo rostliny na kterých jsme zaznamenali výskyt škůdce) je potřeba důkladně prohlédnout, od kořínků, zda nejsou napadeny larvami lalokonosců či smutnic, až po špičku nadzemní části, zda není zamořená mšicemi, červci či sviluškami. 

Dravé roztoče a parazitické vosičky v malobalení dodáváme pouze během vegetační sezóny zahradních, nevytápěných skleníků. Pro zdárné fungování těchto organismů je potřeba docílit teploty okolo 20 °C a průměrné vlhkosti přes 70%. Samozřejmě pro aplikaci v uzavřených prostorách, pro profesionální pěstitele s temperovaným provozy, byty, zimní zahrady, jsme schopni dodat celoročně velké balení. Pokud byste měl zájem, mohli bychom Vám dodat velkobalení dravého roztoče Phytoseiulus persimilis 2000 ks / balení (viz https://www.bioagens.eu/spidex-2000-ks-/-bal).

Dravý roztoč Typhlodromus pyri není určen do uzavřených prostor a nelze jej použít. Kolonii dravého roztoče T. pyri nelze aplikovat do vnitřních prostor, travního porostu, či do půdy jako takové.

Jako zásah proti sviluškám ve vnitřních prostorách lze proto v tomto období doporučit postřik biologickým preparátem na bázi draselných solí přírodních mastných kyselin Neudosan (viz https://www.bioagens.eu/neudosan-af-rozprasovac-proti-msicim-250-ml), nebo na bázi řepkového oleje Spruzit (viz https://www.bioagens.eu/spruzit-af-250-ml).
10 října, 2016

Příznaky padlí na švestce

Dobrý den, poslal jsem vám fotografie postižení, které jsem objevil na švestkových stromech. Můžete mi poradit. Děkuji

Dobrý den,
na základě poskytnuté fotodokumentace potvrzujeme, že předmětný strom opravdu vykazuje příznaky padlí. Bělavé, moučnaté povlaky na letorostech, listech, květech a mladých plodech. Příznaky choroby jsou povlaky vytvořené podhoubím, na němž se na vlásečnicových ložiscích tvoří výtrusy choroby. V důsledku poškození a odumírání povrchových buněk se postižené části zbarvují šedozeleně až hnědozeleně, dochází k redukci listů a k deformacím až zasychání letorostů i listů. Napadené květy jsou morfologicky pozměněny, korunní i kališní lístky jsou ztloustlé, korunní lístky zelenavé, tyčinky srůstají, pyl neklíčí, květy zasychají a opadávají. 
Na napadených plodech se projevuje nápadná síťovitá rzivost, která je patrná až do sklizně. Při sekundární infekci vyvinutých listů vznikají světle zelené neohraničené skvrny, obvykle jen s nenápadným porostem podhoubí. Dochází k mírným deformacím listů. Onemocnění se šíří zejména za teplého počasí a vyšší nebo střídavé vlhkosti vzduchu. Pro šíření jsou zásadní teploty v rozmezí 10–32 °C (optimum 22–24 °C). Šíření podporují dešťové přeháňky, rosy a mlhy, kterou ovlivňují vzdušnou vlhkost. 

Obecně platí, že pro prevenci výskytu infekce je potřeba optimalizovat růst, nepřehnojovat dusíkem, zajistit vzdušnost stromů úpravou koruny. Doporučujeme Vám odstranění primárně napadených částí rostliny a ošetření přípravkem VitiSan (viz https://www.bioagens.eu/vitisan-1-kg). Postřiková jícha z přípravku VitiSan zajistí změnu pH na listech, a tím zabrání klíčení spor a omezuje další růst mycelia padlí. Draslík je využit jako živina. Podle infekčního tlaku lze opakovat ošetření v intervalu 7-10 dnů. V jádrovinách a peckovinách je prokázána kurativní činnost.

Do uzávěrky objednávek na bioagens do skleníků na 40. týden zbývá:
00
h
:
12
m
:
09
s