srstka angrešt (Ribes uva-crispa)

Keř s temně hnědou až šedohnědou borkou, na starších větvích šedavou, lysou, který dorůstá do výšky až 1,5 m. V uzlinách vystoupavých až přímých větví vyrůstají 1–3 trny nebo je keř téměř bez trnů. Letorosty jsou obvykle hustě trnité a osténkaté. Řapíkaté listy mají čepel v obrysu okrouhlou, 3–5klanou, po okraji zubatou až laločnatou. Čepel je z obou stran přitiskle pýřitá, na svrchní straně později olysává. Květy o průměru 8–10 mm vyrůstají zpravidla jednotlivě nebo po 2–3. Plodem je zelenavá až hnědočerveně naběhlá bobule s nakyslou, aromatickou chutí. Povrch bobule je pýřitý, štětinatý až olysalý. Semena jsou až 3 mm dlouhá a 2 mm široká. Angrešt kvete v dubnu a květnu.

Angrešt patří mezi méně náročné a přizpůsobivé druhy. Pěstuje se od nížin až do horských oblastí. Výhovují mu výhřevné otevřené polohy s průměrnými ročními teplotami 7–9 °C a srážkami 650 mm. Půdy by měly být středně těžké, hlinité, vlhké, s neutrální reakcí a dostatkem humusu. Angrešt snáší i polostín.

Antraknóza angreštu (Drepanopeziza ribis), hnědé padlí angreštu (Podosphaera mors- uvae), šedá hniloba plodů angreštu (Botryotinia fuckeliana), virové světlezelené lemování žilek angreštu (Goooseberry vein banding associated virus, GVBAV), virový zvrat angreštu (Black currant reversion ossociated virus, BRAV).