Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

strupovitost hrušně (Venturia pyrina)

strupovitost hrušně
Venturia pyrina (teleom.) - Fusicladium pyrorum (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Dothideomycetesčeleď: Venturiaceae

Hostitelské spektrum
Hrušeň (Pyrus sp.) a její odrůdy, kdouloň obecná (Cydonia oblonga). 
Popis patogenu
Houba vytváří dva druhy spor – v průběhu vegetace se na živých pletivech hostitele vytvářejí konidie, zimní období přečkává patogen v opadaných listech, kde se tvoří askospory. Současně však může přežívat i na napadených větvích ve formě mycelia, na kterém se následně vytvářejí konidie. Konidie jsou převážně jednobuněčné, spíše vřetenovité, na konci zašpičatělé, olivově hnědé. Dvoubuněčné askospory se vytvářejí ve vřeckách, které vznikají v kulovitých až kulovitě kónických černohnědých až černých plodnicích (pseudoperitheciích). V každém válcovitém vřecku se tvoří osm askospor. Askospory jsou světlezelené až olivově zelené. Menší buňka je orientovaná ve vřecku směrem k bázi.
Příznaky napadení
Houba může napadat téměř všechny orgány hostitelské rostliny. Pletivo na napadených výhonech a větvích praská v důsledku růstu mycelia a vzniká typická drsnost kůry. Na listech se napadení projevuje jako sazovité zelenočerné skvrny, častěji na spodní straně listů, ale mohou se objevovat i na svrchní straně listové čepele. 
Obdobné skvrny se vyskytují i na plodech, pokožka v místě napadení korkovatí, zkorkovatělá místa bývají následně i popraskaná. Plody bývají vlivem nestejnoměrného růstu v důsledku napadení deformovány. Silně infikované listy, květy a plůdky mohou předčasně opadnout, napadené větve mívají kratší a slabší přírůstky a mohou i odumírat. 
Možnost záměny
Choroba vyvolává zejména na listech a plodech typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné. Napadení větví by mohlo být v některých případech zaměněno za rakovinu způsobenou jinými korovými a dřevokaznými houbami.
Životní cyklus
Je shodný s životním cyklem popsaným u strupovitosti jabloně. 
Houba přezimuje v pletivech napadených opadaných listů, kde se brzy po opadu a během zimy vytvářejí plodničky s vřecky a askosporami - zdroji primárních infekcí na jaře. Termín zralosti askospor se orientačně shoduje s termínem fenologické fáze zelených špiček až myšího ouška. Askospory se při dešti po nabobtnání vřecek uvolňují do vzduchu, jsou roznášeny větrem do okolí a po dopadu na vlhký list klíčí, prorůstají do listů (případně plodů) a způsobují tzv. primární infekci strupovitosti. Množství zralých askospor je největší v období kvetení hrušní, ale celkové období uvolňování askospor z vřecek asi 6-8 týdnů. 
Houba vedle toho přezimuje i jako mycelium na napadených větvích, primárním infekčním zdrojem tak mohou být i konidie. V průběhu vegetace se pak houba následně šíří sekundárními infekcemi způsobenými konidiemi, které vznikají na napadeném pletivu listů a ostatních napadených orgánech rostliny. Konidie i askospory potřebují k vyklíčení vodu, podmínky vzniku infekce jsou podobné jako u strupovitosti jabloně. 
Hospodářský význam
Hospodářsky významné onemocnění, které může způsobit opad květů a malých plůdků a negativně ovlivňuje kvalitu později napadených plodů. Ekonomická škodlivost houby se však liší v závislosti na odrůdové citlivosti hrušní. 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním opatřením patří vhodné agrotechnické pěstitelské postupy - výběr vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality); dle možnosti upřednostnění méně náchylných, případně rezistentních odrůd při výsadbě nových sadů; případné omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou nebo sběrem či podrcením listů; správné postupy hnojení (např. intenzívní hnojení zvyšuje rychlost nárůstu nové listové plochy, která pak musí být proti strupovitosti ošetřovaná v kratších intervalech).
 K omezení výskytu choroby přispívá i kvalitně provedený řez - řidší koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj strupovitosti. Vzhledem k výraznému rozdílu v citlivosti odrůd ke strupovitosti patří mezi preventivní opatření i případné využívání odrůd s nízkuou citlivostí k chorobě. 
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
Jsou obdobné, jako v případě strupovitosti jabloně. S ochranou se začíná od začátku rizika vzniku primárních infekcí, což spadá do období fenologické fáze BBCH 53-54 (fenofáze pukání pupenů – myší ouško). Období nejsilnějších výletů askospor trvá v ČR dle dlouhodobého sledování průměrně do konce II. dekády května, během následujícího období se výlety askospor začnou pozvolna snižovat a ke konci druhé dekády června období primárních infekcí obvykle končí. Pokud se podaří udržet listy a plody do konce června bez napadení, je možno ochranu proti strupovitosti ukončit. 
Ochranná opatření lze provádět preventivně (před vznikem infekce, ošetřuje se v pravidelných 6-8 denních intervalech kontaktními i systémovými přípravky), kurativně (tj. postinfekčně - ošetřuje se až po splnění podmínek pro vznik infekce systémovými fungicidy s kurativní účinností), případně jako kombinaci obou systémů. U hrušní se využívá preventivní systém ošetřování. Tam, kde jsou u hrušní napadeny i větve, je třeba myslet na to, že primární infekce mohou způsobit nejen askospory, ale i konidie a že v takovém případě hrozí pokračování infekcí i v případě, že listy nejsou napadeny. 
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
K ochraně proti strupovitosti se využívá široké spektrum přípravků z různých chemických skupin, které se liší způsobem účinku a mechanismem průniku do listů a plodů. 
  • Kontaktní přípravky zůstávají pouze na povrchu rostlinných pletiv, musí být aplikovány preventivně, nemají kurativní ani eradikační účinek. Vícebodové působení, nejsou ohroženy vznikem rezistence houby k těmto účinným látkám. 
  • Systémové (ev. hloubkové) přípravky pronikají do rostliny, mají kurativní (ale i preventivní) a některé i eradikační účinek, po zaschnutí a vstřebání do pletiv (obvykle 2–6 hod v závislosti na přípravku) nejsou smývány deštěm. Riziko vzniku rezistence z důvodu specifického, převážně jednobodového působení - je třeba dodržovat zásady antirezistentní strategie. 
  • Mezosystémové fungicidy se rozšíří z místa dopadu po povrchu rostliny, ale uvnitř rostliny rozváděny nejsou. Používají se preventivně. K tomuto typu přípravků se řadí strobilurinové účinné látky, vyznačují se specifickým mechanismem působení, jsou významně ohroženy rizikem vývoje rezistence houby, dodržování antirezistentní strategie je zcela nezbytné. 
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava