Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

štítenka zhoubná (Quadraspidiotus perniciosus)

štítenka zhoubná
Quadraspidiotus perniciosus

třída: hmyz (Insectařád: polokřídlí (Hemiptera)čeleď: štítenkovití (Diaspididae)

EPPO kód: QUADPE

Široký polyfág. Okrasné a ovocné dřeviny a keře. Především jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), slivoň (Prunus sp.), ostružiník (Rubus sp.) a réva vinná (Vitis vinifera). 
Popis druhu
Samci jsou okřídlení – mají vyvinutý jeden pár křídel, a končetiny, samice jsou apterní (bezkřídlé), tělo mají kryté světle až tmavě šedým štítkem o velikosti cca 1,5–2 mm s bílým až nažloutlým vrcholkem. Dospělé samice mají hruškovitý tvar a jsou žluté až žlutočervené.
Příznaky poškození
Samičky a nymfy škodí sáním na dřevnatých částech rostlin, na listech i na plodech. V místě vpichu se pletiva díky vstříknutým toxinům zbarvují do červena. Konečným důsledkem opakovaného výskytu je prosychání větví a při silném napadení i usychání celých stromů. Plody jsou menší, deformované a špatně se skladují.
Životní cyklus
Přezimují nymfy prvního instaru ve stádiu černého kroužku. Na jaře nymfy dokončují vývoj, svlékají se do dalších instarů, začínají přijímat potravu a přeměňují se v dospělce. Samci vyhledávají samice pomocí sexuálních feromonů. Za 4–8 týdnů po oplodnění, přibližně na konci května, se rodí živé pohyblivé nymfy, které se rozlézají po okolí a vyhledávají vhodné místo pro sání. Následně se vytvoří štítek, nepřijímají potravu a přecházejí přes stádium bílého štítku do fáze černého štítku. Samička může produkovat až 10 nymf denně, a to po dobu 6 až 8 týdnů. Plodnost za dobu života samice se pohybuje od 30 do 200 potomků. Během roku se většinou vytvoří jedna generace, pouze v teplejších oblastech mohou být dvě.
Hospodářský význam
Štítenka patří mezi druhy introdukované do Evropy z USA. Původně karanténní druh. Šíří se na nová území. Při přemnožení může způsobit významné hospodářské škody - oslabení růstu a plodnosti. Při silném napadení mohou odumírat celé stromy.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepřímá ochrana spočívá v podpoře přirozených predátorů a používání selektivních přípravků.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Nejvýznamnějším parazitoidem štítenky zhoubné je pukličník štítenkový Prospaltella perniciosi. Tento druh parazituje až 65 % larev štítenky zhoubné. Významnými ektoparazity jsou rovněž vosičky rodu Aphitis. Významná je také predace např. slunéčky. 
Pro podporu predátorů a parazitoidů je vhodné ponechat ořezané dřevo se štítenkami v zimě v sadu. Na odřezaném dřevě parazitoidy přežívají, zatímco štítenka zhoubná hyne.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava