Polyfágní druh žijící nejen na révě vinné, ale i na mnoha druzích ovocných a okrasných dřevin a bylin.

Motýl má rozpětí křídel 30-38 mm. Přední křídlo 15-20 mm, šedohnědé s hnědočernými zubatými příčkami, středním stínem a bílou vlnovkou na vnitřní straně tmavě lemovanou. Na předním a zadním křídle čárkovitá střední skvrna. Dospělé housenky jsou 4-5 cm dlouhé, 2,5–3 mm široké se 3 páry pravých hrudních končetin a 2 páry pošinek na konci těla. 
Vajíčka nelze obvykle na révě nalézt.
Housenky jsou lysé, dlouze válcovité, nejčastěji hnědé nebo šedohnědé s tmavšími pruhy, ale i zelené, pohybují se typickým píďalkovitým způsobem tak, že při lezení přisunují zadní pošinky až k hrudním nohám, čímž dochází k typickému podkovovitému prohnutí těla. Vztyčené housenky připomínají zdřevnatělé úponky révy.  
Kukla je tmavohnědá, lesklá, podélně zašpičatělá. 

Housenky různorožce se na rozdíl od housenek osenic přes den nalézají na keřích révy na tažních v blízkosti oček nebo na drátěnce, ale očka ožírají pouze v noci. 
Housenky osenic způsobují částečně podobné poškození oček, na rozdíl od různorožce však vylézají až po setmění z půdy do keřů po kmíncích, sloupcích a kotvících drátech. Nejpozději za úsvitu slézají dolů a opět se ukrývají v půdě v blízkosti keřů. 
Poškození osenicemi se liší, očka jsou ožrána zhora celá, včetně obalových šupin. Žír jde i na sousedících očcích na jednom tažni různě hluboko. Některá očka jsou sežrána jen z horní čtvrtiny či třetiny, některá z poloviny nebo i 90 %. Housenky osenic žerou i již vyrašené letorosty. 
Poškození srnčí zvěří se rovněž liší od poškození různorožcem, srnčí zvěř ukusuje celá očka. 

V rašících očkách jsou různě hluboké (až 1 cm) a lžičkovitě vyžrané otvory (tunelování oček) o průměru cca 2–2,5 mm, nebo jsou očka zcela sežrána, ale nikdy i s obalovými šupinami. Po vyrašení mohou také být okousány okraje mladých listů nebo sežrány celé listy. V noci je možné najít typické housenky píďalek s třemi páry pravých noh na hrudi a dvěma páry tzv. pošinek na konci těla. Přesto, že se housenky ve dne ukrývají na keřích révy, případně na drátech drátěnky, není snadné je najít pro mimořádně dobré krycí zbarvení a tvar těla připomínající zdřevnatělé úponky révy nebo drátky. Housenky lze zjistit i lehkým poklepem na drátěnku, protože část housenek po vyrušení se poté spouští na vláknu k zemi.

Škůdce má ve vinohradnických oblastech 2 generace. 
Přezimují housenky 2.–3. instaru, které jsou asi 1–3 cm dlouhé. Housenky přezimují na kmíncích révy, sloupcích vedení a na půdě. Na jaře ve stadiu nalévání oček až vlny začínají housenky vyžírat očka. Po dospělostním žíru, který trvá přibližně 1–2 týdny, spřádá housenka vlákno, po kterém se spouští k zemi, aby se v půdě zakuklila.  
Po třech týdnech se líhne motýl, který klade vajíčka na rostliny v podrostu a okolí. Motýli první generace létají od konce května do konce června, motýli 2. generace od poloviny srpna do října. Druhá generace bývá hojnější. Z vajíček motýlů 2. generace se na podzim líhnou housenky, které přezimují v prasklinách borky a v podobných úkrytech. Na jaře začíná aktivita housenek na začátku rašení révy. Housenky 1. (přezimující) generace se vyskytují od října do března až dubna, housenky 2. generace od 2. poloviny července do srpna. 
V létě různorožec nepůsobí škody.

Škůdce se ve škodlivém množství vyskytuje spíš lokálně. Na těchto lokalitách housenky časně na jaře, po přezimování, vykusují typicky rašící očka a mohou poškodit a někdy i zničit většinu oček. Později housenky okusují letorosty a listy a způsobují poškození vinic, jež vyžaduje ochranu.