padlí révy (Erysiphe necator)

Hostitelskými druhy jsou rostliny čeledi révovitých (Vitaceae), rodu réva (Vitis spp.), včetně asijských druhů, dále loubinec (Parthenocissus spp.), žumen (Cissus spp.) a révovník (Ampelopsis spp.).  
Ušlechtilá réva vinná Vitis viniferasubsp. sativa je k patogenu velmi citlivá, zejména některé odrůdy, na rozdíl od amerických druhů. 

Typickým příznakem napadení padlím révy je přítomnost bílého až šedobílého mycelia na povrchu rostlinných částí a orgánů. Mycelium má zpočátku charakter jemné pavučiny, později se tvoří na povrchu napadených částí hustý porost houbových vláken, který způsobuje typické šedobílé a šedé zbarvení. Nakonec se tvoří i konidiofory s konidiemi v podobě jemného bílého poprašku. Dle této vizuální podobnosti vznikl lidový název choroby „moučnatka“. 
Na jaře, brzy po vyrašení dochází k primárním infekcím, nejdříve jsou napadány letorosty vyrůstající z infikovaných pupenů (oček). Na napadených letorostech může opět docházet k časným infekcím spodních pupenů, za optimálních podmínek již v růstové fázi 3.–6. vyvinutého listu. Uzavřené a úplně vyvinuté pupeny již nemohou být patogenem infikovány. 
Na povrchu infikovaných letorostů se zpočátku tvoří rovněž povlaky světlého mycelia, později napadená pletiva nekrotizují, tvoří se charakteristické červenohnědé protáhlé skvrny, slabě vyvýšené nad povrch. 
Na spodní a později i na horní straně infikovaných listů se tvoří porosty mycelia. Napadené listy z důvodu ztráty vody, živin a nahromaděním metabolických produktů postupně vadnou a nekrotizují, což se projevuje často svinováním listů. 
Časně napadené bobule jsou zpočátku rovněž pokryté bílým myceliem, později napadená místa tmavnou, nekrotizují, svrašťují se a bobule odumírají. Velmi častým, typickým příznakem napadení bobulí je tzv. „semenná průtrž“. Vzniká poškozením epidermálních buněk bobulí patogenem v pozdějších fázích vývoje, napadené buňky přestávají růst, ale dužnina stále pokračuje v růstu. V důsledku napětí dojde k prasknutí pokožky bobule a vyhřeznutí dužniny a semen. Napadený hrozen vadne, ale zůstává na keři. Takto poškozené bobule mohou být následně sekundárně napadány dalšími houbovými nebo bakteriálními patogeny. Napadeny mohou být rovněž i stopky bobulí a třapina hroznů.

Příznaky napadení padlím jsou charakteristické a zejména pokročilé napadení listů, plodů (bobulí), plodenství (hroznů) patogenem je zcela nezaměnitelné.

Padlí révy patří mezi nejvýznamnější choroby révy vinné. V minulosti byla nejvýznamnější chorobou révy na našem území plíseň révy (původce Plasmopara viticola). V posledních letech jsou však škodlivé výskyty padlí révy častější a také ekonomicky závažnější. Jako možné příčiny jsou uváděny snížení obsahu síry v ovzduší v důsledku odsíření tepelných elektráren a klimatická změna, které se projevují zvýšením průměrných teplot i jiným rozložením srážek. Padlí révy negativně ovlivňuje růst rostlin i odolnost k přezimování, ale nejzávažnějším důsledkem je snížení výnosu a především kvality produktu  – hroznů, následně tedy i kvality vín. Vína z infikovaných hroznů mají nižší obsah aromatických látek, cukrů a červená vína obsahují méně barviv (antokyanů).