Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

padlí chmele (Podosphaera macularis)

padlí chmele
Podosphaera macularis (teleom.) - Oidium (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Leotiomycetes čeleď: padlí (Erysiphaceae)

další názvy: padlí chmelové

vědecká synonyma: Albigo humuli, Alphitomorpha macularis, Desetangsia humuli, Erysiphe humuli, Erysiphe macularis, Leucothallia macularis, Sphaerotheca humuli, Sphaerotheca macularis

Hostitelské spektrum
Pouze chmel otáčivý (Humulus lupulus), pěstované odrůdy i zplanělé rostliny. Jiné hostitelské druhy nejsou prokázány.
Popis patogenu
První příznaky napadeni na mladých listech, především na chmelových rostlinách pěstovaných ve sklenících, se projevují ve formě puchýřků, na kterých se později objevuje sporulující mycelium. Tyto puchýřky jsou důsledkem hypertrofie buněk v okolí infekčního místa. Za optimálních podmínek pro vývoj patogenu může mycelium pokrývat prakticky cely list. Jelikož jeho růst je omezen okolními pletivy, listy vytvářejí vychlípeniny směrem nahoru. Puchýřky nejsou tak dobře viditelné na tužších listech, které se na chmelových rostlinách vytvářejí v polních podmínkách či na starších listech v době vzniku infekce. Na rostlinách ve skleníku mohou byt tyto puchýřky patrné jak na líci, tak i na rubu listu. 
Ve druhé polovině května se na líci napadených listů chmelových rostlin ve chmelnicích tvoří malé bílé skvrny, které se postupem času zvětšují a šíří. V menší míře se tyto skvrny objevují i na rubu listů. Čepel listů je pokryta bílými moučnatými skvrnami, které se s postupující infekcí spojují v jednolitý moučnatý povlak. Napadená pletiva přestávají růst, zasychají a odumírají. Po zavádění a v době před počátkem tvorby generativních orgánů jsou příznaky mnohem vice patrné ve spodních listových patrech (< 1m od povrchu země) a především na spodní straně listů. Při rychlém růstu chmelových rostlin dochází k rychlému šíření patogenu na rostlinách, které se ještě zrychluje v době tvorby pazochů a pokračuje i později při tvorbě květů a hlávek. Jak listy postupně stárnou, stávají se odolnějšími k infekci. 
Napadené hlávky se rovněž pokrývají bílým moučnatým povlakem. Negativní vliv choroby na hlávky závisí do značné míry na jejich vývojovém stadiu. Další růst hlávek je v důsledku infekce téměř zastaven. Pokud jsou květ (osypka) či velmi mladé hlávky napadeny, zůstávají nadále ve formě ztvrdlých bílých paliček. Při pozdějším napadení mohou být chmelové hlávky různě deformovány. Neobsahuje-li chmelová hlávka jadérka, zůstává po napadení ve stadiu osypky mnohem déle než chmel opylený a to je v tomto případě stadium, ve kterém může infekce padlím způsobit největší škodu. V raných stadiích infekce jsou puchýřky bílé, díky četným řetězcům konidii, které se vytvářejí na konidioforech vyrůstajících z povrchového mycelia. V pozdější časti vegetace, tj. od července do sklizně, dochází již obvykle k tvorbě plodnic (kleistothecií, chasmotecií). V této fázi je vývoj mycelia potlačován pravě plodnicemi, které jsou tmavé barvy a jsou viditelné při zvětšení pomoci lupy. Plodnice se mohou vytvářet na listech, ale jsou obvykle mnohem častější na chmelových hlávkách, kde se tvoří na konci sezóny v období, kdy je chemická ochrana mnohem problematičtější. 
Hlávky, na kterých se plodnice hojně vytvářejí, získávají rezavě červenou barvu a toto stadium choroby je nazýváno „červená plíseň“ na rozdíl od „bílé plísně“ v konidiovém stadiu. Hlávky napadené v raném vývojovém stadiu hnědnou, deformují se, zůstávají zakrnělé a dále se nevyvíjejí. Hlávky napadené později se do určité míry vyvíjejí v závislosti na intenzitě infekce. Následkem tohoto napadení je určité snížení výnosu a především pak ztráty kvalitativní, které se projevuji jednak vizuálně a jednak nepříjemným, po plísních zapáchajícím aroma. 
Na našich odrůdách a v podmínkách chmelařských oblastí ČR se tyto příznaky projevují jen výjimečně a spíše jen na zplanělém chmelu. Choroba se šíří velmi rychle za teplého a vlhkého počasí.
Příznaky napadení
Příznaky napadení padlím jsou typické a nelze je zaměnit s napadením jinými chorobami, případně škůdci.
Životní cyklus
Obligátní biotrofní parazit, přežívá pouze na živých hostitelských rostlinách, napadá všechny nadzemní orgány chmele. Zvláště citlivé jsou mladé vyvíjející se orgány. 
Padlí chmele přezimuje obvykle ve stadiu plodnic kleistothecií (chasmotecií), které jsou produkovány v pozdnější části vegetačního období. Při dozrávání obsahují plodnice vřecka s osmi askosporami (pohlavními sporami), které jsou na jaře uvolňovány, vyklíčí na mladých vyvíjejících se listech a dochází k primární infekci. Askospory se uvolňuji z vřecek pouze za přítomnosti vody na povrchu pletiv hostitele. 
Tvar a počet vřecek v plodnici a tvar zakončení přívěsků (apendixů) jsou základními morfologickými mikroskopickými diagnostickými znaky pro determinaci jednotlivých rodů padlí. 
Během vegetace dochází k sekundárním infekcím a patogen se rozmnožuje nepohlavně konidiemi, které jsou přenášeny větrem a deštěm. Již při slabém vánku dochází k oddělování konidií a šíření na další listy. Infekce je možná v rozsahu teplot 12–27 °C, přičemž optimální teplota je v rozmezí 18–21 °C. Patogen je citlivý k vysokým teplotám, po dvou hodinách expozice při 30 °C dochází k redukci mycelia o 50 %, teploty nad 38 °C mohou způsobit úplnou eradikaci patogenu. 
Nepohlavní vývojové stadium (anamorfa) vytváří bezbarvé, oválné, na koncích mírně zploštělé konidie, které se tvoří v řetízcích na houbových vláknech (myceliu) rostoucím povrchu napadeného pletiva. Zatímco askospory vyžadují vodu pro vyklíčení, konidie mohou vytvářet klíčící spory, které se vyvíjejí i na suchých listech i při vyšší vlhkosti vzduchu.  
Klíčící konidie vytváří jedno až dvě klíční vlákna, kterými pronikají do pletiv hostitele. Další vývoj konidií závisí na citlivosti chmelové odrůdy. Sekundární šíření choroby je stimulováno příznivými podmínkami pro rozvoj patogenu, mezi něž patři nízká sluneční intenzita způsobená oblačným počasím, vysoka půdní vlhkost a nadměrné hnojení dusíkem. Konidie padlí chmele jsou schopny vyklíčit jak na vlhkých, tak i suchých listech, silná infekce byla dokonce zjištěna i po postřiku chmelových listů vodní suspenzi konidii. Všeobecně však platí, že klíčení konidií je inhibováno přítomností vody na povrchu rostlinných pletiv a na vývoj patogenu negativně působí déletrvající ovlhčeni listů, vysoké teploty a intenzivní sluneční záření a nižší půdní a atmosférická vlhkost.  
Rovněž bylo potvrzeno, že deštivé počasí zvyšuje stupeň napadení hlávek v předsklizňovém období, především pak srážky od konce měsíce července. Výskyt padlí se zvyšuje s objevením se mladých přírůstků chmele, které jsou k chorobě citlivější. Byla zjištěna celkem tři nebezpečná období v průběhu vegetace: před zaváděním, na počátku pazochování a hlávkování. V tomto období by měli pěstitelé věnovat zvýšenou pozornost zdravotnímu stavu chmelnic a rozvrhnout časový harmonogram chemické ochrany.
Hospodářský význam
Na rozdíl od plísně chmele je výskyt padlí na chmelu nepravidelný. V našich podmínkách se jedná o fakultativně škodící patogen. Poslední hospodářsky významný výskyt padlí chmele byl v českých a moravských chmelnicích zaznamenán v letech 1997–1999. V současné době je jeho výskyt v ČR omezen pouze na některé lokality a ani zde se neobjevuje každoročně. V našich podmínkách škodí padlí většinou až v srpnu, kdy se objevuje na nejmladších listech a na hlávkách. 
Bílý povlak, vytvářející porosty mycelia a konidií v listech, může byt obvykle odstraněn chemickým ošetřením a nemusí tak mít následný negativní vliv na výnos chmele. Hlavní příčinou výnosových ztrát je infekce hlávek. Hlávky napadené padlím jsou pro další zpracování neupotřebitelné. Nepříjemně zapáchají a nepříznivě ovlivňují chuť a vůni piva. Napadené rostliny mají také nižší výnosy.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Rozvoj padlí podporuje nadbytek dusíku.
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Potenciálním nebezpečím pro šíření infekce jsou pupeny, které se nacházejí přímo na povrchu půdy nebo těsně nad ním. Pokud se ve chmelnicích provádí kultivace, jsou tyto infikované pupeny odstraněny řezem. Pokud však řez není proveden, zůstávají pupeny trvalým zdrojem infekce, který způsobuje napadení rašících výhonů. 
Další nevýhodou vynechání kultivačních zásahů je ta skutečnost, že hlávky, které spadnou na zem při sklizni, zde zůstávají ležet jako zdroj infekce, zatímco kultivací je jejich značná část zapravena do půdy, čímž nemůže již docházet k uvolňování askospor do vzduchu, a následné infekci mladých výhonů.  
Defoliací spodních listových pater, jež se doporučuje v případě plísně, se odstraní některé primární zdroje infekce a rovněž sekundárně infikované listy a předejde se tak šíření choroby. 
Nejdůležitějším preventivním opatřením je minimalizace rostlinných infikovaných zbytků ve chmelnici, především napadených hlávek. Jejich odstraněním z chmelnice na konci vegetace po sklizni chmele se zabrání vytvořeni podmínek pro vznik infekce v příštím roce. Největší nebezpečí nastává tehdy, je-li chmelnice tak silně poškozena, že se pěstitel rozhodne ji nesklízet. 
Velkou výhodou mechanizované sklizně na stacionární česačce je, že na chmelnici zůstávají pouze nejspodnější části rév, z nichž mnohé jsou bezlisté, čímž dochází k odstranění infikovaného materiálu a zdroje infekce pro příští jaro. Pokud dojde k tak silnému poškození, že chmelnici nemá smysl sklízet, doporučuje se odstřihnout révy až u země a co nejrychleji je spálit. Čím déle jsou ponechány na chmelnici, tím většímu riziku šířeni infekce do okolí se vystavujeme.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava