Hostitelské spektrum
Hospodářsky významné rostliny: obilniny (pšenice, žito, ječmen), kukuřice, sója luštinatá, řepka ozimá, hořčice polní, mák, slunečnice, lilek brambor, řepa, polní zelenina (brukvovitá, miříkovitá, dýňovitá), salát, špenát, réva vinná, mladé ovocné stromky a keře ve školkách, plevelné rostliny (lebeda, laskavec, jitrocel, svlačec, aj.), okrasné rostliny (např. zástupce rodů Calendula, Callistephus, Dahlia, Chrysanthemum, Petunia, Phlox, Primula, Viola, Zinnia).
Popis druhu
Motýli v rozpětí křídel 35–45 mm. Přední křídla má v různých odstínech hnědé někdy až černé barvy, zadní křídla světlá. Skvrny na křídlech jsou ohraničeny tenkou černou linkou.
Vajíčka nejprve bílá později s hnědou až černou kresbou, polokulovitá (v průměru 0,5 mm) se 16–20 žebry.
Housenka (polypodní larva) lysá, lesklá, při vyrušení se stáčí. Zbarvení housenky se liší podle instaru. Po vylíhnutí z vajíček jsou světle šedé s dutými hlavičkou ukončenými chloupky, které lze dobře vidět pod lupou. V druhém stupni jsou zelenavě šedé s hnědou hlavou a štítem. Později jsou housenky špinavě žluté na hřbetě s podélnou čárou a dvěma zvlněnými úzkými proužky. Později jsou také kyjovité chloupky nahrazeny dlouhými štětinami. V posledním instaru až 50 mm dlouhé.
Kukla dlouhá 18–20 mm, hnědá až hnědočervená se 2 ostny na poslední článku.
Možnost záměny druhu
Imago lze zaměnit s motýly podobných druhů osenic, které mohou být přilákány světelnými lapáky – osenice korobarvá (Agrotis clavis) a o. širokřídlá (A. crassa). Oproti zmíněným osenicím má o. polní užší přední křídla a leskle bělavá zadní křídla.
Osenice korobarvá – liší se jemným příčným čárkováním a tmavším okrajem (než základní barva) na předních křídlech, zadní křídla jsou šedohnědě matná.
Osenice širokřídlá – zadní křídla bílá, tykadla samců jsou hřebenitá v celé délce.
Pro praxi není důležité rozeznávat housenky osenic: Osenice polní (Agrotis segetum), o. ypsilonová (A. ypsilon), o. vykřičníková (A. exclamationis). Práh škodlivosti je stanoven pro Agrotis spp.
Příznaky poškození
Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru.
Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin.
Životní cyklus
Vytváří do roka 2 generace. Přezimuje jako dorostlá housenka, nedorostlé housenky během zimy hynou. Kuklí se v půdě v zemní komůrce. V květnu se líhnou motýli. Samice kladou vajíčka ve skupinách po 3–40 kusech na rostliny. Housenky této generace škodí od května do července. Larvy 1. až 3. instaru žijí na rostlinách a živí se listy. Starší housenky jsou světloplaché, žijí v půdě a na povrchu se zdržují pouze v noci. Většina housenek první generace se v průběhu července kuklí. V srpnu se líhnou motýli druhé generace. Samice kladou vajíčka, housenky z nich vylíhlé škodí na plodinách v podzimních měsících, přezimují v hloubce 15–25 cm.
Osenice polní škodí nejvíce v mírném kontinentálním klimatu. Její přemnožení je závislé na teplých suchých podmínkách, vlhké roky jsou pro vývoj nepříznivé. Spodní práh vývoje je 10 °C. Vývoj jedné generace trvá 50–70 dnů. Přezimující housenky hynou při promrzání půdy až do hloubky 20 cm pod povrch. Plodnost samic se významně zvyšuje při teplotě 19–25 °C. K přemnožení dochází v letech, v nichž se významně zvýší početnost dospělců mezi 1. a 2. generací odchycených ve světelných nebo feromonových lapačích.
Hospodářský význam
V podmínkách ČR se osenice polní přemnožuje periodicky, někdy ve dvou rocích po sobě, přitom je velice mobilní a každý rok může škodit na jiném pozemku a v jiné plodině. Housenky poškozují rostliny žírem, redukují počet rostlin a znečisťují produkty trusem.
