Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze

Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis » má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

osenice polní (Agrotis segetum)

osenice polní

Agrotis segetum

třída: hmyz (Insecta) řád: motýli (Lepidoptera) čeleď: můrovití (Noctuidae)

vědecká synonyma: Euxoa segetum, Scotia segetum

Hostitelské spektrum

Hospodářsky významné rostliny: obilniny (pšenice, žito, ječmen), kukuřice, sója luštinatá, řepka ozimá, hořčice polní, mák, slunečnice, lilek brambor, řepa, polní zelenina (brukvovitá, miříkovitá, dýňovitá), salát, špenát, réva vinná, mladé ovocné stromky a keře ve školkách, plevelné rostliny (lebeda, laskavec, jitrocel, svlačec, aj.), okrasné rostliny (např. zástupce rodů Calendula, Callistephus, Dahlia, Chrysanthemum, Petunia, Phlox, Primula, Viola, Zinnia).

Popis druhu

Motýli v rozpětí křídel 35–45 mm. Přední křídla má v různých odstínech hnědé někdy až černé barvy, zadní křídla světlá. Skvrny na křídlech jsou ohraničeny tenkou černou linkou.

Vajíčka nejprve bílá později s hnědou až černou kresbou, polokulovitá (v průměru 0,5 mm) se 16–20 žebry.

Housenka (polypodní larva) lysá, lesklá, při vyrušení se stáčí. Zbarvení housenky se liší podle instaru. Po vylíhnutí z vajíček jsou světle šedé s dutými hlavičkou ukončenými chloupky, které lze dobře vidět pod lupou. V druhém stupni jsou zelenavě šedé s hnědou hlavou a štítem. Později jsou housenky špinavě žluté na hřbetě s podélnou čárou a dvěma zvlněnými úzkými proužky. Později jsou také kyjovité chloupky nahrazeny dlouhými štětinami. V posledním instaru až 50 mm dlouhé.

Kukla dlouhá 18–20 mm, hnědá až hnědočervená se 2 ostny na poslední článku.

Možnost záměny druhu

Imago lze zaměnit s motýly podobných druhů osenic, které mohou být přilákány světelnými lapáky – osenice korobarvá (Agrotis clavis) a o. širokřídlá (A. crassa). Oproti zmíněným osenicím má o. polní užší přední křídla a leskle bělavá zadní křídla.

Osenice korobarvá – liší se jemným příčným čárkováním a tmavším okrajem (než základní barva) na předních křídlech, zadní křídla jsou šedohnědě matná.

Osenice širokřídlá – zadní křídla bílá, tykadla samců jsou hřebenitá v celé délce.

Pro praxi není důležité rozeznávat housenky osenic: Osenice polní (Agrotis segetum), o. ypsilonová (A. ypsilon), o. vykřičníková (A. exclamationis). Práh škodlivosti je stanoven pro Agrotis spp.

Příznaky poškození

Listy drobně skeletovány s okénkovým žírem, později nepravidelné otvory nebo okrajový žír na listech. Mladé rostliny jsou často nad povrchem půdy překousnuty v kořenovém krčku. Později větší požerky na kořenových krčcích a na nadzemních orgánech rostlin. Bulvy a hlízy na obvodu s nepravidelnými jamkovitými výkusy o velikosti až 30 mm v průměru.
Housenky žerou plýtvavým žírem, kdy rostliny pouze překousnou, ale více je nespotřebují. Jedna housenka proto poškodí více rostlin.

Možnost záměny poškození

Stejné poškození způsobují housenky jiných osenic (např. o. vykřičníková, o. ypsilonová). Častá bývá záměna poškození s požerky slimáků.

Životní cyklus

Vytváří do roka 2 generace. Přezimuje jako dorostlá housenka, nedorostlé housenky během zimy hynou. Kuklí se v půdě v zemní komůrce. V květnu se líhnou motýli. Samice kladou vajíčka ve skupinách po 3–40 kusech na rostliny. Housenky této generace škodí od května do července. Larvy 1. až 3. instaru žijí na rostlinách a živí se listy. Starší housenky jsou světloplaché, žijí v půdě a na povrchu se zdržují pouze v noci. Většina housenek první generace se v průběhu července kuklí. V srpnu se líhnou motýli druhé generace. Samice kladou vajíčka, housenky z nich vylíhlé škodí na plodinách v podzimních měsících, přezimují v hloubce 15–25 cm.

Osenice polní škodí nejvíce v mírném kontinentálním klimatu. Její přemnožení je závislé na teplých suchých podmínkách, vlhké roky jsou pro vývoj nepříznivé. Spodní práh vývoje je 10 °C. Vývoj jedné generace trvá 50–70 dnů. Přezimující housenky hynou při promrzání půdy až do hloubky 20 cm pod povrch. Plodnost samic se významně zvyšuje při teplotě 19–25 °C. K přemnožení dochází v letech, v nichž se významně zvýší početnost dospělců mezi 1. a 2. generací odchycených ve světelných nebo feromonových lapačích.

Hospodářský význam

V podmínkách ČR se osenice polní přemnožuje periodicky, někdy ve dvou rocích po sobě, přitom je velice mobilní a každý rok může škodit na jiném pozemku a v jiné plodině. Housenky poškozují rostliny žírem, redukují počet rostlin a znečisťují produkty trusem.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

K preventivním způsobům ochrany patří hluboká orba, střídání plodin, dodržování osevního postupu a včasné setí. Výskyt omezuje intenzivní zpracování půdy bezprostředně po sklizni produktů a cílená závlaha v době výskytu housenek 1. a 2. instaru.

Přirozenými nepřáteli jsou mimo jiné střevlíci, parazitoidi řádu blanokřídlých (Hymenoptera), viry, bakterie a entomopatogenní houby.

Chemická ochrana rostlin

Ošetření je nutno směřovat na maximum líhnutí housenek z vajíček a na housenky do 2. vývojového stupně. Při výskytu housenek 3. instaru je třeba provádět ošetření v nočních hodinách (housenky jsou světloplaché a přes den jsou ukryty pod povrchem půdy). Housenky nejškodlivějších posledních vývojových stupňů zůstávají po celou dobu v půdě a ochrana proti nim není účinná.