mšička révokaz (Daktulosphaira vitifoliae)

Najdete zdePříznaky:

mšička révokaz
Viteus vitifolii

třída: hmyz (Insectařád: polokřídlí (Hemiptera)čeleď: Phylloxeridae

vědecká synonyma: Dactylosphaera vitifoliae, Phylloxera vastatrix, Viteus vitifoliae

Hostitelské spektrum
Réva vinná (Vitis vinifera) i další druhy révy rodu Vitis
Příznaky poškození
Příznaky napadení révy mšičkou révokazem jsou na nadzemních částech viditelné jako hálky na listech. Náchylné na vznik hálek jsou především americké druhy révy a jejich kříženci, které jsou pěstovány jako podnože ke štěpování ušlechtilé evropské révy vinné.  
Listovou formou mohou být napadeny i evropské odrůdy révy vinné. Silně napadené keře mají menší, nápadně zdeformované listy a kratší přírůstky. Při silném napadení se hálky vyskytují i na réví, řapících listů a na úponcích.   
Příznaky napadení podzemních částí révy vinné mšičkou révokazem jsou zřejmé na špičkách kořenů jako žlutavé rohlíčkovité hálky, tzv. nodozity. K jejich zjištění je třeba udělat na vhodných místech výkopky. Protože kořeny americké révy včetně hybridů révy jsou vůči mšičce révokazu odolné, nepřichází vznik nodozitů u štěpované révy v úvahu. Naopak u pravokořenné révy lze na stanovištích s výskytem mšičky révokaza nalézt na kořenech četné nodozity.
Životní cyklus
Ve vývojovém cyklu tzv. kořenové formy přezimují v hlubších vrstvách půdy 0,35 mm velké zimní larvy-nymfy (hiemales). Na jaře se přemísťují na mladé kořeny révy vinné, kde sají. Na koříncích vznikají rohlíčkovité nádory (nodozity). Pod zemí se vyskytují pouze samičky. Žlutohnědě zbarvené samičky mšičky dorůstají přes 4 vývojová stadia do velikosti 1,0 mm, jsou usedlé a kladou 0,3 mm velká okrově žlutá vajíčka. Mladé vylíhnuté mšičky vyhledávají nové kořeny, aby po dosažení pohlavní dospělosti nakladly vajíčka. Za rok má mšička 5-6 generací. Přezimující mšičky na podzim opět putují do hlubších vrstev půdy, kde přezimují. Kořeny, které již ukončily prodlužovací růst, ale ještě jsou schopny sílit, vytvářejí v místech vpichů nádorky, tzv. tuberozity. Při nadzemním cyklu opouští část kořenových mšiček půdu a přemístí se na nadzemní části keřů. Na pohled jsou štíhlejší a rozeznatelné podle tmavých, taškovitých křídel. Po opuštění půdy se nymfy svlékají a vyvíjí se v žlutozelené okřídlené mšičky, přibližně 1 mm velké, které přelétávají především na americkou révu, aby na kůru kmínků nakladly 2 druhy vajíček. Z větších vajíček se líhnou samičky, z menších samečci, kteří nemají ani křídla, ani bodavě savé ústrojí a jsou schopni pouze oplodnění. Po kopulaci kladou oplozené samičky jediné vajíčko na staré dřevo amerických rév. Vajíčka jsou 0,27 mm dlouhá, olivově zelená až hnědá a přečkávají zimní období nad povrchem půdy.  
Na jaře se líhnou ze zimních, přezimujících vajíček neokřídlené nymfy samiček, které přelézají na mladé listy a sají na líci listů. Sliny dráždí pletiva a vznikají měchýřovité hálky. Do vzniklých hálek kladou dospělé samičky vajíčka. Tyto samičky dávají základ 3–4 nadzemním generacím mšičky a jsou označovány jako zakladatelky (fundatrix). Nymfy mšičky žijí uvnitř hálek, po 4 svlékáních se vyvíjejí v bezkřídlé zakladatelky. Dospělé zakladatelky jsou 1-1,5 mm velké, žluté až žlutohnědé, podobné článkovanému vaku, kladou uvnitř hálky 50–400 vajíček, z nichž se po 8–10 dnech líhnou larvy. Vajíčka jsou žlutá, lesklá, oválná až válcovitá, 0,2–0,3 mm dlouhá a 0,1–0,15 mm široká a jsou volně nakladena v hálce. Z vajíček v hálkách se vylíhnou mladé mšičky. Vylíhlé nymfy opouštějí hálky otvorem a přelézají na další mladé listy a vrcholky výhonů, kde nabodnutím indukují tvorbu nových hálek a po dosažení pohlavní dospělosti do nich kladou nová vajíčka, z nichž se vylíhne další nová generace. Od 2. generace část nymf přelézá na kořeny. S postupující vegetací je v hálkách stále více mšiček, které nepřelézají k vrcholům výhonů, ale přemísťují se opačným směrem do půdy, kde vyhledávají kořeny, aby se přeměnily na kořenové mšičky (radicikolní neogalikoly). Tímto způsobem je iniciován z nadzemního vývojového cyklu mšičky nový podzemní kořenový cyklus nebo je stávající kořenový cyklus doplněn o další genetickou výbavu.
Hospodářský význam
Vyskytuje se pouze na révě, jako kořenová mšice na kořenech nebo jako listová mšice na nadzemních částech rostlin. Listová forma se vyskytuje nejen na podnožových révách, ale i na révě vinné. 
Napadení kořenů révy vinné mšičkou révokazem vede k poruchám příjmu živin, k chřadnutí rostlin a postupnému odumírání keřů, které se v nově postižených oblastech projevuje ohniskovitě, přičemž ve středu ohnisek již může být réva uhynulá, zatímco na okrajích se napadení teprve začíná projevovat. 
V posledních letech došlo k výraznému nárůstu výskytu a škodlivosti listové formy, zejména v podnožových vinicích.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Mšička révokaz se šíří především napadeným rostlinným rozmnožovacím materiálem, proto musí být obchod se sazenicemi révy přísně kontrolován. Nejúčinnější metodou ochrany révy proti mšičce révokazu je pěstování révy vinné na odolných podnožích.  
V současné době používané podnože (´Kober 5BB´ a ´125AA´, ´Teleki 5C´, ´SO4´, ´Cracinuel 2´) nejsou ke mšičce révokazu rezistentní, ale jen v různé míře tolerantní. Mohou být napadeny listovou i kořenovou formou škůdce. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Použití biologických přípravků na bázi Azadirachta indica
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Mšička révokaz se také šíří nad zemí migrací okřídlených forem a prostřednictvím napadených listů.  Ochrana proti listové formě se provádí zjara, příp. v letních měsících. Chemická ochrana proti kořenové formě mšičky je obtížná. 
Ošetření rozmnožovacího materiálu povolenými přípravky na ochranu rostlin se provádí na základě monitorování výskytu poškození nadzemních částí keřů mšičkou révokazem (hálek na listech, příp. na réví, řapících listů a na úponcích).

Příznaky poškození Mšičkou révokazem Hálky Mšičky révokaze

ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

PLATBA ZA OBJEDNÁVKU

Expresní doprava