mšice chmelová (Phorodon humuli)

mšice chmelová
Phorodon humuli

třída: hmyz (Insectařád: polokřídlí (Hemipteračeleď: mšicovití (Aphididae)

Hostitelské spektrum
Primární hostitel: rod Prunus spp. 
Sekundární hostitel: z hospodářských rostlin nejvýznamněji chmel otáčivý. Dále lilek brambor.
Popis druhu
Okřídlené samičky jsou 1,5–2,2 mm velké, zbarveny světle zeleně, později šedě s tmavou páskou na předohrudi a 3 tmavšími skvrnami na hrudi. Tykadla jsou dlouhá, šestičlánková. 
Bezkřídlé samičky jsou 1,6–2,0 mm velké, čelní hrbolky výrazné. Světle zelené barvy. 
Vajíčka drobná, černá, lesklá, asi 0,7×0,3 mm velká.
Možnost záměny druhu
Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná. Na zimním hostiteli je možná záměna se mšicí slívovou (Brachycaudus helichrysi) a mšicí švestkovou (Hyalopterus pruni).
Příznaky poškození
Na listech ze spodní strany listů kolonie mšic. Listy nejprve prosvítají, později při silném výskytu mšic se kroutí okrajem dovnitř. Hlávky jsou zakrnělé, lepkavé a také na nich dochází podobně jako na listech k vývoji saprofytických hub.
Nepřímo škodí přenosem virů.
Životní cyklus
Přezimují oplozená vajíčka na zimních hostitelích. Nakladena jsou obvykle po jednom na letorostech, v paždí listových pupenů nebo na zdrsnělých místech kůry. Z vajíček se ještě před rozpukem pupenů, obvykle ve třetí březnové dekádě, líhnou tmavě zelené nymfy, které dospívají po 4 svlekáních v bezkřídlou zakladatelku. Na zimním hostiteli se obvykle vyvíjí ještě jedna generace mšic. Potomstvo této generace už vesměs dospívá v okřídlené mšice (migrates alatae), schopných přeletu na sekundární hostitele. Mšice se šíří pasivně vzdušnými proudy nebo aktivním letem. Na sekundárním hostiteli (chmel) vytváří 5–8 virginogenních generací. Koncem srpna se objevují okřídlené samičky a samečkové, kteří přelétávají zpět na primární hostitelské rostliny. První vajíčka kladou samičky ve třetí dekádě měsíce září. Při příznivých povětrnostních podmínkách se může kladení protáhnout až do poloviny listopadu. Vajíčka jsou velmi odolná, o čemž svědčí skutečnost, že jich v našich klimatických podmínkách přezimuje více než 90 %.
Intenzivní výskyt za suchého a teplého počasí.
Hospodářský význam
Mšice sáním oslabují rostliny chmele a znehodnocují hlávky, což se projevuje negativně na výnosu i kvalitě. Na mšicemi vylučované medovici se usidlují houby CapnodiumCladosporium Alternaria, které vytvářejí na medovici tmavý povlak znesnadňující asimilaci a dýchání listů.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka z čeledi Coccinellidae, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidní blanokřídlí, entomopathogenní houby aj.
Nechemické metody ochrany rostlin
Ke zvýšení populační hustoty afidofágních predátorů je možné využít rostlinných atraktantů, z nichž se osvědčila svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia). Výsev svazenky je vhodné provést po stranách chmelnice v pokud možno co nejranějším jarním termínu (konec března – počátek dubna), aby svazenka začala kvést již ke konci května. Výhodou této rostliny je to, že láká dospělce predátorů, především pestřenky (Syrphidae) již na počátku vegetace (konec května). V tu dobu bývá zpravidla populační hustota mšice chmelová ještě na nízké úrovni, čímž se může významně zvyšovat účinnost migrujících predátorů. To má praktický význam především v letech se slabší intenzitou přeletu a následnou pomalejší populační dynamikou virginogenní generace mšice chmelové. Princip účinku syntetických atraktantů je založen na tom, že v případě napadení vylučují chmelové rostliny tzv. „allomony“ (těkavé látky) na bázi kyseliny salicylové z důvodu předávání si varovného signálu. Tímto způsobem lákají do chmelnice přirozené nepřátele mšice chmelové, především afidofágní slunéčka, čímž se významně zvyšuje jejich populační hustota a tím i jejich predační účinek. 
Chemická ochrana rostlin
K určení optimální doby pro ošetření sledujeme nejen přelet mšice z hostitelských rostlin na chmel, ale také její výskyt a vývoj ve chmelnicích. Signalizaci ochranného zásahu je možno provádět jednak na základě dosaženi SET v kombinaci s prahem hospodářské škodlivosti a jednak na základě krátkodobé prognózy výskytu virginogenní generace, která vychází z dlouhé řady sledování populační dynamiky na chmelu. Delší vystavení rostlin sání mšic má negativnější vliv na výnos a kvalitu chmele než jejich skutečný počet na list. Z tohoto důvodu je nezbytné přizpůsobit práh hospodářské škodlivosti aktualnímu vývoji v daném roce. Všeobecně platí:
  • při slabém přeletu (výskytu) bude nezbytné provést chemické ošetření systemickým insekticidem bez ohledu na počet mšic na list ve třetí dekádě června, či v případě rychlého vývoje chmelových rostlin (vysoké teploty v květnu a červnu) již v polovině června z důvodu dostatečného rozvedení účinné látky v rostlinách před ukončením jejich růstu, tj. přechodem do generativní fáze;
  • při střední intenzitě přeletu bude optimalni doba zásahu závislá na vývoji virginogenní generace; ochranný zásah doporučujeme provést při populační hustotě 50 mšic/list.
  • při silné či velmi silné intenzitě přeletu je vývoj virginogenní generace zpravidla velmi rychlý, a tudíž se doporučuje provést 2 insekticidní ošetření.

Mšice chmelová Mšice chmelová Mšice chmelová Mšice chmelová

ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava