mšice bezová (Aphis sambuci)

Dicyklická. Prokázána na 51 druzích rostlin. Zimní hostitel: bezy (Sambucus spp.) Letní hostitelé: řepa, šeřík, šťovík, kopřiva, silenka aj.

Délka těla 1,9-3,8 mm, zbarvení hnědé až tmavě modro-zelené s voskovým popraškem.

Na bezech (Sambucus spp.) se snadno mohou zaměnit s Aphis horii či Myzus persicae aj. Na řepě (Beta spp.) je spektrum zaměnitelných mšic větší, zde jsou významné zaměnitelné polyfágní druhy Aphis fabae, Aphis gossypii, Aulacorthum solani, Brachycaudus helichrysi, Myzus persicae nebo Rhopalosiphoninus latysiphon.

Škody sáním, mšice žijí ve velmi početných koloniích. Bezy potom mohou reagovat nižší produkcí květů. Mšice jsou dobře přizpůsobeny městskému prostředí, a lze je často nalézt na mladých výhoncích keřů na kraji parkovišť, silnic a ruderálních plochách. Aphis sambuci obsahuje toxické sloučeniny, proto někteří predátoři např. slunéčko sedmitečné mají tendenci se jí vyhnout.

Přezimuje vajíčky, která jsou kladena do paždí pupenů a trhlin kůry nejčastěji černého bezu (Sambucus nigra). Třetí generace po vylíhnutí je již okřídlená a přelétá na letní hostitele. Anholocyklické kmeny zde mohou přezimovat na kořenech, tím nemusí docházet ke střídání hostitelů. Vývoj samců je vázán pouze na letní hostitelské rostliny.

Důležitý škůdce zejména černého bezu, příležitostně také řepy. Podílí se na přenosu nejméně 6 rostlinných virů.