ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Prejísť do SK verzie »

Vážení zákazníci,

na základě vládního doporučení v souvislosti se šířením COVID-19 podporujeme omezení platby v hotovosti (na dobírku). Proto doporučujeme při tvorbě objednávky volit bezhotovostní platbu předem. K tomuto kroku jsme se připojili z hygienického hlediska a došlo tím k eliminaci potenciálně rizikových hotovostních plateb, s cílem snížit případné riziko přenosu nákazy při kontaktu mezi doručovateli a příjemci.

Děkujeme za pochopení.

květilka zelná (Delia radicum)

1-2 z 2
květilka zelná
Delia radicum

třída: hmyz (Insectařád: dvoukřídlí (Diptera)čeleď: květilkovití (Anthomyiidae)

vědecká synonyma: Chortophila brassicae, Hylemia radicum

Hostitelské spektrum
Brukvovité rostliny.
Popis druhu
Dospělci se podobají mouše domácí. Jsou však štíhlejší a mají širší křídla.
Vajíčka jsou 0,8-1,0 mm dlouhá, silně protáhlá a jasně bílá. 
Larvy jsou špinavě bílé, beznohé, bez hlavy, na předním konci zúžené, až 8 mm dlouhé. Zadní konec těla je plochý, uprostřed se dvěma tmavými, silně sklerotizovanými dýchacími otvory. 
Kukla je hnědá, soudečkovitá, 6 mm dlouhá. 
Možnost záměny druhu
Záměna možná s jiným podobným dvoukřídlým hmyzem.
Příznaky poškození
Mladé rostliny po poškození larvami zavadají, odumírají, starší rostliny zpomalují růst (nevytvářejí hlávky), při silném napadení hynou. V kořenech jsou nápadné chodbičky, v nich žlutobílé, beznohé, bezhlavé larvy do 1 cm délky. Larvy květilky všežravé poškozují vzcházející a mladé rostliny, vyžírají v děložních lístcích dírky a chodbičky, později napadají kořenový krček, první pravé lístky i srdéčka. Rostliny krní, zahnívají a odumírají.
Životní cyklus
Květilka zelná má u nás 3 generace v roce. Přezimuje ve stadiu kukly (pupária) v půdě nebo ve zbytcích hostitelských rostlin. Ke kladení vajíček 1. generace dochází od konce dubna do poloviny května, 2. generace v červenu až červenci a 3. generace v srpnu až říjnu. Vývoj jedné generace trvá 3–4 týdny. Vajíčka jsou perleťově bílá, 1 mm velká. Jsou kladena na kořenové krčky, nebo na půdu v jejich blízkosti v počtu 1–10 kusů. Larvy nejprve ožírají pokožku kořenového krčku a malé kořínky. Později vyhlodávají chodbičky v kořenech a hlavním kořenem se někdy pokračují směrem vzhůru do lodyh. Larvy se kuklí v okolí kořenové systému, kde lze snadno nalézt světle hnědá pupária.
Hospodářský význam
Nejškodlivějším druhem je květilka zelná, která způsobuje hospodářsky významné škody na všech druzích brukvovité zeleniny. Škodlivost květilky zelné na brukvovité zelenině vzrůstá v důsledku namnožování na ozimé řepce. Dále škodí květilka všežravá zejména na kedlubnu, kadeřávku, brokolici a ředkvi. Ke škodám působeným předchozími dvěma druhy se někdy připojují škody způsobené květilkou ředkvovou a květilkou kořenovou. Při teplém podzimu vzrůstají škody působené květilkami zejména na čínském zelí a růžičkové kapustě. 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
  • včasné zaorávky posklizňových zbytků brukvovité zeleniny;
  • izolační vzdálenosti od ozimé řepky;
  • bezplevelnost pozemků. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Výskyt omezují netkané textilie. 
Chemická ochrana rostlin
Ochrana proti květilkám zahrnuje insekticidní moření, aplikace granulátů při výsadbě, nebo aplikaci insekticidů zálivkou. Optimální termín ošetření je v době maxima líhnutí larev z vajíček, tj. přibližně za 5–10 dnů po prvním hromadném výskytu dospělců ve žlutých miskách. Pro ochranu lze použít pesticidy registrované proti květilkám, případně proti žravým škůdcům registrovaným do brukvovité zeleniny.