hálčivec révový (Calepitrimerus vitis)

Vinná réva (Vitis vinifera).

Žlutobílý až béžový roztoč s článkovaným tělem, trojúhelníkovitou hlavohrudí a dvěma páry nohou. Samička je 0,15–0,16 mm dlouhá a 0,045 mm široká.
Vajíčka jsou kulatá, průhledná, mléčně bílá. Má 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní (deutogyne), dříve popsanou jako samostatný druh Phyllocoptes vitis, a letní formu (primogyne), dříve popsanou jako samostatný druh Epitrimerus vitis.

Pozdní a nerovnoměrné rašení. Silně napadené letorosty jsou retardovány v růstu, jsou slabší a kratší, přírůstky jsou stále menší. Na čepelích mladých, posátých listů jsou světlezelené až žlutozelené neohraničené skvrny. Nejvýraznější jsou v procházejícím světle. Jejich středy často nekrotizují. Silně postižené listy jsou zdeformované a kadeřavé (odtud vžitý název kadeřavost). Poškozená květenství sprchávají. Silně poškozené listy, květenství a výjimečně i letorosty zasychají. Chronicky silně napadené keře postupně metlovatí (rašící očka ze starého dřeva), slábnou a hynou. 

Přezimují samičky (deutogyne) v prasklinách borky. Část populace přezimuje přímo na povrchu réví nebo za šupinami pupenů. V dubnu a květnu samičky opouštějí úkryty a od počátku rašení sají na rašících očkách a mladých letorostech. V průběhu vegetace postupně opouštějí stárnoucí listy a poškozují horní listová patra. Roztoči kladou vajíčka v největším počtu na mladé, ještě plstnaté listy. Na vyvinutých listech sají a kladou vajíčka především na spodní straně. Hálčivci vyhovuje střídavě vlhčí počasí za průměrných teplot. 
Vývoj roztoče probíhá podle schématu vajíčko, nymfa a dospělec. Hálčivec révový má v průběhu roku 3–5 generací. Nejpočetnější bývají v květnu a v červnu a dále koncem léta v srpnu. Rozmnožují se parthenogeneticky. Od poloviny srpna postupně přecházejí zimní samičky (deutogyne) do zimních úkrytů. 

Roztoč způsobuje největší škody na počátku vegetace, v období po vyrašení kdy napadá rašící očka a mladé letorosty. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá.