hálčivec révový
Calepitrimerus vitis
třída: pavoukovci (Arachnida) řád: sametkovci (Prostigmata) čeleď: vlnovníkovití (Eriophyidae)
další názvy: vlnovník viničný
Hostitelské spektrum
Vinná réva (Vitis vinifera).
Popis druhu
Žlutobílý až béžový roztoč s článkovaným tělem, trojúhelníkovitou hlavohrudí a dvěma páry nohou. Samička je 0,15–0,16 mm dlouhá a 0,045 mm široká.
Vajíčka jsou kulatá, průhledná, mléčně bílá. Má 2 morfologicky odlišné formy: přezimující, tzv. zimní (deutogyne), dříve popsanou jako samostatný druh Phyllocoptes vitis, a letní formu (primogyne), dříve popsanou jako samostatný druh Epitrimerus vitis.
Příznaky poškození
Pozdní a nerovnoměrné rašení. Silně napadené letorosty jsou retardovány v růstu, jsou slabší a kratší, přírůstky jsou stále menší. Na čepelích mladých, posátých listů jsou světlezelené až žlutozelené neohraničené skvrny. Nejvýraznější jsou v procházejícím světle. Jejich středy často nekrotizují. Silně postižené listy jsou zdeformované a kadeřavé (odtud vžitý název kadeřavost). Poškozená květenství sprchávají. Silně poškozené listy, květenství a výjimečně i letorosty zasychají. Chronicky silně napadené keře postupně metlovatí (rašící očka ze starého dřeva), slábnou a hynou.
Životní cyklus
Přezimují samičky (deutogyne) v prasklinách borky. Část populace přezimuje přímo na povrchu réví nebo za šupinami pupenů. V dubnu a květnu samičky opouštějí úkryty a od počátku rašení sají na rašících očkách a mladých letorostech. V průběhu vegetace postupně opouštějí stárnoucí listy a poškozují horní listová patra. Roztoči kladou vajíčka v největším počtu na mladé, ještě plstnaté listy. Na vyvinutých listech sají a kladou vajíčka především na spodní straně. Hálčivci vyhovuje střídavě vlhčí počasí za průměrných teplot.
Vývoj roztoče probíhá podle schématu vajíčko, nymfa a dospělec. Hálčivec révový má v průběhu roku 3–5 generací. Nejpočetnější bývají v květnu a v červnu a dále koncem léta v srpnu. Rozmnožují se parthenogeneticky. Od poloviny srpna postupně přecházejí zimní samičky (deutogyne) do zimních úkrytů.
Hospodářský význam
Roztoč způsobuje největší škody na počátku vegetace, v období po vyrašení kdy napadá rašící očka a mladé letorosty. V průběhu vegetace roztoči postupně přecházejí na horní listová patra. Celkový výnos a kvalita hroznů silně napadených keřů je nízká. Dřevo špatně vyzrává a v zimě snadno vymrzá.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Podpora predátorů a parazitoidů.
Přirozenými nepřáteli hálčivců jsou hlavně draví roztoči. Doporučuje se introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Použití dravého roztoče Typhlodromus pyri.
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Zásady správné aplikace
Doporučuje se především při pravidelných výskytech, nebo pokud dojde k náhlému přemnožení škůdce. Ošetření musí být provedeno včas, dříve než dojde k poškození rašících oček a mladých letorostů.
Základem ochrany je jarní ošetření v období na počátku rašení nebo těsně po vyrašení. Letní ošetření významně napadených porostů je třeba provést před přechodem zimních samiček (deutogyne) do zimních úkrytů (v období od konce 1. a po celou 2. dekádu srpna).
Z ochrany vinné révy by měly být vyloučeny přípravky hubící přirozené nepřátele hálčivců.
