Vážení zákazníci,

na základě vládního doporučení v souvislosti se šířením COVID-19 podporujeme omezení platby v hotovosti (na dobírku). Proto doporučujeme při tvorbě objednávky volit bezhotovostní platbu předem. K tomuto kroku jsme se připojili z hygienického hlediska a došlo tím k eliminaci potenciálně rizikových hotovostních plateb, s cílem snížit případné riziko přenosu nákazy při kontaktu mezi doručovateli a příjemci.

Děkujeme za pochopení.

brukev řepka olejka (Brassica napus)

1-24 z 39

brukev řepka olejka

Brassica napus Napus Group

čeleď: brukvovité (Brassicaceae)

další názvy: řepka olejná

vědecká synonyma: Brassica napus subsp.napus, B. oleifera, B. campestris, B. campestris var. oleifera, B. napus subsp. oleifera, B. napus var. arvensis, B. napus var. oleifera, Napus oleifera

Popis

Ozimá nebo jarní, silně ojíněná bylina sivozelené barvy s mohutným dřevnatějícím hlavním kořenem. Dosahuje výšky obvykle 60–120 cm, může však dorůstat až do 2 m. Lodyha během růstu nedřevnatí a je rozvětvená a lysá. Listy jsou střídavé. Dolní lodyžní listy mají řapík a lyrovitě peřenosečný tvar. Horní listy jsou naopak přisedlé, vejčité až čárkovitě kopinaté. Květenstvím je řídký hrozen, který postupně rozkvétá ze spodní části směrem nahoru. Korunní lístky mají žlutou barvu. Tyčinky jsou čtyřmocné (4 tyčinky delší a 2 kratší). Plodem je válcovitá nebo mírně zploštělá lysá šešule s 15–40 olejnatými semeny. Šešule dlouhé většinou 50–60 mm, odstávají od vřetene plodenství pod úhlem alespoň 45°. Semena mají kulovitý až elipsoidní tvar a velikost asi 2 mm. Rostlina kvete obvykle v dubnu a květnu.

Nároky na stanoviště

Pro pěstování řepky olejky jsou vhodné hluboké půdy neutrální až slabě bazické reakce s vysokou vodní kapacitou na stanovišti s ročními průměrnými teplotami nejlépe 7–9 °C a srážkami 450–700 mm v nadmořské výšce do 650 m. Dostupnost vláhy je důležitá zejména v období po zasetí a při tvorbě semen.

Možnost záměny

Brukev řepka tuřín (Brassica napus subsp. napobrassica).

Časté choroby

Bílá hniloba řepky (Sclerotinia sclerotiorum), fomové černání stonků řepky (Leptosphaeria maculans, L. biglobosa), listová skvrnitost řepky (Pyrenopeziza brassicae), nádorovitost kořenů brukvovitých (Plasmodiophora brassicae), padlí brukvovitých (Erysiphe cruciferarum), plíseň brukvovitých (Hyaloperonospora parasitica), šedá plísňovitost brukvovitých (Botryotinia fuckeliana).

Častí škůdci

Bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae), blýskáček řepkový (Meligethes aeneus), dřepčík olejkový (Psylliodes chrysocephala chrysocephala), dřepčíci rodu Phyllotreta, krytonosec čtyřzubý (Ceutorhynchus pallidactylus), krytonosec řepkový (Ceutorhynchus napi), krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus), krytonosec zelný (Ceutorhynchus pleurostigma), mšice zelná (Brevicoryne brassicae), osenice polní (Agrotis segetum), pilatka řepková (Athalia rosae), plzák španělský (Arion lusitanicus), slimáček polní (Deroceras agreste), slimáček síťkovaný (Deroceras reticulatum).

Zaplevelení

V porostech řepky se prosazují hlavně jednoleté přezimující, ale i vytrvalé druhy plevelů. Mezi nejrozšířenější patří svízel přítula (Galium aparine) a heřmánkovité plevele. Z dalších plevelů se místy prosazují mák vlčí (Papaver rhoeas), chrpa modrá (Centaurea cyanus), úhorník mnohodílný (Descurainia sophia), bolehlav plamatý (Conium maculatum) aj.