Především jabloň (Malus sp.), vzácněji i hrušeň (Pyrus sp.), třešeň (Prunus sp.) a slivoň (Prunus sp.), meruňka (Prunus sp.), broskvoň (Prunus sp.).

Zobonoska ovocná je nejčastěji purpurově až červeně zbarvená, může být i fialová nebo žlutozelená. Měří 4,5–5,5 mm. 
Larvy jsou beznohé, žlutobílé, dorůstají až 9 mm. 
Kukla je bílá, pokrytá skupinkami šupinek.

Po napadení dochází k zasýchání květních a listových pupenů. V plodech jsou vykousané hluboké dírky. Spadané plody jsou svraštělé s odkousnutou stopkou.

Zobonoska ovocná má dvouletý vývoj. V prvním roce přezimuje larva v půdě, v druhém roce dospělci v půdě, ve spadaném listí nebo jiných úkrytech na stromech. Brouci brzy na jaře vykusují hluboké jamky do květních a listových pupenů. Později ožírají parenchym mladých listů a květů a vykusují dužinu plodů. Samičky kladou vajíčka po jednom do plodů do hlubokých kanálků, které si předem vyhloubily. Celkem jich může jedna samička naklást 100-150. Navíc nakusují pokožku plodů a hlavně ji infikují moniliózou, která pak slouží vyvíjejícím se larvám jako potrava. 
Larvy se vyvíjejí ve spadlých plodech. Dorostlé larvy se zavrtávají do půdy. Buď přezimují, nebo se z nich ještě v témže roce vyvinou dospělci, kteří vyžírají pupeny ovocných dřevin.

Lokálně významný škůdce ovocných, především jabloňových sadů. Škodí snižováním tržní kvality plodů a opadem plodů. Škodí nejvíce na jaře a na podzim vykusováním pupenů a v době rozmnožování ničením plodů.