zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis)

Zavíječ kukuřičný má dva biotypy, které se liší spektrem hostitelských rostlin a strukturou sexuálního feromonu. Jeden z biotypů žije výhradně na kukuřici, druhý biotyp na dvouděložných rostlinách. Nejvýznamněji kukuřice. Dále: konopí, proso, slunečnice, chmel, paprika, jabloně, širokolisté plevele (lebedy, merlíky, pelyňky, rdesna a kopřivy). 
Je známo, že v mnoha případech se populace zavíječe napadajícího chmel líhne časově rozdílně než v případě kukuřice. Je to dáno genetickými a biochemickými rozdíly obou těchto populací. Některé populace z kukuřice nenapadají chmel, existují však také populace, které se přechodně i pravidelně mohou vyskytovat jak na chmelu, tak i na kukuřici.

Imago zavíječe kukuřičného lze zaměnit s podobnými druhy zavíječů, jako je: z. kopřivový (Pleuroptya ruralis), z. slámový (Sitochroa verticalis), zavíječi Paratalanta hyalinalis a Mecyna flavalis. Záměna je pravděpodobnější u samice zavíječe kukuřičného. Všechny druhy jsou aktivní v noci a mohou přiletět na světlo.
Z. kopřivový (Pleuroptya ruralis) – rozpětí 26–40 mm, základní barva okrově žlutá až bělavá, na určitých světelných podmínek je na křídlech možno pozorovat perleťový odlesk, hlavní hostitelskou rostlinou je kopřiva.
Z. slámový (Sitochroa verticalis) – rozpětí kolem 24–28 mm, základní barva okrově žlutá, na předních křídlech jemné rozdíly oproti z. kukuřičnému, spodní křídla z. slámového výraznější.  
Zavíječ Paratalanta hyalinalis – rozpětí 28–35 mm, základní barva okrově žlutá, drobné rozdíly jsou v kresbě na předních křídlech motýlů. 
Zavíječ Mecyna flavalis – rozpětí 25–29 mm základní barva okrově žlutá, chybí tmavší skvrna při předním okraji předního křídla.

Housenky vyžírají chodbičky uvnitř chmelové révy. Kruhovité otvory do chodeb se nachází převážně v místě úponu listů. Vstup do těchto chodeb je zpravidla na povrchu uzavřen drtí a trusem. Napadením se zpomaluje růst keře, listy žloutnou, zasychají a opadají, hlávky jsou drobnější, žloutnou a později mohou červenat. Předčasně dozrávají, nejsou uzavřené a za větru opadávají. Po sklizni chmele se housenky mohou nacházet rovněž ve zbytcích révy 0,5–0,7 m nad povrchem půdy. Může docházet i k lámání a spadávání napadených rostlin po zavěšování na vodící dráhu.

​Přezimují dorostlé housenky ukryté v posklizňových zbytcích a v lodyhách různých rostlin v dutinkách, jež před příchodem zimy izolují od ostatní chodbičky zátkou z jemné drtě. Na jaře, když průměrná teplota dosahuje 15–16 °C, se začínají kuklit. Bývá to zpravidla koncem května. Před zakuklením vyžírá housenka ve stěně stébla okrouhlé okénko, kterým později vylézá vylíhlý motýl. Vývoj kukly trvá průměrně 14 dní, v závislosti na podmínkách prostředí 10–25 dní. Na počátku líhnutí imag převládají samci, před maximem letu dojde zpravidla k vyrovnání pohlaví, případně začíná mírná převaha samic. Dospělci létají od června do začátku září a postupně kladou vajíčka. Hromadný let obvykle nastává od poslední dekády června do počátku srpna s jedním maximem v první polovině a druhým ve druhé polovině července. Oplodněné samice kladou vajíčka převážně na spodní stranu listů kukuřice ve skupinkách, které jsou tvořeny průměrně 15–30 vajíčky. Jedna samička může vyklást za život 250–350 vajíček. Snůšky s čerstvě vykladenými vajíčky jsou bílé, opalizující a průsvitné. Vajíčka se ve snůšce částečně překrývají. Ve vajíčkách krátce před líhnutím prosvítá černá hlavička housenky. Čerstvě vylíhlé housenky se zprvu živí skořápkou vajíčka. Později se vžírají do chmelových rév. V našich podmínkách má 1 generaci v roce. Od jižního Slovenska na jih se vyskytuje částečná druhá generace, dále na jih generace dvě.

​ Minoritní škůdce chmele. V ČR jsou škody na chmelu známy již od roku 1850. Do konce 20. století byla jeho škodlivost na chmelu zaznamenávána pouze ojediněle. Na začátku nového milénia byly ale opakovaně zjištěny škodlivé výskyty v žatecké chmelařské oblasti a to ve chmelnicích v sousedství porostů kukuřice, jež byla opakovaně pěstována na jednom pozemku po dobu několika let. Škodlivost zavíječe lze pozorovat na česačce, kde může při silnějším výskytu docházet k lámání a spadávání napadených rostlin po zavěšování na vodící dráhu. Škodí pouze housenky.