ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Prejísť do SK verzie »

Zásady přípravy postřikové jíchy a míchání pesticidů

Nároky na přípravu postřikové jíchy se zpřísňují, což je dáno především vyspělejší aplikační technikou, která umožňuje snižovat dávku postřikové jíchy a snahou o vyšší využívání nízkoúletových trysek a kapalných hnojiv. Jakákoliv chyba při přípravě postřikové jíchy se pak výrazně projeví v kvalitě ošetření. Před otevřením obalu, v němž je přípravek uložen, je proto vhodné seznámit se s údaji uvedenými na etiketě přípravku, především těmi, které se týkají přípravy postřikové jíchy a možnostmi mísení s jinými přípravky. Jakákoliv manipulace s přípravky na ochranu rostlin by měla být provedena pouze podle zásad bezpečnosti práce s těmito látkami a vždy v ochranných pracovních pomůckách.

Postup při přípravě postřikové jíchy

Nádrž postřikovače se nejprve naplní asi z 1/3 vodou (DAMem). Přípravky na ochranu rostlin je obvykle nutné před použitím rozpustit v menším množství vody, což je důležité především u pevných formulací (SP, WG, DF, SX, atd.). Kapalné přípravky je nutné před použitím důkladně protřepat (viz níže). Olejové adjuvanty je lepší lít přímo do nádrže postřikovače, neboť pokud se vlijí do menšího množství vody, vytvoří se bílá kaše, kterou je třeba rozředit vodou.

Připravená koncentrovaná jícha se následně vlije (přečerpá) do nádrže, ve které se krátce před tím spustí míchání. Moderní postřikovače jsou vybaveny předmíchávací nádrží, která obsluze výrazně usnadňuje přípravu postřikové jíchy. Následně se doplní potřebné množství vody (DAMu). Doporučuje se plnit nádrž postřikovače pouze z 90 % její kapacity, aby nedošlo k vylití postřikové jíchy během transportu.

S aplikací je třeba vyčkat, až se jícha v nádrži postřikovače dokonale promíchá. Připravenou hotovou jíchu je třeba bezodkladně spotřebovat. Přípravě a manipulaci s postřikovou jíchou je třeba věnovat velkou pozornost, také proto, že ke kontaminaci prostředí přípravky na ochranu rostlin dochází nejčastěji vylitím postřikové jíchy z postřikovače.

Dávka postřikové jíchy

Pro běžné aplikace pesticidů se v polních podmínkách nejčastěji používá dávka postřikové jíchy v rozmezí 200–300 l/ha. Množstvím aplikované vody výrazně ovlivňujeme pokryvnost rostlin postřikem, což ve svém důsledku ovlivňuje účinnost ošetření.

Aplikace malého množství postřikové jíchy (do 200 l/ha) je výhodnější z ekonomického hlediska (doprava vody, prostoje při tankování), vyžaduje však přesnou aplikační techniku a zkušenou obsluhu, neboť i relativně malá odchylka od požadovaného množství jíchy může způsobit významné posunutí dávky přípravku. Nižší dávka aplikační jíchy může být také pozitivní s pohledu správného načasování aplikace, neboť s rostoucí výkonností se snižuje riziko opoždění aplikace z časových důvodů.

Nižší dávka postřikové jíchy se nejčastěji používá:

- u systemicky působících herbicidů, jež jsou v rostlině translokovány cévními svazky;

- v případech, kdy by větší množství jíchy bylo na úkor smáčivosti postřiku (snížením koncentrace adjuvantu v aplikačním roztoku);

- pokud je pro dosažení vysoké účinnosti třeba použít koncentrovanější aplikační roztok (např. glyphosatové herbicidy);

- na škůdce napadající jen horní části rostlin.

Větší množství vody (400–600 l/ha, u plísně okurkové je doporučováno i více než 1000 l/ha) je potřeba především při aplikaci fungicidů proti patogenům napadajícím spodní patra listů a u kontaktních pesticidů a desikantů, kde je nutno dosáhnout dokonalého pokrytí celého cílového povrchu. Fungicidem nezasažené listy jsou chráněny až případnou redistribucí deštěm nebo rosou. Vyšší dávka vody zpravidla znamená, že se vytvářejí i větší postřikové kapičky (platí pro štěrbinové trysky), ty mají větší kinetickou energii a v porostu doletí dále. Po dopadu se tříští na menší, a tím dále zvyšují pokryvnost cílových povrchů (nejčastěji listy rostlin).

Vliv formulace pesticidu při přípravě postřikové jíchy

Jednotlivé formulace přípravků na ochranu rostlin se chovají při mísení s vodou odlišně.

Nejpříznivějším, ale málo početným případem je vznik pravého roztoku, který s vodou vytvářejí pouze polární sloučeniny (vodorozpustné roztoky, vodorozpustné prášky a některé soli). Pravé roztoky udržují stálou koncentraci a nedochází k tvorbě usazenin.

Většina přípravků se však ve vodě nerozpouští a s vodou tvoří pouze směsi, takže je nutné předem počítat s nestálostí koncentrace, tvorbou usazenin ve filtrech, rozvodech aj. (obr. 1). Největší problémy vznikají u směsí vody s pevnými částicemi (suspenze). Tyto směsi vznikají mísením vody a smáčitelných prášků (WP formulace), dispergovatelných granulí (WG formulace) a tekutých vodných nebo olejových suspenzních formulací (SC a OD formulace).

Zvláštní pozornost je nutno věnovat smáčitelným práškům a granulím, které je potřeba před přidáním do postřikovače vždy promísit s vodou v menší nádobě (viz výše). Stejný postup lze doporučit i u balení ve vodorozpustných sáčcích (WSB), které jsou určeny pro přímé vhození do nádrže postřikovače. I zde může (zejména u větších balení) dojít ke klesnutí sáčku na dno nádrže postřikovače a ucpání filtru nebo přilepení prášku na dno.

U suspenzních přípravků v tekuté formě dochází k sedimentaci v obalech, a proto je před jejich použitím nutné důkladné protřepání, zejména v případech, kdy se nepoužije celý obsah obalu na jednu nádrž postřikovače. Sedimentace takto formulovaných pesticidů může být tak výrazná, že během delšího skladování může dojít k zatvrdnutí pevných částic na dně kanystru a přípravek pak již nejde rozmíchat (obr. 2)

Poněkud příznivěji se chovají směsi vody s kapalnou fází (emulze). Vznikají při mísení v praxi nejrozšířenějších emulzních koncentrátů (EC formulace) nebo i některých jiných látek (např. adjuvantů) s vodou. Tyto formulace obvykle obsahují emulgátory, které zajišťují stálost emulze, avšak i zde je nebezpečí usazování v některých místech postřikovače vlivem rozdílné objemové hmotnosti jednotlivých složek přípravku.

Ucpání tryskových sít v důsledku špatného rozmíchání práškového pesticidu
Obr. 1: Ucpání tryskových sít v důsledku špatného rozmíchání práškového pesticidu

Sedimentace pevné fáze SC formulace při dlouhodobém skladování (více než dva roky)
Obr. 2: Sedimentace pevné fáze SC formulace při dlouhodobém skladování (více než dva roky)

Vliv vody při přípravě postřikové jíchy

Při přípravě postřikové jíchy je velmi důležitá použitá voda. Používat by se měla vždy čistá voda bez hrubých i jemných nečistot a bez biologického znečištění (bakterie a sinice). Hrubé nečistoty mohou způsobovat ucpání filtrů a trysek postřikovačů. Jílovité částečky rozpuštěné ve vodě (kalná voda) mohou zcela inaktivovat některé účinné látky (glyphosate, diquat). Pozornost by měla být věnována také pH a tvrdosti vody.

Citlivost k pH vody by měla být uvedena na etiketě každého přípravku. Např. sulfonylmočovinové přípravky jsou rychleji inaktivovány, pokud je použita kyselejší voda. V tvrdé vodě zase může docházet k napoutání aniontů účinných látek některých herbicidu na Mg2+, Ca2+, Na+ a K+ ionty, a tím k její inaktivaci, což je typické především pro glyphosate. Většina herbicidů je však formulována tak, aby se eliminovalo negativní působení nevhodného pH a tvrdosti vody, případně lze za tímto účelem použit některé pomocné adjuvanty, či jiné látky. Např. anorganické soli (např. síran amonný a dusičnan amonný omezují negativní vliv tvrdosti vody na glyphosate). Úprava pH postřikové jíchy se provádí síranem amonným (okyselení) nebo čpavkovou vodou (snížení kyselosti).

Mísení pesticidů

Většina moderních herbicidů je formulována tak, aby mohla být používána v tank-mix (TM) kombinacích s dalšími pesticidy, aniž by vznikaly problémy při jejich aplikaci a snižovala se jejich biologická aktivita. Přesto je vhodné se při mísení herbicidů řídit doporučením výrobce, které je uvedeno na etiketě přípravku. Výrobci herbicidů se snaží předejít problémům, které často vznikají při mísení herbicidů tím, že vyvíjejí herbicidy složené z více účinných látek, jejichž vhodná formulace minimalizuje níže popsaná rizika při přípravě TM kombinací a celkově zjednodušuje přípravu aplikační jíchy.

K vzájemnému mísení pesticidů v nádrži postřikovače však dochází v praxi velmi často, především z těchto důvodů:

- snížení aplikačních nákladů (jedno ošetření postřikovačem stojí cca 200 Kč/ha);

- zvýšení produktivity práce (snadnější dodržování aplikačních termínů);

- využívání synergického působení mezi pesticidy (možnost snížení aplikačních dávek);

- antirezistentní strategie (mísení pesticidů s odlišným mechanizmem působení).

Často také dochází k mísení pesticidu s kapalnými, či ve vodě rozpustnými hnojivy. Při tvorbě výše uvedených směsí však může docházet k problémům, které je třeba eliminovat. Jde především o:

- možné změny biologických, fyzikálních a někdy i chemických vlastností jednotlivých komponentů, což může vést ke snížení biologické účinnosti, tvorbě sraženin (obr. 3), které mohou ucpávat některé části postřikovače či sedimentovat na dně nádrže, ale může také docházet k problémům při čištění postřikovače;

- chyby obsluhy postřikovače, ke kterým může dojít při vytváření TM kombinací;

- vhodné načasování některých kombinací (optimální termín ošetření může být u jednotlivých partnerů TM kombinace odlišný);

- zhoršení klasifikace směsi z pohledu vlivu na necílové organizmy (především včely), reziduí v produktu, atd.

Při mísení pesticidů s kapalnými hnojivy bývá největším problémem nevhodné pH, které způsobuje vyvločkování přípravků, tvorbu sraženiny nebo šlemů. Výrobci přípravků na tuto skutečnost většinou upozorňují na etiketě.

Zpravidla bezproblémové je mísení pesticidů s roztokem močoviny. DAM 390 má sklon zvyšovat fytotoxicitu (viz níže). Naopak nelze mísit roztok dusičnanu vápenatého s růstovými herbicidy, kdy vzniká okamžitě sraženina.

Tvorba sraženiny v důsledku nevhodného postupu při míchání pesticidů
Obr. 3: Tvorba sraženiny v důsledku nevhodného postupu při míchání pesticidů

Synergismus

Pokud se účinné látky pesticidů v TM kombinaci vzájemně podporují, dochází k tzv. synergetickému působení. Synergismus je obvykle způsoben zvýšením příjmu, translokace, případně zpomalením metabolizace pesticidu v rostlině.

Velmi často je tohoto typu synergického působení využíváno u herbicidů. Příkladem může být kombinace cukrovkových herbicidních účinných látek phenmedipham a ethofumesate. Také účinná látka lenacil výrazně pomáhá přijímat další herbicidní látky. Velmi dobrým příkladem synergického působení je kombinace účinné látky diflufenican s jinými látkami (flufenacet, isoproturon, atd.), které vykazují výrazně vyšší účinnost na svízel přítulu, oproti sólo ošetření (obr. 4).

Synergického působení je však využíváno také u fungicidního ošetření, kdy vhodně zvolené kombinace účinných látek vykazují lepší účinnost, než jsou-li tyto účinné látky aplikovány samostatně. Také kombinace regulátoru trinexapac-ethylu s azolovými fungicidy působí synergicky a je proto možné snížit dávku obou přípravků.

Častěji je však synergismus způsoben formulací, než přímo účinnou látkou. Proto mohou fungicidy a insekticidy působit na herbicid synergicky. Např. pokud je ve vodě rozpustný herbicid s nízkým obsahem adjuvantů smíchán s fungicidem nebo insekticidem jehož formulace má vysoký obsah vhodných adjuvantů (nejčastěji EC nebo OD).

Četné jsou rovněž případy, kdy synergismus mezi herbicidem a insekticidem je způsoben sníženou metabolizací herbicidu insekticidem. Synergicky působí také směsi herbicidů s kapalnými hnojivy, či směsi růstových herbicidů s morforegulátory. Směsi herbicidů a fungicidů působí synergicky také tím, že plodina je zbavena konkurence plevelů a zároveň se zlepší její zdravotní stav, čímž se zvýší intenzita jejího růstu výrazněji, než kdyby bylo ošetření provedeno odděleně.

Synergické působení účinné látky flufenacet na diflufenican (Cougar Forte) zajišťuje vysokou účinnost na svízel přítulu
Obr. 4: Synergické působení účinné látky flufenacet na diflufenican (Cougar Forte) zajišťuje vysokou účinnost na svízel přítulu

Antagonistické působení

Některé pesticidy se mohou vzájemně ovlivňovat také negativně (antagonistické působení). To znamená, že jeden pesticid snižuje účinnost jiného. Z tohoto pohledu rozeznáváme několik mechanizmů antagonizmu.

Při biochemickém antagonizmu jeden pesticid blokuje příjem, či translokaci jiného pesticidu nebo pesticidy ovlivňují navzájem svou metabolizaci. K biochemickému antagonizmu dochází velmi často, pokud jsou sulfonylmočoviny kombinovány s listovými graminicidy. U takových TM kombinací obvykle dochází ke snížení účinnosti listového graminicidu (obr. 5). Z těchto důvodů se doporučuje minimálně týdenní odstup mezi ošetřením sulfonylmočovinou a listovým graminicidem. Nedoporučují se také kombinace kontaktních herbicidů s ALS inhibitory, kdy rychle působící kontaktní herbicid může omezit translokaci systemicky působícího ALS inhibitoru. Tento způsob antagonistického působení však může být také užitečný a je hojně využíván u méně selektivních herbicidů, součástí jejichž formulace jsou nejrůznější safenery (mefenpyr, cyprosulfamide, isoxadifen, atd.), které urychlují metabolizmus účinných látek v plodině, a tím zvyšují jejich selektivitu.

Další možné antagonistické působení je založeno na konkurenci dvou účinných látek o stejné vazební místo, k čemuž může docházet při použití podobných účinných látek ve vyšších dávkách.

Fyziologicky antagonizmus je způsoben tím, že každý z pesticidů má opačný fyziologický efekt. Jako příklad lze uvést TM kombinaci flamprop-p (herbicid působící na oves hluchý tím, že blokuje auxiny - u nás není registrován) a některého růstového herbicidů ze skupiny fenoxykyselin (syntetický auxin).

Chemický antagonizmus je způsoben tím, že jeden pesticid inaktivuje druhý chemickou reakcí, které proběhne ještě v aplikačním roztoku (obvykle v nádrži postřikovače). Příkladem může být reakce mezi látkou paraquat formulovanou jako dichlorid a MCPA formulovaným jako dimethylamin, která vede ke vzniku dvou sloučenin, které mají výrazně nižší biologickou aktivitu.

Zvýšené opatrnosti je nutno dbát při mísení méně selektivních herbicidů s pesticidy obsahujícími vyšší podíl olejového nosiče (OD formulace) nebo rozpouštědla (EC formulace), které mohou být příčinou zvýšené fytotoxicity pro plodinu. Z výše uvedeného důvodu se nedoporučují TM kombinace herbicidů Callisto a Laudis s listovími graminicidy (obvykle EC formulace) v máku (obr. 6).

Antagonistické působení sulfonylmočoviny (Express 50 SX) na listový graminicid (Garland Forte) způsobuje snížení účinnosti na ježatku kuří nohu
Obr. 5: Antagonistické působení sulfonylmočoviny (Express 50 SX) na listový graminicid (Garland Forte) způsobuje snížení účinnosti na ježatku kuří nohu

Poškození máku (pravá polovina obrázku) způsobené herbicidem Callisto 480 SC v TM kombinaci s listovým graminicidem (Fusilade Forte 150 EC)
Obr. 6: Poškození máku (pravá polovina obrázku) způsobené herbicidem Callisto 480 SC v TM kombinaci s listovým graminicidem (Fusilade Forte 150 EC)

Pořadí při míchání přípravků

Zvláštní pozornost je potřeba věnovat pořadí při míchání přípravků na ochranu rostlin. Jednotlivé přípravky je doporučováno nejprve promísit s malým množstvím vody a poté je přidávat, za neustálého míchání, do nádrže postřikovače (viz výše) v následujícím pořadí:

  1. smáčitelné prášky a granule (WP, SP, WG, DF, SX a SF formulace) a vodorozpustné sáčky,
  2. pevná hnojiva ve formě solí,
  3. suspenzní koncentráty (SC, SE, OD a CS formulace),
  4. roztoky (SP, S a SL formulace),
  5. emulzní koncentráty (EC, EW a WO formulace),
  6. adjuvanty (pokud výrobce nedoporučuje jinak) - nedávat do DAMu,
  7. kapalná hnojiva (DAM a mikroelementy v chelátové formě).

Další přípravek v pořadí by měl být přidáván až po dokonalém rozmíchání přípravku předcházejícího. U některých pesticidů formulovaných jako smáčitelné prášky může docházet k horšímu rozpouštění v chladné vodě. V takovýchto případech je vhodné přípravek nejprve rozpustit v menším množství vlažné vody. Celkový připravený objem postřikové jíchy by měl být za stálého míchání co nejdříve aplikován.

Mísení pesticidu s DAMem

Kapalné hnojivo DAM, může způsobovat poškození plodiny již jen při jeho samostatném použití, kdy za nevhodných povětrnostních podmínek dochází k zasychání zasažených listů, zejména pokud se používá v kombinaci s vodou. V případě, že je třeba aplikovat pesticid společně s DAMem, je nutné se vyvarovat použití adjuvantů a ošetřovat pouze suché a zdravé porosty, které mají neporušené ochranné bariéry na povrchu listů.

Problematické mohou být především kombinace DAMu s kontaktními herbicidy, listovými graminicidy, ale i dalšími herbicidy formulovanými jako OD a EC. Rovněž se nedoporučuje použití morfolinových a azolových fungicidů v kombinaci s DAMem. Používat by se měl koncentrovaný DAM. Nejvíce fytotoxicky se chovají směsi DAMu s vodou v poměru 1:1.

Na druhou stranu, může DAM zvýšit účinnost některých herbicidů (zejména WG formulací) na dvouděložné plevele, naopak účinnost na některé trávy (sveřepy) může DAM snižovat.

Při přípravě postřikové jíchy je vhodné pesticid nejprve rozmíchat v malém množství vody a následně tuto koncentrovanou jíchu vlít do nádrže naplněné DAMem.

Zkouška kompatibility TM kombinací

Před namícháním většího množství postřikové jích TM kombinace, kterou nemáme vyzkoušenou nebo, které není doporučována výrobcem, je vhodné se přesvědčit o vzájemné kompatibilitě použitých přípravků nádobovou zkouškou mísitelnosti. Důležité je to především v případech, kdy se používají jako TM partneři odlišné formulační typy pesticidů.

Test se provádí následujícím způsobem:

1. Půl litru nosiče (voda nebo kapalné hnojivo) se vlije do litrové průhledné nádoby.

2. Do nádoby se postupně přidávají jednotlivé pesticidy či adjuvanty v takovém množství, které vytvoří požadovanou koncentraci pro použití v nádrži postřikovače. Pořadí mísení je popsáno v předchozím textu. Po přidání každé složky je třeba nádobu zavřít a důkladně promíchat.

3. Po přidání všech složek je třeba nádobou 10 minut míchat. Následně se zkontroluje, zda je obsah homogenní a nechá se 30 minut stát. Nakonec se opět provede vizuální kontrola.

Pokud zůstane směs uniformní, bez sraženin, lze dané přípravky použít společně ve směsi. Jakékoliv sraženiny, agregáty, či usazeniny svědčí o zhoršené kompatibilitě.

Vzájemná kompatibilita pesticidů je významným způsobem ovlivněna jejich formulačním typem, kdy především reakce mezi adjuvanty mohou ovlivňovat stabilitu emulzí a suspenzí v postřikové jíše. Např. přidáním kationtového smáčedla do emulze, která je stabilizovaná aniontovým emulgátorem, může vést k tvorbě sraženin. Kompatibilitu adjuvantu s konkrétním pesticidem je třeba buď odzkoušet (viz výše), nebo se řídit doporučením výrobce pesticidu, který však z pochopitelných důvodů doporučuje převážně adjuvanty z vlastního portfolia.
 


Ve spolupráci: Doc. Ing. Miroslav Jursík, Ph.D., Prof. Ing. Josef Soukup, CSc.; Česká zemědělská univerzita v Praze