vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi)

Třešeň (Prunus sp.), višeň (Prunus sp.), dřišťál obecný (Berberis vulgaris), mahalebka obecná (Prunus mahaleb), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), střemcha obecná (Prunus padus), zimolez obecný (Lonicera xylosteum), zimolez tatarský (Lonicera tatarica). 

Drobná muška se žlutou hlavou a černým týlem, žlutým štítkem na černé hrudi a černým zadečkem, na který přiléhají průhledná křídla se čtyřmi proužky. Dospělci dosahuji velikosti cca 4 mm. 
Vajíčka jsou bělavá, protáhle elipsovitá, 2 mm dlouhá. 
Beznohé bílé larvy dosahují délky 6 mm. 

Prvním příznakem poškození je přítomnost čerstvých vpichů na ještě zelených, tvrdých i dozrávajících plodech, ve kterých jsou jednotlivě nakladena bělavá vajíčka. Vylíhlé larvy způsobují významnou červivost plodů sekundárně doprovázenou napadením monilinií a dalšími houbovými chorobami. Dužina napadených plodů hnědne, měkne a zahnívá, což mnohdy vede k opadu.

Vrtule třešňová má jednu generaci za rok. K počátku líhnutí dospělců dochází v květnu. Samičky pohlavně dospívají za 8–17 dnů po vylíhnutí. Nejsilnější výskyt dospělců pozorujeme během června až července. Dospělé jedince je možné zpozorovat při páření nebo kladení za teplého počasí na plodech v osluněných částech korun. Dle vývoje teplot dochází k líhnutí larev po 10 až 14 dnech. 
Zárodečný vývoj odpovídá přibližně BSET₁₀(h) = 1800 °C, počítáme-li teplotní sumy od vykladení vajíčka. Larvy se po zavrtání k jádru plodů živí cca 3 týdny dužnatým oplodím. Po ukončení vývoje vylézají z plodu a padají k zemi (nebo se dostávají na zem spolu se spadanými plody), zalézají do půdy, kde se kuklí a v této kukle (pupáriu) také přezimují.

Jedná se o klíčového škůdce třešní a višní způsobujícího mnohdy až 100 % znehodnocení plodů. Poškozovány jsou prakticky všechny druhy třešní a višní s výjimkou nejranějších odrůd třešní.