Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze

Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis » má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

vlnatka krvavá (Eriosoma lanigerum)

vlnatka krvavá

Eriosoma lanigerum

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera)čeleď: mšicovití (Aphididae)

vědecká synonyma: Eriosoma lanatum

Hostitelské spektrum

Jabloň (Malus sp.).

Popis druhu

Bezkřídlé samičky jsou 1,7 mm veliké, zavalité, červenofialově zbarvené, pokryté voskovými výpotky. Z voskových žláz vylučují typická bílá vatovitá vlákna, která překrývají celé kolonie mšic. Po rozmáčknutí bílého chumáče se vytvoří červená "krvavá" hmota.

Příznaky poškození

Škůdce saje na větvích a kmíncích, následně vznikají nahloučené boulovité nádory, které se postupně rozrůstají a časem pukají. Při napadení letorostů dochází ke zpomalování růstu, bujení floému v místech sání a vzniku nádorků.

Životní cyklus

Přezimují nymfy 1. a 2. instaru v trhlinách borky na kmenech a větvích a na kořenech u báze kmene. Při oteplení (duben až květen) nymfy putují vzhůru a začínají sát nejprve na kalusovém pletivu, které se vytváří na ránách po zimním řezu, případně na nádorovém pletivu vytvořeném po předchozím napadení vlnatkou. Nymfy se vyvíjejí v bezkřídlé živorodé samičky rodící další nymfy.
Od konce května a v létě škůdce napadá letorosty a vlky, nejprve v paždí listů, později po celé délce letorostu. Celkem může mít vlnatka krvavá až deset generací během roku. Od června se okřídlené samičky rozlézají a jsou přenášeny větrem na další stromy.

Hospodářský význam

Při přemnožení může způsobit významné hospodářské škody. Stromy po napadení mohou být více náchylné k silným mrazům.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Podpora přirozených nepřátel a predátorů - slunéčka, pestřenky atd. Omezení používání širokospektrálních insekticidů.

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

K biologické regulaci proti mšici krvavé je možno využít introdukovanou parazitickou vosičku nazývanou mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Mšicovník vlnatkový je původem ze Severní Ameriky. V současnosti je rozšířen po velké části světa, kde zdomácněl. Aphelinus klade vajíčka většinou jednotlivě přímo do těla larev mšice krvavé. Napadená mšice žije a v jejím těle se vyvíjí parazit, který se uvnitř kuklí a poté dospělý hmyz opouští tělo hostitele okrouhlým otvůrkem na hřbetu zadečku parazitované mšice. Mšici preduje také škvor (Forticula auricularia) a různé druhy slunéček.