vlnatka krvavá
Eriosoma lanigerum
třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera)čeleď: mšicovití (Aphididae)
vědecká synonyma: Eriosoma lanatum
Hostitelské spektrum
Jabloň (Malus sp.).
Popis druhu
Bezkřídlé samičky jsou 1,7 mm veliké, zavalité, červenofialově zbarvené, pokryté voskovými výpotky. Z voskových žláz vylučují typická bílá vatovitá vlákna, která překrývají celé kolonie mšic. Po rozmáčknutí bílého chumáče se vytvoří červená "krvavá" hmota.
Příznaky poškození
Škůdce saje na větvích a kmíncích, následně vznikají nahloučené boulovité nádory, které se postupně rozrůstají a časem pukají. Při napadení letorostů dochází ke zpomalování růstu, bujení floému v místech sání a vzniku nádorků.
Životní cyklus
Přezimují nymfy 1. a 2. instaru v trhlinách borky na kmenech a větvích a na kořenech u báze kmene. Při oteplení (duben až květen) nymfy putují vzhůru a začínají sát nejprve na kalusovém pletivu, které se vytváří na ránách po zimním řezu, případně na nádorovém pletivu vytvořeném po předchozím napadení vlnatkou. Nymfy se vyvíjejí v bezkřídlé živorodé samičky rodící další nymfy.
Od konce května a v létě škůdce napadá letorosty a vlky, nejprve v paždí listů, později po celé délce letorostu. Celkem může mít vlnatka krvavá až deset generací během roku. Od června se okřídlené samičky rozlézají a jsou přenášeny větrem na další stromy.
Hospodářský význam
Při přemnožení může způsobit významné hospodářské škody. Stromy po napadení mohou být více náchylné k silným mrazům.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Podpora přirozených nepřátel a predátorů - slunéčka, pestřenky atd. Omezení používání širokospektrálních insekticidů.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
K biologické regulaci proti mšici krvavé je možno využít introdukovanou parazitickou vosičku nazývanou mšicovník vlnatkový (Aphelinus mali). Mšicovník vlnatkový je původem ze Severní Ameriky. V současnosti je rozšířen po velké části světa, kde zdomácněl. Aphelinus klade vajíčka většinou jednotlivě přímo do těla larev mšice krvavé. Napadená mšice žije a v jejím těle se vyvíjí parazit, který se uvnitř kuklí a poté dospělý hmyz opouští tělo hostitele okrouhlým otvůrkem na hřbetu zadečku parazitované mšice. Mšici preduje také škvor (Forticula auricularia) a různé druhy slunéček.
