Hostitelské spektrum
Polyfágní druh. Hospodářsky významné rostliny: kukuřice, fazol obecný, sója luštinatá, polní zelenina, ve sklenících rajče jedlé, paprika, lilek, okurka, ovocné stromy (jabloň, hrušeň, kdouloň, jeřáb, mišpule, třešeň, višeň, slivoň, meruňka, broskvoň, mandloň, broskvomandloň, ořešák), drobné ovoce (rybíz, srstka angrešt, jahodník), réva vinná, chmel, plevelné rostliny (svlačec), okrasné rostliny (např. zástupce rodů Alcea, Anthurium, Antirrhinum, Arecaceae, Begonia, Bellis, Cactaceae, Calathea, Callistephus, Campanula, Celosia, Cissus, Cosmos, Dahlia, Dianthus, Euphorbia, Ficus, Freesia, Fuchsia, Goniolimon, Chrysanthemum a kříženci, Impatiens, Limonium, Maranta, Orchidaceae (Cymbidium, Cattleya, Dendrobium, Vanilla), Primula, Pyrethrum, Rhododendron sect. Tsutsusi, Rhododendron, Rhoicissus, Rosa, Salvia, Syngonium, Tropaeolum, Viola, Zantedeschia, Zinnia).
Popis druhu
Dospělci mají měkké tělo se 4 páry nohou. Dosahují délky 0,4–0,6 mm. Nazelenalá až žlutá, se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla v průběhu vegetace, přezimují oranžově červené samičky. Na vypouklém hřbetu má dlouhé bezbarvé chloupky uspořádané v šesti příčných řadách. Oči jsou červené, umístěné po stranách hlavohrudi, jež je oddělena od ostatního těla jen slabě zřetelným švem. Nohy jsou jednoduché, článkované. Chodidlo nese hřebínkovitý útvar, zvaný empodium, jehož tvar je důležitým znakem při druhové determinaci. Pro svilušky je typický pohlavní dimorfismus. Sameček je menší a štíhlejší než samice, 0,35×0,2 mm.
Vajíčka jsou světlá, průhledná, kulovitého tvaru.
Larvy mají 3 páry nohou, kulovité. Po vylíhnutí je bezbarvá, později šedozelená, dlouhá 0,15 mm a široká 0,11 mm.
Nymfy 4 páry nohou. Procházejí sedmi vývojovými stadii, z nichž larvy, protonymfy, deutonymfy jsou pohyblivé. Podobají se dospělcům.
Životní cyklus
Přezimují oranžově červené, oplodněné samičky v diapauze na nejrůznějších místech, v různých skulinách i v půdě. Samice opouštějí zimní úkryty, jakmile dosáhne teplota vzduchu 10–12 °C. Ve volné přírodě začínají sát na bylinách. Zdržují se hlavně ze spodní strany listů, kde kladou vajíčka. Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná, později se zbarvují do žluta a posléze získávají žlutooranžové zabarvení. Z vajíček se líhne larva, která po krátké době sání upadá do klidového stadia. Z tohoto stadia se líhne tzv. protonymfa, poté opět klidové stadium, následuje deutonymfa a poslední klidové stadium. Jak protonymfa tak deutonymfa přijímají potravu. Z posledního klidového stadia se rodí dospělí roztoči. V průběhu celého vývoje prochází jedinec třemi klidovými stadii, která nepřijímají potravu. Samice za celý svůj život kopuluje pouze jednou. Roztoč (samec i samice) má snovací žlázy, pomocí kterých vytvářejí pavučinku. Ta je typickým znakem kolonie při silném výskytu. Za větru se může šířit pomocí vláken po okolí.
Délka vývoje od vajíčka po dospělce je závislá na teplotě a vlhkosti prostředí. Do roka se vyvine několik generací. Ve sklenících a jiných uzavřených prostorách probíhá vývoj kontinuálně po celý rok, může tedy vytvořit až 20 generací. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za 15 i méně dní. K přemnožení dochází zejména za sucha a tepla, vůči chladu a vlhku jsou citlivé. Silné srážky značně redukují populační hustotu svilušek.
Příznaky: 
