38. týden nezasíláme bioagens

Ve 38. týdnu nebude z důvodu malého množství objednávek probíhat zasílání balíčků s živými organismy - bioagens. Veškeré stávající objednávky i nové objednávky na tento sortiment budou odeslány ve 39. týdnu (od 26. 9. 2018). Děkujeme za pochopení

Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

strupovitost jabloně (Venturia inaequalis)

strupovitost jabloně
Venturia inaequalis (teleom.) - Spilocaea pomi (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Dothideomycetesčeleď: Venturiaceae

další názvy: fusikladium jabloňové, strupatka jabloňová

vědecká synonyma: Cladosporium dendriticum, Endostigme inaequalis, Fusicladium dendriticum, F. pomi, Passalora dendritica, Sphaerella inaequalis, Spilocaea pomi, Spilosticta inaequali

Hostitelské spektrum
Jabloň (Malus sp.), jeřáb (Sorbus sp.), hlohyně (Pyracantha sp.), hloh obecný (Crateagus laevigata), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus). 
Popis patogenu
Houba vytváří dva druhy spor – v průběhu vegetace se na živých pletivech hostitele vytvářejí konidie, zimní období přečkává patogen v opadaných listech, kde se tvoří askospory. 
Konidie jsou převážně jednobuněčné, kyjovitého tvaru, na konci zašpičatělé, na konidioforech se tvoří po jedné. Zpočátku jsou hyalinní, později žlutozelené. 
Askospory se vytvářejí ve vřeckách, které vznikají v kulovitých útvarech – plodnicích (pseudoperitheciích). Plodnice jsou černohnědé až černé, uvádí se různý počet vřecek v plodnici, nejčastěji v rozmezí 50–100. V každém válcovitém vřecku se tvoří osm dvoubuněčných askospor. Horní buňka je vždy o něco kratší a širší, než spodní. Askospory jsou žlutozelené až olivově zelené či světle žlutohnědé. Ve vřecku jsou uloženy kratší buňkou směrem k jeho apikální části. 
Příznaky napadení
Symptomy napadení se mohou vyskytnout na většině nadzemních orgánů rostlin, ale nejčastější a nejpatrnější jsou příznaky napadení strupovitostí na listech a na plodech. 
Na svrchní straně listů se objevují nejprve hnědozelené, následně šedočerné, sazovité skvrny, pletivo, zejména pod staršími skvrnami, často i nekrotizuje. V důsledku tvorby znekrotizovaného pletiva se listová plocha nevyvíjí rovnoměrně, napadené listy tak mohou být i různě zkrabacené. Strupovité skvrny se mohou vyskytovat jak pouze na svrchní části čepele, tak se mohou později během vývoje vytvářet rovněž na rubu listů. 
Na plodech se onemocnění projevuje jako různě velké šedočerné skvrny, pokožka v místě napadení korkovatí a někdy praská. Při silném napadení dochází k předčasnému opadu listů a mladých plodů. Sklizené ovoce je nevzhledné a často i tvarově zdeformované. Infekce vzniklé v pozdním létě a časně na podzim se na plodech projevují jako drobné skvrnky a způsobují tzv. pozdní strupovitost (vyskytuje se před sklizní), nebo skládkovou strupovitost (infekce se rozvine až v průběhu skladování).
Možnost záměny
Choroba vyvolává typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné. 
Životní cyklus
Patogen během vývojového cyklu prochází fází s parazitickým způsobem výživy na živých pletivech hostitelské rostliny (nepohlavní stadium) a obdobím saprofytickým během vegetačního klidu jabloní (pohlavní stadium). 
Houba přezimuje v pletivech napadených opadaných listů, kde se brzy po opadu a během zimy vytvářejí černé kulovité plodničky- pseudoperithecia. V nich se vyvíjí vřecka vždy s osmi dvoubuněčnými askosporami. Ty na jaře postupně dozrávají (orientačně se termín dozrávání prvních askospor shoduje s obdobím rašení jabloní). Při dešťových srážkách vřecka nabobtnávají a praskají, askospory jsou vymršťovány do vzduchu a roznášeny větrem do okolí. Spory po dopadu na vlhký list klíčí, prorůstají pokožkou do pletiva listů (případně plodů) a způsobují tzv. primární infekci strupovitosti. 
Nebezpečí vzniku primárních infekcí začíná již od objevení se zelených špiček listů, event. fenofáze myšího ouška a pokračuje až do úplného rozkladu loňských listů. Největší intenzita dozrávání askospor nastává od fáze růžového poupěte a trvá cca 2 - 3 týdny po odkvětu (kdy se uvolní přibližně 90% všech askospor), ale celé období primárních askosporových infekcí je delší a trvá celkově asi 6 - 8 (event. i 10) týdnů. Na skvrnách vzniklých primárními infekcemi se tvoří jednobuněčné konidie, které jsou následně při dešti opakovaně šířeny na okolní rostlinná pletiva, kde způsobují sekundární infekce s další tvorbou nových konidií. Ty jsou opět schopny se dále šířit a způsobovat nová napadení. 
Období sekundárních infekcí trvá od okamžiku projevení se prvních příznaků strupovitosti na rostlinných orgánech až do sklizně. Konidie i askospory potřebují k vyklíčení vodu, ke vzniku infekce je současně nezbytná určitá doba trvání ovlhčení listů, která musí být natolik dlouhá, aby umožnila sporám patogena vyklíčit a prorůst do pletiva rostliny. Rychlost klíčení a růstu klíčního vlákna je významně ovlivněna teplotou, při nižších teplotách proto musí ovlhčení trvat déle, aby došlo k naplnění potřebných infekčních podmínek. 
Uvedenou závislost (vztah mezi teplotou, dobou ovlhčení a intenzitou infekcí) a podmínky nutné pro vznik infekce houbou V. inaequalis i délku inkubační doby definuje tzv. Millsova tabulka (příp. její upravené modifikace) – viz kap. SYSTÉMY VAROVÁNÍ.  Tabulka udává, jak dlouho musí trvat při určité teplotě ovlhčení listů k tomu, aby došlo ke vzniku infekce (vyklíčení spory a proniknutí klíčního vlákna do pletiva rostliny) a za jak dlouho (inkubační doba) pak dojde při určité teplotě k tomu, že se na povrchu rostliny objeví příznaky napadení charakterizované tvorbou konidioforů a konidií. Naříklad při průměrné teplotě 11°C musí být listy ovlhčeny minimálně 12 hodin, aby došlo ke splnění podmínek pro slabou infekci. Při průměrné denní teplotě 11°C se pak první příznaky choroby objeví za 14 dní.
Znalost splněných podmínek pro vznik infekce se využívá k signalizaci provedení kurativního ošetření (viz ochrana proti strupovitosti). Ošetřuje se již při splnění podmínek pro slabou infekci.
Hospodářský význam
Jedna z hospodářsky nejvýznamnějších chorob jabloní v celosvětovém měřítku. Při nedostatečné nebo neúspěšné ochraně způsobuje vážné ztráty na kvalitě i kvantitě produkovaných jablek. U silně napadených listů dochází ke snížení asimilace, případně i k jejich opadu, což následně zhoršuje kvalitu, růst a chuť plodů a vede k celkovému oslabení stromů, zhoršení jejich kondice, snižování násady plodů pro následující rok, snížení mrazuvzdornosti atd. 
Napadené plody nelze na trhu realizovat jako konzumní ovoce, je využitelné pouze pro průmyslové zpracování. Silněji napadené plody předčasně opadávají, dochází k celkovému snížení výnosu.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
K preventivním opatřením patří vhodné agrotechnické pěstitelské postupy - výběr vhodného stanoviště (dostatečně vzdušné lokality); dle možnosti upřednostnění méně náchylných nebo rezistentních odrůd při výsadbě nových sadů; případné omezení zdroje infekce podzimním postřikem močovinou (5 % roztok močoviny, 1000 l vody /ha) nebo sběrem či podrcením listů; správné postupy hnojení (např. intenzívní hnojení zvyšuje rychlost nárůstu nové listové plochy, která pak musí být proti strupovitosti ošetřovaná v kratších intervalech). 
K omezení výskytu choroby přispívá i kvalitně provedený řez - nepřehoustlé koruny rychleji osychají, což omezuje vhodné podmínky pro rozvoj strupovitosti. 
Mezi preventivní opatření patří i využívání odrůd rezistentních ke strupovitosti. V průběhu posledních let však došlo v řadě výsadeb s těmito odrůdami k prolomení rezistence a k výskytu silného napadení stromů chorobou. Příčinou je vznik a rozšíření ras houby schopných geny rezistence těchto odrůd překonat. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Dostatečně účinná biologická ochrana založená na přípravcích obsahujících vhodné bioagens není v současné chvíli k dispozici. Alternativně lze využít (zejména v systémech ekologické produkce ovoce) některé pomocné přípravky na podporu zdravotního stavu rostlin založené např. na bázi výtažku z mořských řas, rostlinných extraktů a olejů, hydrogenuhličitanu draselného a sodného aj. 
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
S ochranou se začíná od začátku rizika vzniku primárních infekcí, což spadá do období fenologické fáze BBCH 53-54 (fenofáze pukání pupenů – myší ouško). Období nejsilnějších výletů askospor trvá v ČR dle dlouhodobého sledování průměrně do konce II. dekády května, během následujícího období se výlety askospor začnou pozvolna snižovat a ke konci druhé dekády června období primárních infekcí obvykle končí. Pokud se podaří udržet listy a plody do konce června bez napadení, je možno ochranu proti strupovitosti ukončit. Ochranná opatření lze provádět preventivně (před vznikem infekce, ošetřuje se v pravidelných 6 - 8 denních intervalech kontaktními i systémovými přípravky), kurativně (tj. postinfekčně - ošetřuje se až po splnění podmínek pro vznik infekce systémovými fungicidy s kurativní účinností), případně jako kombinaci obou systémů  
a) preventivní systém ošetřování - při preventivním způsobu jsou fungicidy aplikovány průběžně v pravidelných 6-8 denních intervalech. (Pokud nastane delší období sucha bez dešťů, je možno interval ošetření z ekonomických a ekologických důvodů i prodloužit a ošetřit až před příchodem očekávaných srážek). Základem tohoto systému jsou aplikace kontaktních fungicidů, ale k ošetřování lze využít i přípravky systémové, neboť vedle kurativních účinků vykazují i účinnost preventivní. Rovněž strobilurinové fungicidy je vhodné využít pouze pro preventivní ošetření z důvodu vysokého rizika vývoje rezistence.  
b) kurativní (cílený) systém ošetřování - přípravky jsou aplikovány až po splnění podmínek pro vznik infekce (viz tabulka č. 1). K ochraně lze použít pouze systémové fungicidy, které mají kurativní účinnost tj. inhibují růst mycelia houby uvnitř listu. Tato účinnost trvá pro různé pesticidy různou dobu 48, 60, 72–96 hodin. Ošetření tak musí být učiněno nejpozději do uvedeného počtu hodin po vzniku infekce. Další ošetření se pak signalizuje pro infekci, která vznikla nejdříve šestý den po předchozím ochranném zásahu. Kurativní způsob ochrany vyžaduje signalizační techniku, která změří délku ovlhčení listů a teplotu, případně i zpracuje naměřené údaje a stanoví dobu vzniku infekce.  
Jako nejspolehlivější režim ošetřování se jeví postup, jehož základem jsou preventivní aplikace fungicidů a pokud do termínu plánovaného preventivního ošetření přijdou srážky, které neumožní vstup do porostu, je třeba využít kurativního ošetření bezprostředně po vzniku infekce (v závislosti na kurativní délce účinnosti použitého fungicidu).
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
K ochraně proti strupovitosti se využívá široké spektrum přípravků z různých chemických skupin, které se liší způsobem účinku a mechanismem průniku do listů a plodů. 
  • Kontaktní přípravky zůstávají pouze na povrchu rostlinných pletiv, musí být aplikovány preventivně, nemají kurativní ani eradikační účinek. Vícebodové působení, nejsou ohroženy vznikem rezistence houby k těmto účinným látkám. 
  • Systémové (ev. hloubkové) přípravky pronikají do rostliny, mají kurativní (ale i preventivní) a některé i eradikační účinek, po zaschnutí a vstřebání do pletiv (obvykle 2 – 6 hod v závislosti na přípravku) nejsou smývány deštěm. Riziko vzniku rezistence z důvodu specifického, převážně jednobodového působení - je třeba dodržovat zásady antirezistentní strategie. 
  • Mezosystémové fungicidy se rozšíří z místa dopadu po povrchu rostliny, ale uvnitř rostliny rozváděny nejsou. Používají se preventivně. K tomuto typu přípravků se řadí strobilurinové účinné látky, vyznačují se specifickým mechanismem působení, jsou významně ohroženy rizikem vývoje rezistence houby, dodržování antirezistentní strategie je zcela nezbytné
Z fungicidů s vícebodovým kontaktním účinkem tak lze využít např. přípravky založené na bázi síry nebo mědi. Z fungicidů se systémovým nebo mezosystémovým účinkem lze aplikovat např. přípravky ze skupiny anilino-pyrimidinů, strobilurinové fungicidy, DMI fungicidy (inhibitory demethylace sterolů), SDHI fungicidy (inhibitory enzymu sukcinátu-dehydrogenázy
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava