Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze

Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis » má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

sazovitost hrušek (Phyllachora pomigena)

sazovitost hrušek

Phyllachora pomigena, Gloeodes pomigena (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Sordariomycetesčeleď: Phyllachoraceae

vědecká synonyma: Dothidea pomigena, Gleodes pomigena, Leptothyrella mali, Marssonia coronariae, Marssonia mali, Marssonina coronariae, Marssonina mali

Hostitelské spektrum

Jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), některé divoce rostoucí dřeviny.

Popis patogenu

Houba vytváří v tmavě hnědých pyknidách konidie víceméně doutníkovitého tvaru, konidie mají variabilní délku (mohou mít až 5 přepážek), jsou hyalinní, v místě přepažení lehce smáčklé. Ve větší vrstvě jsou konidie krémové až narůžovělé.

Příznaky napadení

Olivově zelené až tmavě šedé sazovité povlaky na povrchu plodů, které je většinou možné lehce setřít nebo omýt. Houba tak nezpůsobuje přímé poškození plodů, ale značně zhoršuje jeho vzhled, kvalitu a prodejní hodnotu.
Podobné příznaky napadení může vyvolávat několik dalších původců. Velmi často jde o houby, které se pouze uchycují na povrchu zdravých rostlin na cukerných látkách (medovici) vylučovaných savým hmyzem (mšice, mery, červci). Nejčastěji se jedná o houby rodů Alternaria sp., Cladosporium sp., případně další.

Možnost záměny

Obdobné poškození s analogickými příznaky a vývojem mohou způsobovat i další patogenní houby – Alternaria alternata, Fusarium sp., Cladosporium sp. aj.

Životní cyklus

Sazovitost (Gloeodes pomigena) přezimuje na dřevě (výhonech, větvích stromů) nebo na mumifikovaném, případně i opadaném ovoci. Během vegetace jsou konidie houby roznášeny větrem a deštěm na vyvíjející se plody, kde se houba rozrůstá ve voskové vrstvičce na povrchu plodů. K infekci může docházet prakticky kdykoli po opadu květních plátků, ale hlavním obdobím rozvoje napadení je vrcholné až pozdní léto a začátek podzimu. Nejpříznivější pro vznik onemocnění jsou déletrvající dešťové periody spojené s vysokou vlhkostí a středními teplotami.
Saprofytní houby (druhotné černě vázané na medovici) vyvolávající obdobné příznaky jsou v přírodě běžně rozšířené a nejsou specificky vázány na určitý rostlinný druh. Jejich konidie jsou roznášeny vzdušnými proudy i deštěm.

Hospodářský význam

V intenzívních produkčních výsadbách se sazovitost prakticky nevyskytuje. Problémem však může být ve výsadbách s omezeným systémem ochrany a v domácích zahradách. Naproti tomu saprofytické černě vyskytující se druhotně na plodech pokrytých např. medovicí jsou poměrně častým jevem a významným způsobem snižují tržní kvalitu ovoce.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Udržování vzdušných nepřehoustlých korun, u saprofytických černí insekticidní ochrana proti savému hmyzu.

Fungicidní ošetření proti pozdní a skládkové strupovitosti strobiluriny současně omezí i napadení sazovitostí.

Zásady správné aplikace

Nepřímá ochrana spočívá v udržení vzdušných nepřehoustlých korun umožňujících rychlé osychání ovoce. Ochrana proti strupovitosti potlačí i rozvoj této choroby. K přímé chemické ochraně přistupujeme jen v případě deštivého období (od srpna), extrémně vlhké roky si zpravidla vyžádají více opakovaných postřiků. Ochranu vyžadují i odrůdy jablek rezistentní ke strupovitosti. Preferujeme preventivní zásahy.