Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

rzivost hrušně (Gymnosporangium sabinae)

rzivost hrušně
Gymnosporangium sabinae

říše: houby (Fungitřída: Pucciniomycetesčeleď: rzi (Pucciniaceae)

další názvy: rez hrušňová

vědecká synonyma: Gymnosporangium fuscum, Aecidium cancellatum, Podisoma juniperi-sabinae, Puccinia juniperi, Roestelia cancellata, Tremella clavariiformis var. digitata, T. clavariiformis digitata, T. digitata, T. fusca, T. sabinae

Hostitelské spektrum
Hrušeň (Pyrus sp.), jalovec čínský (Juniperus chinensis), jalovec chvojka (Juniperus sabina), jalovec prostřední (J. ×media). 
Popis patogenu
Vývoj rzi je poměrně složitý, během svého cyklu vytváří různé typy spor. Zimní výtrusy teliospory jsou dvoubuněčné, elipsoidní, na obou koncích výrazně kuželovitě se zužující, které vyklíčí v jednobuněčné basidiospory, které prorostou do listů hrušní. Aeciospory (letní spory) jsou nepravidelně kruhovité až mírně elipsovité, s hnědou buněčnou blánou a četnými nepravidelně rozmístěnými bradavičkami. Vytvářejí se v nápadných aeciích, které vznikají na napadených rostlinných pletivech v průběhu pozdního léta. 
Příznaky napadení
Původce rzivosti hrušně Gymnosporangium sabinae napadá především čepele listů, při silné infekci dochází i k napadení řapíků, mladých letorostů a případně i plodů. Na svrchní straně čepelí se v druhé polovině května a v červnu, asi 3–4 týdny po infekci, objevují žlutooranžové, později oranžové, oválné, drobné a postupně se zvětšující skvrny o velikosti nejčastěji 10–15 mm. Počet skvrn kolísá od jedné do několika desítek (35). Skvrny mají výrazné červené lemování, později červená i střed skvrny. Na horní straně listů v místech skvrn se tvoří drobné bradavičnaté útvary, spermogonia, v nichž se diferencují spermacie. Vzácněji se spermogonia tvoří na plodech nebo letorostech. Zpočátku jsou oranžově červená, postupně tmavnou, později černavá, kuželovitá a vyčnívající nad povrch listů. Vyskytují se v koncentricky uspořádaných skupinách uprostřed skvrn, méně často se tvoří skupiny protáhlého tvaru. Na spodní straně listů, v místech skvrn se spormogoniemi, se objevují hlízovité až nepravidelně tvarované nádorovité útvary, které jsou rozděleny na několik částí. 
Povrch nádorů je zpočátku hladký, později praská a stává se drsný, pletiva epidermis nekrotizují, barva nádoru se mění ve světle hnědou. Později, koncem léta a počátkem podzimu (od poloviny srpna do září, výjimečně déle) prorážejí epidermis a na vrcholech nádorů se objevují nápadná aecia, v nichž se tvoří aeciospory. Aecia jsou kryta tzv. pseudoperidiem. Aecia se mohou vzácně vyvinout i na svrchní straně listů, ale také na řapících, letorostech a plodech. Po prasknutí pseudoperidia se uvolňují aeciospory, které v závěru léta infikují hostitelské jalovce. 
Silně napadené listy mohou předčasně opadávat již koncem léta. Koncem vegetačního období může dojít i k nekrotizaci okrajových částí napadených listů, následkem přerušení nebo omezení transportu živin a asimilátů vodivými svazky. 
 
Možnost záměny
Choroba vyvolává zejména na listech a plodech typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné. 
Životní cyklus
Rez hrušňová je dvoubytná houba, která pro přezimování vyžaduje druhého hostitele – hostitelské druhy jalovce. Vývojový cyklus houby je značně komplikovaný. Patogen přezimuje jako mycelium ve dřevě jalovce, v době rašení a květu hrušní se na jalovci tvoří teliospory uspořádané do nápadných oranžově rzivých sloupců. Teliospory vyklíčí v bazidiospory, které infikují mladé orgány hrušní. Ne těch se tvoří již výše popsané oranžovočervené skvrny. Na podzim aeciospory opět napadají jalovce. 
Hospodářský význam
Velmi škodlivá choroba hrušně i hostitelských druhů jalovců. Škodlivý výskyt je vázán na lokality s výskytem obou hostitelů. Čím blíže jsou oba hostitelé, tím větší je riziko napadení 
Při silném napadení listů dochází k redukci listové plochy (až 80%) a snížení asimilace. V následujících letech dochází k negativnímu ovlivnění růstu hrušní (tvorba kratších letorostů, menších listů), snížení kvality (menší velikost plodů, zhoršení chuti, případně i přímé poškození plodů) nebo množství sklizně. Opakované silnější výskyty nebo předčasný opad listů mohou následně způsobit uhynutí oslabených stromů během extrémních zim. 
 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Likvidace druhého hostitele, dostatečná izolační vzdálenost od druhého hostitele (min. 200, lépe 500 m). 
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Biologické přípravky založené na bioagens nejsou v současné chvíli k dispozici, lze však využít pomocných přípravků na posílení zdravotního stavu rostlin.
Chemická ochrana rostlin
Proti rzivosti hrušně není registrován v ČR žádný přípravek, lze však využít dobré vedlejší účinnosti přípravků určených k ochraně proti strupovitosti hrušně. 
Ochrana by měla být preventivní, ošetření se provádí před splněním podmínek pro infekci. Zdrojem infekce jsou bazidiospory přenášené větrem. Ošetření je nutné provádět opakovaně po dobu trvání nebezpečí infekcí. První ošetření se provede před květem hrušní, další ošetření v době kvetení nebo těsně po odkvětu, případné další ošetření v období 7–14 dní po předchozím, dle použitého přípravku.
Částečně účinné jsou i přípravky na bázi mankozebu nebo metiramu.
Zásady správné aplikace
Provádění chemických ošetření souvisí s obdobím, kdy patogen přechází ze zimního hostitele na hrušně. Toto se časově shoduje s obdobím květu hrušní a krátce po něm. Ošetřovat je třeba preventivně, první ošetření se aplikuje před květem hrušní a pak se ještě min. 1 – 2 x zopakuje v intervalu 7 – 10 dní. 
Charakteristika účinných látek nebo jejich skupin
K ošetření lze využít vedlejší účinnosti přípravků povolených k ochraně proti strupovitosti založených na bázi úč. látek mancozeb, případně metiram. 
Alternativně lze využít pomocné preparáty povolené k ochraně hrušní, s jejich účinností proti rzivosti hrušně však nejsou v ČR větší zkušenosti.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava