plíseň šedá (Botrytis cinerea Pers.)

šedá hniloba hroznů révy
Botryotinia fuckeliana (teleom.) - Botrytis cinerea (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Leotiomycetesčeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

další názvy: plíseň šedá, botrytida

vědecká synonyma: Sclerotinia fuckeliana, Peziza fuckeliana

Hostitelské spektrum

Patogen je polyfág, napadá celou řadu kulturních i planých rostlin – ovocné plodiny (peckoviny, jahodník), vinnou révu, z polních plodin luskoviny, řepku olejku, slunečnici a také listovou zeleninu a další. Z hlediska výživy je patogen bio i nekrotrofním parazitem, může tedy růst i na jakémkoli odumírajícím, či mrtvém rostlinném materiálu. Vyskytuje se převážně v nepohlavní (anamorfní) formě, pohlavní (teleomorfní) stadium je vzácné. 
Z rév je nejnáchylnější ušlechtilá (evropská) réva vinná Vitis vinifera subsp. sativa, resp. některé její odrůdy, středně náchylná je réva písečná V. rupestris, naopak velmi odolné jsou réva liščí (V. labrusca), dale V. eastivalisV. monticolaV. berlandieri a V. coriacea
Příznaky napadení
Plíseň šedá může napadnout všechny nadzemní části révového keře. Patogen přetrvává na nedokonale opadených květních čepičkách, které zůstaly po odkvětu v květenstvích, na zbytcích hroznů, třapin, napadených listech a letorostech. 
Škodlivě napadeny mohou být květenství a mladé hrozny těsně po odkvětu, třapiny od počátku dozrávání a zrající nebo zralé bobule.  
Na jaře a v létě napadá rovněž listy a letorosty. Napadené listy se zbarvují šedohnědě, za příznivých podmínek jsou porostlé šedým povlakem tvořeným konidiofory a konidiemi, později dochází k zasychání celých částí listových čepelí. Letorosty mohou být napadeny velmi brzy po rašení révy, již ve fázi 3-6 listů. Na mladých letorostech způsobuje vadnutí z důvodu ucpání vodivých pletiv a odlamování. Na jednoletých letorostech se objevují světlé skvrny na kůře a později sklerocia, která se zakládají pod pokožkou. Významné škody způsobuje v révových školkách, kde dochází k vadnutí mladých rostlin a take při zakořeňování řízků. 
Nejčastěji bývají však napadeny plody - bobule a to v různých fázích zralosti. Nezralé bobule bývají napadeny jen tehdy, jestliže je poškozená pokožka (krupobitím, obaleči, nebo popraskaná padlím). S postupujícím zráním stoupá citlivost bobulí k napadení. Nejčastěji jsou napadeny odrůdy s kompaktními hrozny a bobulemi pevně přiléhajícími k sobě. Husté hrozny mají tenkou kutikulu a v místě dotyku porušenou voskovou vrstvu. Uvnitř těchto hroznů se udržuje vyšší vlhkost i teplota než ve vnějším okolí. Hniloba se mezi vzájemně dotýkajícími bobulemi rychle šíří. Infikovaná místa na zralých bobulích tvoří okrouhlé, později ostře ohraničené skvrny, na bílých odrůdách zahnědlé, na červených světle hnědé, na modrých barevně neodlišitelné. Skvrny nejsou propadlé, svraštělé nebo měkké. Pokožka napadené části bobule snadno praská a dá se velmi lehce sloupnout, zatímco dužnina má zdravý a pevný vzhled. Později se celá bobule pokryje myceliem s konidiofory a konidiemi, nebo vzácněji myceliem se sklerocii. Za sucha mohou být napadené bobule mumifikovány. 
Napadení patogenem se projevuje různými způsoby, jako kyselá hniloba při napadení zelených, nezralých bobulí, které zůstávají kyselé a nahořklé, šedá hniloba napadající dozrávající bobule, které mají plísňový zápach a chuť a jako ušlechtilá plíseň, která napadá dozrávající bobule s vyšším obsahem cukrů (nad 19 °NM) za speccifického průběhu počasí, během vlhkých nocí a suchých slunečných dnů. Napadené bobule se zbarvují do hněda a nejsou porostlé typickým myceliem s konidiofory a konidiemi. Pokožkou napadených bobulí dochází ke ztrátě vody a koncentraci cukrů v bobulích, ke změnám chuťových a aromatických látek a tím zvýšení kvality moštu a vína. 
Možnost záměny
Částečně může být šedá hniloba zaměněna pouze s počátečními příznaky jiných hnilob napadajících bobule a hrozny, např. s bílou hnilobou hroznů révy. Napadené bobule bílých odrůd mají špinavě mléčně hnědé zbarvení, bobule modrých odrůd kávově hnědé zbarvení. Napadené bobule postupně měknou a obvykle rychle zasychají, mají typický octový zápach, protože se na nich vyvíjejí bakterie octového kvašení a kvasinky.
Životní cyklus
Patogen přezimuje jako podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí a jako sklerocia na různých částech révy, i odumřelých. Sklerocia jsou černé pevné shluky mycelia. Na myceliem osídlených rostlinných částech nebo na sklerociích vyrůstají za příznivých podmínek porosty větvených konidioforů, na nichž se vytvářejí konidie, které jsou zdrojem dalšího, sekundárního, šíření. V průběhu vegetace se choroba šíří nepohlavně, konidiemi. K sekundárnímu šíření dochází prakticky po celé vegetační období, konidie jsou ve vinici přítomné od časného jara do pozdního podzimu. Konidie za příznivých podmínek vyklíčí, vytvoří klíční vlákno a apresorium, které prorůstá kutikulu a epidermis a mycelium se dále šíří mezibuněčnými prostorami a proniká do jednotlivých buněk. Výjimečně se na sklerociích vytvářejí plodnice pohlavního stadia - apothecia, v nichž se diferencují vřecka a askospory. Konidie rozšiřují především vzdušné proudy. Choroba se šíří zejména za deštivého počasí.  
Pro klíčení konidií a infekci je nezbytné ovlhčení nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu. Požadavky na teplotu nejsou příliš vyhraněny. K infekcím dochází v širokém rozmezí teplot 0,5–30 (35) °C. Širší optimum je v rozmezí 15–25 °C, užší optimum v rozmezí 20-22 °C.  
O napadení rozhoduje počasí a dále mikroklima lokality, výsadby a keře, vnímavost hostitele a jeho částí (zvýšená vnímavost bobulí od počátku zaměkání do sklizně, zvýšená citlivost pletiv při nadbytečném příjmu dusíku a nedostatku vápníku), náchylnost odrůdy a poranění bobulí, která jsou vstupní branou pro infekci (kroupy, obaleči, padlí, fyziologické praskání). 
Hospodářský význam
U některých druhů rostlin (např. u révy a jahodníku) patří šedá hniloba k nejzávažnějším chorobám, způsobujícím velké ekonomické škody. 
Hrozny napadené plísní šedou (mokrou hnilobou) by neměly být použity pro výrobu vína. Přítomnost napadených hroznů ve vinici je třeba zjistit co nejdříve a hrozny odstranit. Pokud jsou při sklizni hrozny viditelně napadeny, je třeba je při sklizni a před zpracováním vytřídit a zpracovat zvlášť. 
Významné jsou důsledky sklizně napadených hroznů: oxidace specifickým enzymem - lakázou, která degraduje antokyaniny a flavonoidy a způsobuje hnědnutí moštu a vína, bílá vína získávají nahnědlý odstín a červená mají nízkou barvu, degradace aromatických látek, ztráty thiaminu a problémy při fermentaci a čiření vína, potřeba vyšších dávek SO2. Vína vyrobená z napadených hroznů mají často charakteristický plísňový zápach, často take mívají vysoký obsah hořčin. 
Naopak pozitivní význam má patogen při výskytu “ušlechtilé formy” plísně. Takzvaná „ušlechtilá hniloba“, projevující se na zralých hroznech vyžaduje specifické podmínky jak prostředí, tak počasí. Výsledkem tohoto procesu jsou specificky vyzrálé hrozny s vyšším obsahem částečně fermentovaného cukru a nižším obsahem vody, které umožňují výrobu mimořádně kvalitních bílých a růžových vín se specifickým aroma –tzv. botrytických výběrů.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Nepřímá opatření představují obecně známé a prakticky využívané agrotechnické postupy, založené na vytváření optimálních podmínek pro růst a vývoj révy a naopak nevhodných ekologických podmínek pro patogen, omezujících vznik infekcí a šíření choroby.  
Mezi základní preventivní opatření patří výběr vhodného stanoviště, tedy lokalizace pozemku, který by neměl být situovaný v blízkosti lesních porostů, vodních ploch a toků či v uzavřených údolích, kde je vyšší nebezpečí šíření škůdců nebo chorob, případně pravidelných jarních mrazů. Dalším opatřením je správná orientace pozemků, zajišťující dostatečné oslunění (J, JV, JZ, případně Z orientované polohy) a vzhledem k převládajícím směrům větrů, zajišťující dostatečné proudění vzduchu a rychlé osychání rostlinných částí a orgánů (listů a hroznů). Významným faktorem je i svažitost pozemků, která ovlivňuje dostupnost aplikační techniky a tedy možnost kvalitního a včasného ošetření. 
Dalším velmi důležitým opatřením je výběr pozemků s vhodnými fyzikálními a chemickými vlastnostmi půdy, umožňujícími poutat vodu a zajišťovat vyrovnanou výživu rostlin (lehčí až středně těžké písčitohlinité a hlinité půdy, správný poměr draslíku a fosforu, který zvyšuje přirozenou odolnost, rovněž optimální poměr vápníku a hořčíku, vyvážené hnojení dusíkem a dostatek mikroelementů a organické hmoty v půdě). 
Mezi preventivní opatření patří i ozelenění meziřadí, volba vhodného sponu a rovněž systému vedení révy, protože některé pěstitelské tvary vytvářejí vhodné mikroklimatické podmínky pro vznik infekcí a podporují šíření chorob a současně zhoršují účinnost ošetření. 
Významným preventivním opatřením v již založených výsadbách je zajištění optimálního tvaru porostu a mikroklimatu keřů a to pomocí řezu a tzv. zelených prací (včasné odlistění zóny hroznů – nejlépe brzy po odkvětu, nejpozději 4-5 týdnů před sklizní, podlom, zakracování letorostů - osečkování, odstraňování zálistků, zastrkování letorostů), dále také prořeďováním či dělením hroznů. Cílem je zvýšit v zóně hroznů proudění vzduchu a vystavit hrozny více slunečnímu záření, v důsledku čehož dochází k rychlejšímu osychání hroznů po jejich ovlhčení a tím ke snížení nebezpečí vzniku infekcí a současně take ke zvýšení účinnosti fungicidní ochrany. 
Velmi významná je volba vhodné odrůdy (nepěstovat náchylné odrůdy) a podnožového materiálu, klonová selekce a výběr klonů s řídkými hrozny. Odolné jsou z bílých odrůd např. ´Tramín červený´, z modrých ´Alibernet´, ´André´, ´Cabernet Moravia´, ´Cabernet Sauvignon´, ´Dornfelder´ nebo ´Neronet. 
Důležité je i omezení jakéhokoli mechanického poškození hroznů, například kvalitní ochrana hroznů před housenkami obalečů nebo ochrana proti kroupám pomocí speciálních ochranných sítí, případně rovnoměrrná závlaha pomocí zavlažovacích systémů k zamezení fyziologického praskání bobulí.
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Použití pomocných prostředků.  
Pomocné prostředky slouží k navození a posílení odolnosti rostlin, po jejich aplikaci dochází ke zvýšené produkci obranných látek – tzv. fytoalexinů, u révy především stilbenů (trans-resveratrol aj.).enzymů nebo peroxidu vodíku. Některé pomocné prostředky účinkují nepřímo tak, že podporují zpevnění rostlinných pletiv (podobný efekt má i aplikace mědi). Aplikace silikátů ve formě vodního skla či extraktu z přesličky nebo bikarbonátu draselného zpevňuje kutikulu bobulí a chrání hrozny před napadením.
Použití mikroorganismů 
V zahraničí jsou proti patogenu používány jsou i některé druhy antagonistických mikroorganizmů, jako je Trichoderma herzianumT.viride,Ulocladium oudemansii nebo bakterie Bacillus subtilis sp.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření před květem je výjimečné, ošetřuje se pouze při časném výskytu na listech nebo letorostech, pokud jsou vhodné podmínky pro šíření choroby. 
Při dokvétání (80 % odkvetlých kvítků) se ošetřují porosty náchylných odrůd s hustým hroznem, pokud jsou příznivé podmínky pro šíření choroby, Toto ošetření má zabránit přímému poškození květenství a mladých hroznů po odkvětu a omezit osídlení odumřelých květních částí, na nichž může patogen jako saprofyt přetrvat až do období počátku zrání. 
Pro ošetření při dokvétání použít přípravky proti plísni révy se současnou nebo vedlejší účinností proti a šedé hnilobě hroznů révy (nebezpečí napadení hrozí za obdobných podmínek). 
Další ošetření se provádí ve fázi zapojování (uzavírání) hroznů, kdy se ošetřují náchylné odrůdy s hustým hroznem (ošetření bobulí uvnitř hroznu a třapiny), zejména pokud jsou v tomto období příznivé podmínky pro původce onemocnění. 
Základní je ošetření v období zaměkání. V tomto termínu se ošetřují preventivně všechny ohrožené porosty (zohlednit náchylnost odrůdy, dispozici stanoviště a porostu, poškození hroznů od krup nebo obalečů ap.). Pokud nejsou vhodné podmínky pro šíření (dlouhodobě suché počasí) lze ošetření oddálit až do období předpokládané (ohlášené) změny počasí. 
Pro ošetření ve fázi zaměkání hroznů použít opět přípravky proti plísni révy nebo padlí révy se současnou nebo vedlejší účinností proti šedé hnilobě hroznů révy V období zaměkání lze použít kterýkoliv z doporučených fungicidů. 
Mimořádně ohrožené porosty a porosty náchylných odrůd určené pro pozdní sklizeň je možno ošetřit ještě za 10–14 dní (konec srpna až počátek září). Účinnost tohoto pozdního ošetření bývá zpravidla nižší. 
Základní podmínkou spolehlivé ochrany proti chorobám je kvalitní pokrytí povrchu rostlinných částí přípravkem a to po celé kritické období infekcí. Při ošetření proti šedé hnilobě hroznů musí být aplikační kapalina směřována cíleně do zóny hroznů a takto kvalitně pokrýt povrch bobulí a hroznů, čehož lze dosáhnout správnou pojezdovou rychlostí, dostatečným pracovním tlakem i dostatečnou dávkou vody (od fáze konec kvetení je doporučena vyšší dávka vody, nejčastěji 500-600 l/ha).  
Intenzita ochrany vždy závisí na konkrétním průběhu počasí během vegetační sezóny a místních podmínkách. Doporučené fungicidy působí především kontaktně, hrozny musí proto být důkladně ošetřeny.

 

Zničené květenstvé révy Masivní napadení hroznů šedou hnilobou Napadení hroznů a réví Porost konidioforů s konidiemi na réví

ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava