Parazit napadá jahodník a některé další příbuzné rostliny, včetně maliníku. Významné rozdíly jsou v náchylnosti odrůd.

Na listech, stopkách květů, květech i plodech bělavé až narůžovělé povlaky podhoubí. Nejčastěji bývají napadeny čepele listů, které se svinují nahoru, přičemž vynikne narůžovělé zbarvení rubu listů. Napadené plody přestávají růst, dochází k deformacím, tvrdnou a nevyzrávají. Při časném napadení plody zasychají. Napadené zrající plody jsou nevzhledné a mají nepříjemný houbový zápach. Bělavý nebo narůžovělý povlak je tvořen podhoubím, na němž se na konidioforech diferencují konidie. Koncem léta se v porostech mycelia vytvářejí kulatá černá kleistotecia.

Přezimuje podhoubí nebo kleistotecia (v nichž se diferencují vřecka a askospory) na napadených rostlinných částech. Zdrojem šíření choroby na jaře jsou konidie i askospory. K šíření padlí dochází obvykle od konce května. 
Choroba se šíří především za vyšších teplot (optimum 20–22 °C) a za vyšší nebo střídavé vlhkosti vzdušné. Výskyty padlí podporují dešťové přeháňky, rosy a mlhy, které zvyšují vlhkost vzduchu. Šíření padlí redukují trvalé deště a dlouhodobě suché a teplé počasí. 
Nejvíce bývají napadeny přehoustlé, bujně rostoucí, dusíkem přehnojené porosty.

Při silnějším napadení jsou nepříznivě ovlivněny množství i jakost sklizně. Silně poškozené plody nejsou vhodné ke konzumu ani zpracování.