octomilka japonská (Drosophila suzukii)

octomilka japonská
Drosophila suzukii

třída: hmyz (Insectařád: dvoukřídlí (Diptera)čeleď: Drosophilidae (octomilkovití)

další názvy: octomilka asijská

Hostitelské spektrum
Druh je široce polyfágní, škodí především na plodech s měkkou pokožkou. 
K hostitelským rostlinám patří aktinidie (Actinidia spp.), tomel japonský (Diospyros kaki), fíkovník smokvoň (Ficus carica), jahodník (Fragaria spp.), třešeň obecná (Prunus avium), švestka domácí (P. domestica), broskvoň obecná (P. persica), meruňka obecná (P. armeniaca), ostružiník (např. Rubus armeniacusR. loganobaccusR. laciniatus), maliník obecný (R. ideaus), brusnice (Vaccinium spp.) a réva vinná (Vitis vinifera).
Popis druhu
Octomilky (čeleď Drosophilidae) jsou drobné mušky o velikosti 2–4 mm. Mají červené oči. Hlavními morfologickými znaky této čeledi jsou krátká tykadla zakončená ochmýřenou štětinou (aristou), hlava a hruď jsou hustě ochlupené. K společným znakům čeledi patří i charakteristické žilkování křídel. 
Dospělci mají žlutohnědou barvu těla s černými pruhy na zadečku a jasně červené oči. Samci jsou velcí 2,6–2,8 mm, typickým znakem pro samce je tmavá skvrna na předním okraji křídel a tarsální hřebeny. Samice jsou 3,2–3,4 mm velké a nemají ani tmavé skvrny na křídlech, ani tarsální hřebeny. Mají velké, ostré, pilovitě ozubené kladélko, které jim umožňuje proniknout skrz pokožku zdravých plodů. 
Vajíčka jsou průsvitná, mléčně bílá, lesklá. 
Larvy jsou bělavé až krémové, válcovité, v přední části těla zúžené, asi 3,5 mm velké a v průběhu vývoje vytvářejí tři instary. 
Kukla je ukryta v červenohnědém, asi 2–3 mm dlouhém soudečkovitém pupáriu.
Příznaky poškození
Octomilka napadá zdravé, zrající plody ovoce. Poškození plodu bezprostředně po napadení není výrazné. Po napadení jsou na plodech drobné vpichy a drobné otlaky v místě vpichu. Škody způsobují larvy, které se živí dužinou dozrávajících plodů. V jednom plodu může být více larev. V místech žíru larev se na plodech objevují vpadlé oblasti nebo skvrny. Napadené plody se deformují, měknou a často jsou sekundárně napadány houbovými či bakteriálními infekcemi. 
Možnost záměny poškození
Napadené plody mohou být dále poškozovány jiným hmyzem, např. brouky z čeledi lesknáčkovitých (Nitidulidae). Při zjištění larev v plodech může dojít k záměně s jinými škodlivými druhy hmyzu, např. s vrtulí třešňovou (Rhagoletis cerasi) u třešní nebo s malinovníkem plstnatým (Byturus tomentosus) u maliníku.
Životní cyklus
Vývoj je velmi rychlý, délka vývoje z vajíčka do dospělce závisí na teplotě a trvá při teplotě 25 °C 8–10 dnů, při teplotě 15 °C 21–25 dnů. V optimálních klimatických podmínkách může mítD. suzuki ročně až 15 generací. 
K páření dochází 2–3 dny po vylíhnutí. Samci vábí samice k páření ovíváním jejich křídel a poklepáváním na nohy. Samice klade zpravidla 1–3 vajíčka do jednoho plodu, 7–13 vajíček denně, v průběhu života může naklást 200–400 vajíček. Preferuje plody, které se začínají vybarvovat, plody zelené nebo přezrálé jsou pro samice mnohem méně atraktivní. Stadium vajíčka trvá 1–3 dny. Larva má 3 vývojové stupně a živí se dužinou plodů. Kuklí se uvnitř plodu nebo mimo něj v půdě. Stadium kukly trvá 4–16 dnů. Vývoji octomilky vyhovuje vysoká vzdušná vlhkost, octomilka preferuje teploty 20–25 °C, nepříznivé jsou pro ni naopak tuhé zimy a vysoké letní teploty přes 30 °C. Dospělci žijí 3–9 týdnů a jsou také stadiem, které přezimuje. (U přezimujících dospělců je délka života větší.) Aktivita dospělců končí v listopadu, když minimální teploty poklesnou pod 5 °C. Octomilka přezimuje na divoce rostoucích hostitelských rostlinách pod listím nebo mezi kamínky, nebo na chráněných místech, jako jsou hromady kompostu nebo sklady ovoce. 
Dospělci mohou přeletovat na větší vzdálenosti. Na pěstované plodiny mohou naletovat z divoce rostoucích hostitelů jako je třešeň ptačí (Prunus avium) nebo brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus).
Hospodářský význam
Jedná se o zavlečený druh, který se invazním způsobem velice rychle šíří do nových oblastí, kde působí závažné škody. Na území ČR byl poprvé zjištěn v roce 2014. Octomilka D.suzukii není regulovaným (karanténním) škůdcem, ale je zařazena v seznamu A 2 EPPO, kde jsou uvedeny škodlivé organismy vyskytující se v některých oblastech Evropy, které by členské státy měly regulovat jako karanténní škodlivé organismy. 
Závažné hospodářské škody způsobené octomilkou byly v zahraničí zjištěny u plodů jahodníku, meruněk, třešní, broskvoní, dále u plodů různých druhů ostružiníků, např. ostružiníku sladkoplodého (Rubus armeniacus), o. maliníku (R. idaeus), o. křovitého (R. fruticosus agg.), o. dřípeného (R. laciniatus), R. x loganobaccusR. ursinus ad., dále u borůvek, kiwi, fíkovníků aj. Do plodů s tvrdší pokožkou, například do jablek, hrušek, bobulí některých odrůd révy, kterou kladélko samice nepronikne, mohou být vajíčka kladena pouze v místech poškození těchto plodů (poranění kroupami, rozpraskání).
Napadené plody jsou neprodejné a podléhají rychlé zkáze. Možnosti ošetření jsou limitované jednak tím, že většina vývojových stadií je ukryta uvnitř plodů, jednak ochrannými lhůtami omezujícími možnost insekticidního ošetřování ovoce v období před sklizní. Kromě přímých škod zničením nebo snížením kvality části produkce lze očekávat zvýšené náklady na monitoring octomilky, na hygienická opatření, třídění sklizených plodů i na cílenou ochranu, což může v důsledku vést ke zvyšování spotřebitelských cen. „Červivost“ tržního ovoce může vést k odklonu zájmu spotřebitelů o jeho nákup. Pěstitelé v místech rozšíření octomilky musejí počítat se změnami v systémech ochrany proti škodlivým organismům. 
Dle klimatických modelů může mít octomilka na území EU 3-12 generací ročně. Pro území ČR se dá odhadnout 3–5 generací ročně. 
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Podpora predátorů a parazitoidů. 
K potenciálně použitelným parazitoidům patří některé druhy lumčíkovitých (Braconidae), nebo dravá ploštice Orius insidiosus z čeledi hladěnkovitých (Anthocoridae).
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Při pěstování náchylných rostlin ve sklenících nebo fóliovnících je také možná ochrana pěstebních prostor pomocí sítí s průměrem oček menším než 0,98 mm. 
Vhodným hygienickým opatřením, které může významně snížit množství octomilek, je včasné odstraňování a vhodný způsob likvidace napadených plodů zakopáním a zahrnutím dostatečnou vrstvou zeminy, spálením nebo odvozem v uzavřených nádobách. Kompostování se nedoporučuje, neboť nevede ke zničení všech vajíček a larev v napadených plodech. Vhodným opatřením k omezení populace octomilky je také úplná sklizeň plodů, včetně plodů podřadných, které je nutné následně vhodným způsobem zlikvidovat.
Doplňkovým opatřením může být skladování sklizených plodů při nízkých teplotách. Skladování třešní po dobu 4 dnů při teplotě okolo 3°C zahubí vajíčka i larvy v plodech, aniž by došlo k poškození kvality plodů.
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
Ochrana by měla spočívat v potlačování octomilky integrovanou strategií ochrany, udržující její populace pod prahem hospodářské škodlivosti. Tato strategie by měla zahrnovat monitoring a masové odchyty pomocí lapáků s návnadou, využívaní raných odrůd apod., a insekticidní ošetřování. 
Účinnost systému ochrany proti octomilce však ztěžuje široký okruh hostitelů a krátký vývojový cyklus. Insekticidní ochrana je účinná, pokud je ošetření provedeno před začátkem kladení vajíček, tj. v době vybarvování plodů a tvorby cukrů. Ke snížení množství octomilek je možné provést i posklizňové ošetření napadených porostů, nebo ošetření v dřívějších fázích vegetace, pokud je monitoringem zjištěna silná populace octomilky. 

V současné době není v ČR registrovaný žádný přípravek na ochranu proti octomilce D.suzukii. K ošetření lze využít vedlejší účinnost přípravků používaných v rámci systému ochrany proti jiným druhům hmyzu (u třešní např. při ochraně proti vrtuli třešňové). K optimálnímu zajištění ochrany je nutné opakované ošetření. 
Velký význam v ochraně proti octomilce D. suzukii má koordinace ochranných opatření u všech pěstitelů v zamořeném území a v jeho okolí. Vzhledem k tomu, že je octomilka schopná přeletovat do vzdálenosti několika kilometrů, může být jeden neošetřený porost hostitelských rostlin zdrojem pro napadení okolních porostů. V oblastech intenzivních výsadeb hostitelských plodin by měla být pozornost věnována i volně rostoucím hostitelským rostlinám, opuštěným sadům a zahradám.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava