Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

moniliová hniloba jablek a hrušek (Monilinia fructigena)

moniliová hniloba jablek a hrušek
Monilinia fructigena (teleom.) - Monilia fructigena (anam.)

říše: houby (Fungitřída: Leotiomycetes čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

další názvy: moniliová hniloba jabloně a hrušně, černá moniliová hniloba, hlízenka malvicová, hnědá moniliová hniloba, moniliová hniloba jádrovin

vědecká synonyma: Monilinia fructicola (teleom.) - Monilia fructicola (anam.), Sclerotinia fructigena, Stromatinia fructigena

Hostitelské spektrum
Jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), líska (Corylus avelana) a jiné ovocné (i okrasné) druhy z čeledi růžovitých.
Popis patogenu
Patogen během vývoje vytváří nepohlavní i pohlavní stadium, přičemž anamorfní stadium je převládající. Konidie jsou jednobuněčné, široce oválného tvaru, vznikají na napadeném pletivu na konidioforech ve sporodochiích. Vřecka a askospory se tvoří zřídka na opadlých či mumifikovaných plodech. Makroskopické plodnice jsou žlutohnědé, diskovitého až miskovitého tvaru, dlouze stopkaté. Askospory jsou jednobuněčné, eliptické až široce vejčité. Pro vznik infekce nejsou významné.
Příznaky napadení
Na plodech se objevují hnědé, rychle se rozšiřující skvrny. Dužnina v místě napadení hnědne a měkne. Hniloba se rychle rozšiřuje až na celý plod. Na povrchu napadených plodů se vytvářejí krémově bělavé, později hnědavé konidiofory s konidiemi uspořádané v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají nebo případně vysychají - mumifikují a zůstávají na stromě do příštího jara a stávají se zdrojem nových infekcí následujícího roku. Plody bývají napadeny jak během vegetace, tak i následně po sklizni. Na skladovaném ovoci se tato choroba projevuje jako typická suchá hniloba, kdy jsou plody černé, kožovité a konidie se na napadeném pletivu vytvářejí jen ojediněle.  
V letech s počasím příznivým pro rozvoj choroby se na některých lokalitách může vyskytnout i moniliniová spála – (M. laxa f.sp. mali), kdy po infekci květů dochází k jejich vadnutí a následně zasýchání (případně i s přilehlými plodonoši). Výskyt této spály na jádrovinách však má spíše lokální charakter.
Možnost záměny
Choroba vyvolává typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné.
Životní cyklus
Zdrojem primárních infekcí jsou konidie, které se vytvořily na plodech napadených během předchozí vegetace a které neopadly, ale vyschly (mumifikovaly) a zůstaly ve větvích stromů. Odtud jsou roznášeny větrem, hmyzem a deštěm do okolí. Konidiemi vytvořenými na nově napadených plodech se choroba šíří i následně během vegetace. Rozvoji choroby napomáhá teplé deštivé počasí. Napadány jsou plody poraněné (krupobitím, hmyzem). Na četnost výskytu choroby má vliv i stáří výsadby a hustota korun. Jednotlivé odrůdy jabloní se liší v citlivosti k onemocnění.
Hospodářský význam
Jde o všeobecně rozšířené onemocnění, jeho intenzita závisí i na vývoji počasí během vegetace.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Likvidace zdroje infekce, tj. odstranění nakažených plodů, zejména mumifikovaných plodů na stromě (aplikuje se jako součást péče o výsadby při řezu), ochrana před hmyzem, udržování dobře osluněných nepřehoustlých korun. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Alternativně lze zejména pro ekologickou produkci využít některé pomocné přípravky na posílení zdravotního stavu rostlin (např. na bázi výtažku z mořských řas, na bázi hydrogenuhličitanu draselného aj.).
Chemická ochrana rostlin
Zásady správné aplikace
V sadech, které se ošetřují proti strupovitosti, je výskyt moniliové hniloby minimální. Neošetřované výsadby – např. odrůdy jablek rezistentní ke strupovitosti – budou vyžadovat 2 – 3 ošetření v červenci a srpnu. V době květu lze doporučit ošetřovat fungicidy, které kromě strupovitosti likvidují i monilii. Předsklizňová aplikace fungicidů výrazně sníží výskyt moniliové hniloby během skladování. Nutno dodržet ochrannou lhůtu přípravku.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava