Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

mera skvrnitá (Cacopsylla pyri)

mera skvrnitá
Cacopsylla pyri

třída: hmyz (Insectařád: polokřídlí (Hemiptera)čeleď: merovití (Psyllidae)

Hostitelské spektrum
Hrušeň (Pyrus sp.).
Popis druhu
Dospělci mery skvrnité měří 2-4 mm, v dospělosti jsou žlutohnědě zbarvení. Čerstvě vylíhlí jedinci jsou žlutozelení. Mají 2 páry blanitých křídel střechovité složených na hrudi. 
Vajíčka jsou oválná, 0,3 mm dlouhá, s háčkem na jednom z konců, který slouží k přidržování na kůře stromů, kam jsou ve shlucích kladena. V průběhu vegetace jsou kladena na zelené části rostliny. Barva nejprve bílá, později žlutá. 
Nymfy jsou ploché, 0,4 až 2 mm dlouhé. Zbarvení se mění podle nymfálního instaru (L1-L5) – od žlutooranžové, přes zelenou až po hnědočernou.
Příznaky poškození
Dospělci i nymfy mer sají na listech a plodech. Při sání vylučují medovici, která při silném výskytu později pokrývá listy a plody. Přitom dochází k ucpávání průduchů a ke snížení transpirace. Na medovici se namnožují černě (houby rodu Alternaria). Pokud sají nymfy na plodech, plody praskají, pokud dozrají, jsou neprodejné anebo opadávají ještě před sklizní. Obdobně plody pokryté medovicí a černěmi jsou neprodejné. 
Při silném napadení stromů dochází vlivem toxinů, které mery vylučují do pletiv rostlin při sání, také ke zkracování, deformacím a zduřování letorostů. Po několikaletém silném napadení jsou stromy oslabené, plody špatně dozrávají a jsou zakrnělé, zvyšuje se náchylnost stromů k mrazům a stromy postupně odumírají.
Životní cyklus
Mera skvrnitá má tři až čtyři generace do roka. Přezimuje jako dospělec pod kůrou stromů, často přímo ve výsadbě hrušní. Samičky kladou vajíčka od konce února na kůru letorostů a na šupiny pupenů, později na zelené části rašících pupenů a dále na listy. Průměrný počet vajíček vykladený jednou samicí se pohybuje mezi 100 až 250 ks. 
Nymfy procházejí 5 vývojovými stupni. První nymfy se líhnou ve většině let ještě před začátkem kvetení a potom sají na pupenech. Po vylíhnutí se uchylují do paždí rašících listů a na květní pupeny nebo tvořící se plůdky. Nymfy 4. a 5. vývojového stupně jsou ponořeny do kapky medovice. 
První generace se vyvíjí v dubnu a počátkem května na listových růžicích a na mladých plůdcích. Vývoj druhé generace probíhá počátkem června. Část dospělců druhé generace již vstupuje do diapauzy, zbývající část populace klade vajíčka a v sadech dochází k vývoji částečné třetí generace, v některých letech i čtvrté generace.
Hospodářský význam
Mera skvrnitá (Cacopsylla pyri) je u nás hlavním škůdcem intenzivních výsadeb hrušní. Kromě ní se na hrušních mohou na našem území vyskytovat ještě další dva druhy mer - mera ovocná (Cacopsylla pyrisuga F.), která je méně významným škůdcem a mera hrušňová (Cacopsylla pyricola F.), která je u nás vzácným druhem vyskytujícím se zejména na jižní Moravě. K přemnožení dochází hlavně při suchém a teplém používání a po nadměrném používání neselektivních insekticidů, díky nimž dojde k vyhubení přirozených nepřátel. Mery přenáší fytoplazmy způsobující odumírání hrušní (pear decline).
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Podpora přirozených nepřátel, mezi které patří drobné dravé ploštice z čeledi Anthocoridae (rody AnthocorisOrius aj.), slunéčka, především dvoutečné (Adalia bipunctata), čtrnáctitečné (Propylea quatordecimpunctata) a momentálně nejvíce rozšířené invazivní slunéčko Harmonia axyridis. Významnou roli také hrají parazitoidi (např. Trechnites psyllae), škvor obecný (Forficula auricularia), zlatoočka (Chrysoperla carnea), pavouci a další živočichové. Nepřehnojovat rostliny dusíkem. Správný řez stromů. Omezení používání širokospektrálních insekticidů.
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Odstřihování napadených letorostů – letní řez. Při epidemickém napadení ve výsadbě je v provozních podmínkách nerealizovatelné.
Biologická a biotechnická ochrana
V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava