fytoftorová krčková hniloba jahodníku
Phytophthora cactorum
říše: Chromista třída: Peronosporomycetes čeleď: Peronosporaceae
další názvy: fytoftorová hniloba rhizomů a plodů jahodníku
vědecká synonyma: Peronospora cactorum, Phloeophthora cactorum, Phytophthora fagi, Phytophthora omnivora
Hostitelské spektrum
Široce polyfágní a velmi variabilní druh, napadající celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin především z bývalé čeledě růžovitých. Významným hostitelem je jahodník zahradní. Odolné odrůdy jsou ´Elsanta´, ´Honeoye´, ´Darselect´, ´Korona´, ´Pegasus´, ´Senga Sengana´, ´Tenira´ aj.
U jabloně, hrušně a dalších dřevin napadá patogen kořenové krčky, následně dochází k chřadnutí a odumírání stromů. Napadá zejména buk lesní, ale i okrasné dřeviny – např. pěnišníkRhododendron sp.
Příznaky napadení
Nejmladší listy se zbarvují šedozeleně a často náhle vadnou. Následně vadnou a hynou celé rostliny. Charakteristické je hnědé zbarvení a rozpad pletiv krčku. U sazenic často počíná infekce od zbytku stolonu. Napadená pletiva jsou zpočátku vodnatá a světle hnědá. Později se zbarvují intenzivně hnědě. Plody mohou být infikovány po celou dobu vývoje. Na plodech se zbarvují postižené části hnědě nebo zůstávají zelené s hnědým okrajem. Po rozšíření hniloby celé plody hnědnou, mají drsný povrch a kožovitý charakter. Při napadení zralých plodů jsou barevné změny méně výrazné od hnědavé po tmavě fialovou. Zelené i zralé plody usychají a mumifikují. Napadené plody mají nepříjemnou vůni a chuť.
Životní cyklus
Přetrvávají plodničky oospory, které se vytvářejí v pletivu napadených částí a mycelium v pletivu napadených rostlin. Na jaře oospory po zvlhčení klíčí a na sporangioforech se diferencují zoosporangia. Ty klíčí a zoospory infikují vnímavé části rostlin. K infekci je nezbytné ovlhčení. Optimální teplota pro infekce je 21 °C. Za vlhka se tvoří sporangia na napadených plodech již 5 dní po infekci. Maximální produkce sporangií je při teplotě 15–25 °C (optimum 20 °C). Sporangia se rozšiřují především vodou. V napadených pletivech se tvoří oospory. Po rozkladu se dostávají do půdy, kde přetrvávají po řadu let.
Onemocnění se šíří zejména za teplých a vlhkých period. Vyšší teploty podporují vývoj onemocnění a deficit vody projev vadnutí rostlin. Nejčastěji se s příznaky poškození rostlin setkáváme v období největší potřeby vody, tj. mezi kvetením a sklizní. Náchylnější k napadení jsou FRIGO sazenice.
Hospodářský význam
Za příznivých podmínek pro výskyt může onemocnění způsobit významné hynutí rostlin i přímé poškození plodů. Napadeny bývají především starší porosty.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Základem ochrany jsou preventivní opatření. Významné je především použití zdravé sadby a vyloučení rizikových a zamořených pozemků, dodržování zásad střídání plodin a úprava vodního režimu stanoviště, zkrácení doby trvání porostů a průběžné odstraňování a likvidace napadených rostlin.
Chemická ochrana rostlin
Chemicky se ošetřuje sadba (namáčení) nebo mladé porosty (zálivka).
