Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech

Rádi bychom upozornili na probíhající žír housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - který aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis » má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

chroust obecný (Melolontha melolontha)

chroust obecný

Melolontha melolontha

třída: hmyz (Insecta) řád: brouci (Coleoptera) čeleď: vrubounovití (Scarabaeidae)

vědecká synonyma: Melolontha asiatica, Melolontha colopyga, Melolontha discicollis, Melolontha femoralis, Melolontha funesta, Melolontha humeralis, Melolontha luctuosa, Melolontha lugubris, Melolontha majalis, Melolontha marginata, Melolontha melanopus, Melolontha nigra, Melolontha nigritarsis, Melolonthaobscuripes, Melolontha pulcherrima, Melolontha ruficeps, Melolontha ruficollis, Melolontha scapularis, Melolontha vulgaris, Melolontha albida

Hostitelské spektrum

Svůj žír prodělávají brouci na více než 120 druzích listnatých, příp. jehličnatých (modřín) dřevin. K oblíbené potravě ponrav patří vedle kořenů listnatých a jehličnatých dřevin také kořeny trav, obilnin, pícnin, řepy, bramboru apod.

Popis druhu

Chrousti jsou statní brouci s hnědými, krátce přilehle ochlupenými krovkami. Na každé krovce jsou zřetelná 4 žebra. Tmavá hlava nese vějířovitá tykadla. Konec zadečku je protažen v tzv. pygidium. Jejich velikost se pohybuje v průměru od 20–30 mm.
Larvy, tzv. ponravy, dorůstají velikosti 50 mm. Jsou masité, bělavě nažloutlé a obloukovitě zakřivené. Hlava je leskle hnědá s dobře patrnými tykadly a hrudními končetinami. 3. pár noh je nejdelší. Zadeček je zakončen 2 zbytnělými články.

Životní cyklus

Brouci se objevují již od dubna (v teplejších oblastech) či začátku května do června. Po vylíhnutí masově nalétávají do svých žírovišť, kde mohou způsobit vážné škody. Po zralostním žíru oplodněné samičky vyhledávají otevřené plochy s nízkou vegetací. Na vhodných místech se zahrabávají do země, kde v hloubce 10–25 cm kladou špinavě bílá až žlutavá, podélně oválná vajíčka. Poté se opět vrací na hostitelské dřeviny, kde pokračují v žíru. Po jeho ukončení odlétávají klást druhou, méně početnou snůšku vajíček. Po ukončení rozmnožování brouci hynou. Na přelomu června a července se líhnou ponravy, které se již od počátku živí výhradně jemnými kořínky. Odrostlejší ponravy konzumují tenčí kořínky včetně dřeva a na silnějších kořenech ohlodávají především kůru. V závislosti na klimatu trvá jejich vývoj nejčastěji 3–4 roky. Většina ponrav se po ukončení vývoje kuklí v hloubce 30–40 cm. Nový brouci se líhnou koncem léta, avšak kukelnou komůrku opouštějí až na jaře příštího roku.

Hospodářský význam

Brouci ožírají listy od okrajů včetně nervatury. Při silném výskytu mohou způsobit holožíry, kdy na stromech z listů zůstávají pouze středové žilky. Lokální gradace a následně případné škody ovlivňuje délka jejich vývoje. Larvy mohou svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny do stáří 10 let (např. ve školkách).