Svůj žír prodělávají brouci na více než 120 druzích listnatých, příp. jehličnatých (modřín) dřevin. K oblíbené potravě ponrav patří vedle kořenů listnatých a jehličnatých dřevin také kořeny trav, obilnin, pícnin, řepy, bramboru apod. 

Chrousti jsou statní brouci s hnědými, krátce přilehle ochlupenými krovkami. Na každé krovce jsou zřetelná 4 žebra. Tmavá hlava nese vějířovitá tykadla. Konec zadečku je protažen v tzv. pygidium. Jejich velikost se pohybuje v průměru od 20–30 mm.  
Larvy, tzv. ponravy, dorůstají velikosti 50 mm. Jsou masité, bělavě nažloutlé a obloukovitě zakřivené. Hlava je leskle hnědá s dobře patrnými tykadly a hrudními končetinami. 3. pár noh je nejdelší. Zadeček je zakončen 2 zbytnělými články.

Brouci se objevují již od dubna (v teplejších oblastech) či začátku května do června. Po vylíhnutí masově nalétávají do svých žírovišť, kde mohou způsobit vážné škody. Po zralostním žíru oplodněné samičky vyhledávají otevřené plochy s nízkou vegetací. Na vhodných místech se zahrabávají do země, kde v hloubce 10–25 cm kladou špinavě bílá až žlutavá, podélně oválná vajíčka. Poté se opět vrací na hostitelské dřeviny, kde pokračují v žíru. Po jeho ukončení odlétávají klást druhou, méně početnou snůšku vajíček. Po ukončení rozmnožování brouci hynou. Na přelomu června a července se líhnou ponravy, které se již od počátku živí výhradně jemnými kořínky. Odrostlejší ponravy konzumují tenčí kořínky včetně dřeva a na silnějších kořenech ohlodávají především kůru. V závislosti na klimatu trvá jejich vývoj nejčastěji 3–4 roky. Většina ponrav se po ukončení vývoje kuklí v hloubce 30–40 cm. Nový brouci se líhnou koncem léta, avšak kukelnou komůrku opouštějí až na jaře příštího roku. 

Brouci ožírají listy od okrajů včetně nervatury. Při silném výskytu mohou způsobit holožíry, kdy na stromech z listů zůstávají pouze středové žilky. Lokální gradace a následně případné škody ovlivňuje délka jejich vývoje. Larvy mohou svým žírem na kořenech vážně poškodit dřeviny do stáří 10 let (např. ve školkách).