člení se do skupin podle toho, proti kterým škodlivým organizmům se používají:
- fungicidy – ničí nebo potlačují původce houbových chorob; působí podle charakteru přípravku: dotykově (kontaktně) tj. v místě aplikace nebo systémově (pronikají do vodivého systému rostliny);
- zoocidy – hubí živočišné škůdce a podle účinnosti na jednotlivé skupiny škodlivých organizmů lze je dále specifikovat na:
- akaricidy – s účinností na roztoče, svilušky, roztočíky atd.,
- insekticidy – s účinností na hmyz,
- nematocidy – s účinností na háďátka,
- moluskocidy – s účinností na plže, slimáky atd.,
- rodenticidy – s účinností na škodlivé hlodavce (myš, potkan, hryzec a další).
Podle mechanizmu účinku lze zoocidy členit na: - požerové – působí toxicky per os, musí se potravou dostat do trávicího traktu škůdce,
- dotykové (kontaktní) – působí po přímém styku se škůdcem,
- dýchací (fumigační) – působí jako prchavá látka, kterou škůdce vdechuje,
- s hloubkovým účinkem – po ošetření povrchu listu nebo slupky (ovoce) proniká toxická látka listem nebo slupkou,
- systémové – které po aplikaci na rostlinu pronikají do pletiv a vodivými cestami jsou rozváděny do dalších částí rostliny.
