Hlavními hostitelskými rostlinami zavíječe C. perspectalis jsou rostliny rodu Buxus, z evropských druhů je nejvýznamnější zimostráz vždyzelený (B. sempervirens) a z východoasijských především zimostráz malolistý (B. microphylla).

Motýli zavíječe jsou snadno rozpoznatelní. Jsou obvykle bíle zbarveni s širokými tmavohnědými lemy křídel a charakteristickými bílými skvrnkami v přední části lemu předních křídel. Rozpětí křídel dosahuje 40 mm. Snůška obvykle čítá 5–20 průsvitných vajíček.
Housenky zavíječe jsou po vylíhnutí žluté, v pozdější fázi vývoje se barví do zelena a mají kresbu tvořenou podélnými černými a bílými vlnitými pruhy a dvěma páry černých skvrnek na hřbetě každého článku. Dorostlé dosahují délky 30–40 mm.
Kukly jsou zelené, na hřbetě žluté, po stranách s výraznými tmavými podélnými pruhy.

Housenky začínají žír uvnitř keře, kde jsou těžko pozorovatelné. Žír housenek na jednotlivých keřích probíhá velmi rychle, proto se často napadení zjistí až tehdy, když je keř již silně poškozen. Žír je plýtvavý, housenky poškodí více lístků, než spotřebují, poškozené listy následně opadají nebo zasychají a dochází k výraznému estetickému znehodnocení keřů, případně až k holožíru. V důsledku poškození trpí rostliny nadměrným výparem a tím dochází k jejich odumření.

Zavíječ má na našem území zpravidla 2 generace do roka, při teplém podzimu se mohou částečně vylíhnout i housenky třetí generace. Přezimují housenky, které zahajují na jaře žír podle průběhu počasí od poloviny března do počátku dubna, žír housenek druhé generace probíhá od konce června do srpna.

Aktivní let motýlů má zejména lokální význam při postupném rozšiřování ohnisek výskytu. Hlavní cestou průniku zavíječe na území EU je dovoz hostitelských rostlin z území jeho výskytu, obzvláště z Číny.

Škody způsobené C. perspectalis mají ekonomický a estetický význam. Zavíječ představuje riziko i pro volně rostoucí rostliny rodu Buxus.

Původní – jihovýchodní Asie – Čína, Indie, Japonsko a Korejská republika.
Druhotné – jeho první výskyt v Evropě byl zaznamenán v roce 2007 v Německu a Nizozemsku, následně se rozšířil i do ostatních evropských zemí – Belgie, Bosna a Hecegovina, Bulharsko, Černá hora, Česká republika, Francie, Chorvatsko, Itálie, Lichtnštejnsko, Maďarsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Srbsko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie.

Vyskytuje se.

V ČR byl první výskyt zjištěn v roce 2011. Úřední detekční průzkum výskytu zavíječe C. perspectalis se v ČR neprovádí.