topol (Populus)

topol
Populus

čeleď: vrbovité (Salicaceae)

Popis
Dvoudomé, statné stromy, snadno tvoří křížence. Dřevo roztroušeně pórovité, měkké, lehké, běl bílá až nahnědlá, jádro světlehnědé až nazelenalé, výjimečně je nerozlišené, dřeňové paprsky pouhým okem téměř nezřetelné, v jádře i běli časté hnědavé skvrny (pruhování), letokruhy ještě méně zřetelné než u vrbového dřeva, cévy na podélných řezech naopak výraznější, podélné řezy jakoby plstnaté. Listy střídavé, spirálně postavené, jednoduché, celistvé nebo laločnaté, dlouze řapíkaté, palisty většinou záhy opadavé. Pupeny dlouze kuželovité, špičaté, kryté více šupinami. Letorosty s výraznými listovými polštářky, dřeň pětihranná. Květy jednopohlavné, v paždí zubatých až dřípených listenů, okvětí pohárkovité, přeměněné v nektarium, prašníky červené, květenství (jehnědy) převislé, anemogamní. Plodem je tobolka pukající 2–4 chlopněmi. Semena elipsoidní až kyjovitá, velmi drobná, jemně pýřitá, se svazečkem delšího chmýří u poutka. 
Existuje asi 40(–110) druhů. 

topol bílý, linda
Strom 20–35(40) m vysoký, s řídkou košatou korunou. Borka zelenošedá až bělavá, dlouho hladká, jen s velkými kosočtverečnými jizvami, ve stáří černošedá, rozpukaná. Listy okrouhle vejčité, 3–6 cm dlouhé, hrubě zubaté až mělce laločnaté, v mládí oboustranně, později na rubu běloplstnaté, řapík polooblý, 3–5 cm dlouhý, plstnatý. Na výmladcích listy dlanitě 3–5laločné, 4–12 cm dlouhé, běloplstnaté. Pupeny vejcovité, plstnaté. Letorosty oblé, bělošedě plstnaté, od báze olysávající, šedé. Jehnědy úzce válcovité, 3–7 cm dlouhé, květní listeny vejčité, mělce zubaté. Kvete III–IV, před olistěním. Semenáček má dvě drobné (do 3 mm) lopatkovité, na bázi uťaté dělohy, primární listy vstřícné, kopinaté, celokrajné.
Oblast rozšíření: střední, jižní a východní Evropa, Malá, Přední a Střední Asie, Sibiř.

topol černý 
Strom 25–40 m vysoký, s mohutnou, rozkladitou korunou a svalcovitým kmenem. Borka dlouho hladká, žlutohnědá, ve stáří tlustá, černavá, síťovitě rozpukaná. Listy kosníkovité, 4–10 x 3–8 cm, dlouze zašpičatělé, na bázi široce klínovité, bez žlázek, na obvodu pilovité, nebrvité, řapík plochý, 2–6 cm dlouhý. Pupeny žlutohnědé až hnědé, 0,5–1,3 cm dlouhé, lysé, lepkavé, odstávající. Letorosty oblé, lysé, světle žluté až žlutohnědé. Jehnědy úzce válcovité, 4–10 cm dlouhé, květní listeny dřípené. Kvete III–IV, před olistěním. Semenáček má dvě 2–4 mm dlouhé, lopatkovité až trojúhelníkovité, na bázi uťaté až srdčité, stopkaté dělohy, primární listy vstřícné, kosočtverečné až protáhle vejčité, přišpičatělé, zubaté. 
Oblast rozšíření: Evropa, severozápadní Afrika, Malá Asie, Kavkaz, Západní Sibiř. 
Nejznámější je kultivar Italica se štíhle vřetenovitou korunou, převážně samčí exempláře (samičí stromy mají poněkud širší korunu, vyskytují se zřídka).  

topol kanadský 
Rychlerostoucí strom 25–40 m vysoký, s širokou korunou a s hladkým, nesvalcovitým kmenem. Borka brzy hrubě rozpukaná. Listy široce trojúhelníkovitě vejčité, 6–12 x 4–10 cm, na bázi široce klínovité až uťaté, s 0–1–2 žlázkami, na obvodu brvité, řapík plochý, 4–7 cm dlouhý, načervenalý. Pupeny hnědavé, 1–2 cm dlouhé, lepkavé. Letorosty hranaté, žlutavé. Jehnědy 3–8 cm dlouhé. Kvete III–IV, před olistěním.
Vznikl asi kolem r. 1750 ve Francii, velmi proměnlivý taxon s řadou kultivarů.  

topol osika, osika
Strom 15–25(35) m vysoký, s řídkou kulovitou korunou, tvoří kořenové výmladky. Borka zelenošedá, dlouho hladká, jen s velkými kosočtverečnými jizvami, ve stáří černošedá, rozpukaná. Listy okrouhlé až okrouhle vejčité, 3–7 cm v Ø, hrubě vykrajovaně zubaté, lysé, jen v mládí chlupaté, řapík smáčklý, 4–6 cm dlouhý. Na výmladcích listy vejčité až srdčité, 5–13 x 4–10 cm, chlupaté, s oblým řapíkem. Pupeny tmavohnědé, 0,6–0,7 cm dlouhé, lysé, slabě lepkavé, květní větší, okrouhlejší. Letorosty oblé, lysé, leskle hnědé. Jehnědy úzce válcovité, 6–10 cm dlouhé, květní listeny vějířovité, tmavě hnědé. Kvete III–IV. Semenáček má dvě lopatkovité, na bázi rovně uťaté, stopkaté dělohy, primární listy vstřícné, vejčité, přišpičatělé, nepravidelně pilovité. 
Oblast rozšíření: Eurasie, severní Afrika.

topol šedý
Kříženec P. alba × P. tremula. Strom 25–35 m vysoký, s široce vejcovitou korunou. Borka zelenošedá, hladká, jen s velkými kosočtverečnými jizvami, ve stáří černošedá, rozpukaná. Listy okrouhle vejčité, 3–6 cm dlouhé, hrubě zubaté až mělce laločnaté, jen v mládí tence plstnaté, později oboustranně lysé nebo jen na rubu řídce chlupaté, řapík oblý, 1,5–5 cm dlouhý, pýřitý. Na výmladcích listy vejčité, 6–10 cm dlouhé, hrubě zubaté až mělce laločnaté, na líci olysalé, na rubu tence šedě plstnaté. Pupeny světle hnědé, ve spodní části plstnaté. Letorosty oblé, tence šedavě plstnaté, později olysávající. Jehnědy úzce válcovité, 4–10 cm dlouhé. Kvete III–IV, před olistěním.
Oblast rozšíření: Evropa, Malá Asie.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

PLATBA ZA OBJEDNÁVKU

Expresní doprava