Přezimují oranžově červené, oplodněné samičky v diapauze na nejrůznějších místech, v různých skulinách i v půdě. Samice opouštějí zimní úkryty, jakmile dosáhne teplota vzduchu 10–12 °C. Ve volné přírodě začínají sát na bylinách. Zdržují se hlavně ze spodní strany listů, kde kladou vajíčka. Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná, později se zbarvují do žluta a posléze získávají žlutooranžové zabarvení. Z vajíček se líhne larva, která po krátké době sání upadá do klidového stadia. Z tohoto stadia se líhne tzv. protonymfa, poté opět klidové stadium, následuje deutonymfa a poslední klidové stadium. Jak protonymfa tak deutonymfa přijímají potravu. Z posledního klidového stadia se rodí dospělí roztoči. V průběhu celého vývoje prochází jedinec třemi klidovými stadii, která nepřijímají potravu. Samice za celý svůj život kopuluje pouze jednou. Roztoč (samec i samice) má snovací žlázy, pomocí kterých vytvářejí pavučinku. Ta je typickým znakem kolonie při silném výskytu. Za větru se může šířit pomocí vláken po okolí.

Délka vývoje od vajíčka po dospělce je závislá na teplotě a vlhkosti prostředí. Do roka se vyvine několik generací. Ve sklenících a jiných uzavřených prostorách probíhá vývoj kontinuálně po celý rok, může tedy vytvořit až 20 generací. Za vhodných podmínek se vývoj jedné generace dovrší za 15 i méně dní. K přemnožení dochází zejména za sucha a tepla, vůči chladu a vlhku jsou citlivé. Silné srážky značně redukují populační hustotu svilušek.