Široký polyfág. Okrasné a ovocné dřeviny a keře. Především jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), slivoň (Prunus sp.), ostružiník (Rubus sp.) a réva vinná (Vitis vinifera). 

Samci jsou okřídlení – mají vyvinutý jeden pár křídel, a končetiny, samice jsou apterní (bezkřídlé), tělo mají kryté světle až tmavě šedým štítkem o velikosti cca 1,5–2 mm s bílým až nažloutlým vrcholkem. Dospělé samice mají hruškovitý tvar a jsou žluté až žlutočervené.

Samičky a nymfy škodí sáním na dřevnatých částech rostlin, na listech i na plodech. V místě vpichu se pletiva díky vstříknutým toxinům zbarvují do červena. Konečným důsledkem opakovaného výskytu je prosychání větví a při silném napadení i usychání celých stromů. Plody jsou menší, deformované a špatně se skladují.

Přezimují nymfy prvního instaru ve stádiu černého kroužku. Na jaře nymfy dokončují vývoj, svlékají se do dalších instarů, začínají přijímat potravu a přeměňují se v dospělce. Samci vyhledávají samice pomocí sexuálních feromonů. Za 4–8 týdnů po oplodnění, přibližně na konci května, se rodí živé pohyblivé nymfy, které se rozlézají po okolí a vyhledávají vhodné místo pro sání. Následně se vytvoří štítek, nepřijímají potravu a přecházejí přes stádium bílého štítku do fáze černého štítku. Samička může produkovat až 10 nymf denně, a to po dobu 6 až 8 týdnů. Plodnost za dobu života samice se pohybuje od 30 do 200 potomků. Během roku se většinou vytvoří jedna generace, pouze v teplejších oblastech mohou být dvě.

Štítenka patří mezi druhy introdukované do Evropy z USA. Původně karanténní druh. Šíří se na nová území. Při přemnožení může způsobit významné hospodářské škody - oslabení růstu a plodnosti. Při silném napadení mohou odumírat celé stromy.