Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech

Rádi bychom upozornili na probíhající žír housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - který aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis » má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

šedá hniloba malin (Botryotinia fuckeliana)

šedá hniloba malin

Botryotinia fuckeliana (teleom.) - Botrytis cinerea (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

další názvy: botrytida, plíseň šedá

vědecká synonyma: Sclerotinia fuckeliana

Hostitelské spektrum

Ostružiník maliník a ostružiníky.
Široce polyfágní, velmi variabilní patogen, který napadá celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin.

Příznaky napadení

Patogen napadá jednoleté i dvouleté výhony, listy, květy a plody maliníku i ostružiníku. Na výhonech vznikají protáhlé hnědé léze, často lokalizované v místě pupenů. Skvrny se rychle rozšiřují, až obejmou výhon. Mladé výhony vadnou a odumírají. Květy bývají napadeny až po rozkvětu. Uzavřené květy jsou napadány zcela výjimečně. Vnímavé jsou až otevřené květy. Napadené květy odumírají. Mycelium může přetrvat latentně a k hnilobě dochází až v průběhu dozrávání.
Mladé plody jsou relativně odolné. Nejčastěji bývají napadeny zrající a zralé plody. Na plodech se projeví žlutohnědá vodnatá místa, která se rychle rozšiřují až zhnije celý plod. Napadené části za vlhkého počasí porůstají typické šedé porosty konidioforů, na nichž se tvoří konidie. Pokud shnilé plody zůstávají na keřích, mumifikují.

Životní cyklus

Přezimuje podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí a sklerocia. Sklerocia se často vytvářejí na napadených výhonech. Na jaře na napadených rostlinných částech a na sklerociích vyrůstají konidiofory, na nichž se diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření onemocnění. Výjimečně se mohou na sklerociích vytvořit plodnice apotecia s vřecky a askosporami. V průběhu vegetace se onemocnění šíří konidiemi. Konidie rozšiřuje především vítr.
Onemocnění se šíří především za deštivého počasí. Na teplotu nemá patogen vyhraněné požadavky. K infekcím dochází v rozmezí teplot 0,5–30 °C (širší optimum 15–25 °C, užší optimum 20–22 °C). Pro vyklíčení konidií a infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká vlhkost vzdušná (nad 85 %).

Hospodářský význam

Za deštivého počasí v době dozrávání může šedá hniloba zničit podstatnou část sklizně. Silněji jsou napadány husté, s dusíkem přehnojené porosty. Významně mohou být plísní šedou napadeny i sklizené uskladněné plody.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Významnou součástí ochrany jsou preventivní pěstební opatření, která redukují vhodnost podmínek pro infekci a snižují vnímavost hostitele k infekci (vzdušná lokalita a porost, harmonická výživa, zejména nepřehnojit dusíkem).
Významná je účelná regulace zaplevelení.
Odstraňovat napadené rostlinné části.
Pokud nejsou sklizené plody určeny k okamžitému konzumu, musí být rychle zchlazeny (k 0 °C) a uloženy při nízké teplotě (okolo 2 °C).

Chemická ochrana rostlin

Fungicidní ošetření se provádí na počátku kvetení a podle potřeby se v intervalu 7 dní opakuje.