Ostružiník maliník a ostružiníky.  
Široce polyfágní, velmi variabilní patogen, který napadá celou řadu pěstovaných i divoce rostoucích rostlin.

Patogen napadá jednoleté i dvouleté výhony, listy, květy a plody maliníku i ostružiníku. Na výhonech vznikají protáhlé hnědé léze, často lokalizované v místě pupenů. Skvrny se rychle rozšiřují, až obejmou výhon. Mladé výhony vadnou a odumírají. Květy bývají napadeny až po rozkvětu. Uzavřené květy jsou napadány zcela výjimečně. Vnímavé jsou až otevřené květy. Napadené květy odumírají. Mycelium může přetrvat latentně a k hnilobě dochází až v průběhu dozrávání. 
Mladé plody jsou relativně odolné. Nejčastěji bývají napadeny zrající a zralé plody. Na plodech se projeví žlutohnědá vodnatá místa, která se rychle rozšiřují až zhnije celý plod. Napadené části za vlhkého počasí porůstají typické šedé porosty konidioforů, na nichž se tvoří konidie. Pokud shnilé plody zůstávají na keřích, mumifikují.

Přezimuje podhoubí v pletivu napadených rostlinných částí a sklerocia. Sklerocia se často vytvářejí na napadených výhonech. Na jaře na napadených rostlinných částech a na sklerociích vyrůstají konidiofory, na nichž se diferencují konidie, které jsou zdrojem dalšího šíření onemocnění. Výjimečně se mohou na sklerociích vytvořit plodnice apotecia s vřecky a askosporami. V průběhu vegetace se onemocnění šíří konidiemi. Konidie rozšiřuje především vítr. 
Onemocnění se šíří především za deštivého počasí. Na teplotu nemá patogen vyhraněné požadavky. K infekcím dochází v rozmezí teplot 0,5–30 °C (širší optimum 15–25 °C, užší optimum 20–22 °C). Pro vyklíčení konidií a infekci je zapotřebí ovlhčení nebo vysoká vlhkost vzdušná (nad 85 %).

Za deštivého počasí v době dozrávání může šedá hniloba zničit podstatnou část sklizně. Silněji jsou napadány husté, s dusíkem přehnojené porosty. Významně mohou být plísní šedou napadeny i sklizené uskladněné plody.