Polyfágní druh. 
Primární hostitel: broskvoň a kustovnice cizí. 
Sekundární hostitel: z hospodářsky významných rostlin: fazol obecný, sója luštinatá, brukev řepka olejka, lilek brambor, řepa, polní zelenina, rajče jedlé, paprika setá, lilek vejcoplodý, réva vinná, plevelné rostliny, okrasné rostliny (např. zástupce rodů Alcea, Amaranthus, Anthurium, Antirrhinum, Argyranthemum, Begonia, Bouvardia, Cactaceae, Crocus, Dahlia, Diathus, Fuchsia, Helleborus, Hyacinthus, Chrysanthemum x morifolium, Iberis, Lathyrus, Malope, Narcissus, Ocimum, Phaseolus, Phlox, Primula, Rosa, Salvia, Scabiosa, Sinningia, Tagetes, Tropaleum, Tulipa, Verbena, Viola x wittrockiana, Zantedeschia).

Tělo 1,4–2,5 mm dlouhé, zbarvení variabilní. Tykadla kratší než tělo.  Zřetelné čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli tenké a dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé.
Vajíčka drobná, černá.

Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná.

Primární poškození na listech po posátí se většinou neprojeví. Mšice se vyskytují jednotlivě, nejčastěji je lze pozorovat na spodní straně listů nejnižších pater. 
Mšice broskvoňová přenáší virus. 

Dicyklická mšice střídající primárního (zimního) a sekundárního (letního hostitele). Přezimují černá vajíčka na zimním hostiteli v kůře broskvoní a na kustovnici cizí, na kterých se vyvíjejí 2–3 generace. V květnu přeletí na letní hostitele. Na sekundárních hostitelích má 6–10 generací za rok. Jakmile se začne zkracovat den, snižovat teplota a klesá obsah výživných látek v sekundárních hostitelských rostlinách, vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Tato generace migruje zpět na zimního hostitele, kde dochází k páření a kladení vajíček.  
Mšice broskvoňová je také schopná přečkat mírnou zimu, pokud teplota neklesne pod -12 °C jako dospělá samička nebo nymfa. Přezimování samiček a nymf je také možné v krytých prostorech skleníků.  
K přemnožení dochází po časném náletu mšic za suchého a teplého počasí. 

Významný přenašeč virů.