Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech

Upozorňujeme na výskyt podzimních housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech. Doporučujeme podzimní ošetření, omezí se tím jarní napadení. Housenky z podzimní generace se chystají k přezimování. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis » má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

mšice broskvoňová (Myzus persicae)

mšice broskvoňová

Myzus persicae

třída: hmyz (Insecta) řád: polokřídlí (Hemiptera)čeleď: mšicovití (Aphididae)

vědecká synonyma: Myzodes persicae, Nectarosiphon persicae

Hostitelské spektrum

Polyfágní druh.
Primární hostitel: broskvoň a kustovnice cizí.
Sekundární hostitel: z hospodářsky významných rostlin: fazol obecný, sója luštinatá, brukev řepka olejka, lilek brambor, řepa, polní zelenina, rajče jedlé, paprika setá, lilek vejcoplodý, réva vinná, plevelné rostliny, okrasné rostliny (např. zástupce rodů Alcea, Amaranthus, Anthurium, Antirrhinum, Argyranthemum, Begonia, Bouvardia, Cactaceae, Crocus, Dahlia, Diathus, Fuchsia, Helleborus, Hyacinthus, Chrysanthemum x morifolium, Iberis, Lathyrus, Malope, Narcissus, Ocimum, Phaseolus, Phlox, Primula, Rosa, Salvia, Scabiosa, Sinningia, Tagetes, Tropaleum, Tulipa, Verbena, Viola x wittrockiana, Zantedeschia).

Popis druhu

Tělo 1,4–2,5 mm dlouhé, zbarvení variabilní. Tykadla kratší než tělo. Zřetelné čelní hrbolky na hlavě. Sifunkuli tenké a dlouhé, ve druhé třetině mírně zduřelé.
Vajíčka drobná, černá.

Možnost záměny druhu

Snadno se mohou zaměnit jednotlivé druhy mšic. S jinými škůdci je záměna málo pravděpodobná.

Příznaky poškození

Primární poškození na listech po posátí se většinou neprojeví. Mšice se vyskytují jednotlivě, nejčastěji je lze pozorovat na spodní straně listů nejnižších pater.
Mšice broskvoňová přenáší virus.

Životní cyklus

Dicyklická mšice střídající primárního (zimního) a sekundárního (letního hostitele). Přezimují černá vajíčka na zimním hostiteli v kůře broskvoní a na kustovnici cizí, na kterých se vyvíjejí 2–3 generace. V květnu přeletí na letní hostitele. Na sekundárních hostitelích má 6–10 generací za rok. Jakmile se začne zkracovat den, snižovat teplota a klesá obsah výživných látek v sekundárních hostitelských rostlinách, vyvíjí se generace samiček, které produkují jedince obou pohlaví. Tato generace migruje zpět na zimního hostitele, kde dochází k páření a kladení vajíček.
Mšice broskvoňová je také schopná přečkat mírnou zimu, pokud teplota neklesne pod -12 °C jako dospělá samička nebo nymfa. Přezimování samiček a nymf je také možné v krytých prostorech skleníků.
K přemnožení dochází po časném náletu mšic za suchého a teplého počasí.

Mšice broskvoňová se vyskytuje zpravidla jednotlivě, nikoliv v koloniích a to především na spodní straně starších listů.

Hospodářský význam

Významný přenašeč virů.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Specifická prevence proti výskytu mšic není vypracována. Preventivními opatřeními lze snížit výskyt virových chorob.
Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidní blanokřídlí, entomopathogenní houby aj.

Chemická ochrana rostlin

Základem ochrany je insekticidní moření osiva, které tlumí výskyt mšic 4 až 6 týdnů po vzejití. Ošetření postřikem se provede, překročí-li výskyt uvedené prahy škodlivosti. V případě kalamitního výskytu, jestliže je potřeba porost ošetřit již před 10. červnem, se do týdne po ošetření porost znovu prohlédne. Dosáhne-li do 30. června četnost mšic znovu kritérií pro ochranu, ošetření se opakuje. Ošetření po 5. červenci bývá neúčelné.