moniliová hniloba jablek a hrušek (Monilinia fructigena)

moniliová hniloba jablek a hrušek

Monilinia fructigena (teleom.) - Monilia fructigena (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: hlízenkovité (Sclerotiniaceae)

další názvy: moniliová hniloba jabloně a hrušně, černá moniliová hniloba, hlízenka malvicová, hnědá moniliová hniloba, moniliová hniloba jádrovin

vědecká synonyma: Monilinia fructicola (teleom.) - Monilia fructicola (anam.), Sclerotinia fructigena, Stromatinia fructigena

Hostitelské spektrum

Jabloň (Malus sp.), hrušeň (Pyrus sp.), kdouloň obecná (Cydonia oblonga), líska (Corylus avelana) a jiné ovocné (i okrasné) druhy z čeledi růžovitých.

Popis patogenu

Patogen během vývoje vytváří nepohlavní i pohlavní stadium, přičemž anamorfní stadium je převládající. Konidie jsou jednobuněčné, široce oválného tvaru, vznikají na napadeném pletivu na konidioforech ve sporodochiích. Vřecka a askospory se tvoří zřídka na opadlých či mumifikovaných plodech. Makroskopické plodnice jsou žlutohnědé, diskovitého až miskovitého tvaru, dlouze stopkaté. Askospory jsou jednobuněčné, eliptické až široce vejčité. Pro vznik infekce nejsou významné.

Příznaky napadení

Na plodech se objevují hnědé, rychle se rozšiřující skvrny. Dužnina v místě napadení hnědne a měkne. Hniloba se rychle rozšiřuje až na celý plod. Na povrchu napadených plodů se vytvářejí krémově bělavé, později hnědavé konidiofory s konidiemi uspořádané v soustředných kruzích. Napadené plody opadávají nebo případně vysychají - mumifikují a zůstávají na stromě do příštího jara a stávají se zdrojem nových infekcí následujícího roku. Plody bývají napadeny jak během vegetace, tak i následně po sklizni. Na skladovaném ovoci se tato choroba projevuje jako typická suchá hniloba, kdy jsou plody černé, kožovité a konidie se na napadeném pletivu vytvářejí jen ojediněle.
V letech s počasím příznivým pro rozvoj choroby se na některých lokalitách může vyskytnout i moniliniová spála – (M. laxa f.sp. mali), kdy po infekci květů dochází k jejich vadnutí a následně zasýchání (případně i s přilehlými plodonoši). Výskyt této spály na jádrovinách však má spíše lokální charakter.

Možnost záměny

Choroba vyvolává typické příznaky, které nejsou s jinými chorobami zaměnitelné.

Životní cyklus

Zdrojem primárních infekcí jsou konidie, které se vytvořily na plodech napadených během předchozí vegetace a které neopadly, ale vyschly (mumifikovaly) a zůstaly ve větvích stromů. Odtud jsou roznášeny větrem, hmyzem a deštěm do okolí. Konidiemi vytvořenými na nově napadených plodech se choroba šíří i následně během vegetace. Rozvoji choroby napomáhá teplé deštivé počasí. Napadány jsou plody poraněné (krupobitím, hmyzem). Na četnost výskytu choroby má vliv i stáří výsadby a hustota korun.

Hospodářský význam

Jde o všeobecně rozšířené onemocnění, jeho intenzita závisí i na vývoji počasí během vegetace.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Likvidace zdroje infekce, tj. odstranění nakažených plodů, zejména mumifikovaných plodů na stromě (aplikuje se jako součást péče o výsadby při řezu), ochrana před hmyzem, udržování dobře osluněných nepřehoustlých korun.

Nechemické metody ochrany rostlin

Biologická a biotechnická ochrana

Alternativně lze zejména pro ekologickou produkci využít některé pomocné přípravky na posílení zdravotního stavu rostlin (např. na bázi výtažku z mořských řas, na bázi hydrogenuhličitanu draselného aj.).