hnědá sypavka borovice (Scirrhia acicola)

hnědá sypavka borovice

Scirrhia acicola (teleom.) - Lecanosticta acicola (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Dothideomycetes čeleď: Mycosphaerellaceae

vědecká synonyma: Eruptio acicola, Mycosphaerella dearnessii, Systremma acicola

Hostitelské spektrum

Mezi hlavní hostitelské rostliny Scirrhia acicola patří borovice, např. borovice bahenní (Pinus palustris), b. halepská (P. halepensis), b. kleč (P. mugo), b. lesní (P. sylvestris), b. pinie (P. pinea), b. pokroucená (Pinus contorta), b. přímořská (P. pinaster), b. vejmutovka (P. strobus) a další.
Patogen napadá i některé druhy smrku, např. smrk omorika (P. omorica) a smrk sivý (Picea glauca).

Příznaky napadení

Na jehlicích se objevují dva typy nekrotických lézí. Prvním typem jsou léze slámově žluté, později světle hnědé s tmavým ohraničením. Druhým typem jsou hnědé skvrny s jantarově žlutou obrubou. Žluté pletivo je prosycené pryskyřicí. Na jehlicích borovice kleče (Pinus mugo) se nejprve objevují žluté až světle oranžové skvrny, někdy prostoupené pryskyřicí, které později uprostřed zhnědnou. Ty se obvykle prodlužují v proužky, které obkrouží celou jehlici a způsobí odumření části jehlice nad nimi. Napadené jehlice mají odumřelé špičky, uprostřed jsou zelené se skvrnami, báze jehlic jsou zelené.

Léze později splývají a jehlice hnědnou, při silném napadení zhnědnou celé jehlice hned na počátku a předčasně opadnou. Při slabším napadení jehlice opadne během jednoho nebo dvou let. Při silném napadení zůstávají na větvích pouze nejmladší ročníky jehlic a větve mají štětkovitý vzhled. Po opakovaném silném napadení může nastat úplná defoliace větví a odumření stromu. Často bývají napadeny nejdříve spodní větve a patogen postupně stoupá do koruny.

Možnost záměny

Příznaky napadení S. acicola je možné zaměnit s příznaky napadení původcem červené sypavky borovice Scirrhia pini (syn.Mycosphaerella pini), s příznaky napadení Cercoseptoria pini-densiflorae (syn. Mycosphaerella gibsonii) nebo s příznaky napadení jinými patogeny, včetně sypavek rodů Lophodermium a Ploioderma. Opad starších ročníků jehlic u hostitelských rostlin mohou způsobit také abiotické faktory, např. nedostatek hořčíku nebo draslíku či imise oxidu siřičitého. Správnost identifikace je nutno potvrdit laboratorně.

Životní cyklus

Chorobu způsobuje anamorfní stadium houby. Na jehlicích se v místech předchozích lézí tvoří ve stromatech olivově hnědé až tmavě zelené subepidermální acervuli, plodnice anamorfního stadia. Zralé acervuli ve stromatech pronikají skrz pokožku jehlic. Acervuli se u hnědé sypavky objevují a dozrávají koncem srpna. Z nich se uvolňují za vlhkého počasí konidie. Přestože jsou konidie uvolňovány již v září, k infekci dochází hlavně od jara do pozdního léta. Konidie se šíří zejména dešťovými kapkami nebo pomocí hmyzu. Po vyklíčení na povrchu jehlic pronikají hyfy patogenu do jehlic průduchy nebo v místech poranění. Doba od průniku patogenu do jehlice k vytvoření příznaků je proměnlivá v závislosti na druhu hostitelské rostliny, roční době a teplotě. Obecně jsou k napadení náchylnější mladší jehlice, u nichž se příznaky projeví za 1–2 měsíce, než jehlice vyzrálé, u nichž se příznaky projeví za 6 a více měsíců.

Způsoby šíření

Šíření ze stromu na strom se děje především rozptylem konidií pomocí dešťových kapek. Na dlouhé vzdálenosti má zásadní význam přenos patogenu hostitelskými rostlinami, zejména infikovaným školkařským materiálem. Možné je i šíření patogenu zásilkami osiva, které obsahují kontaminované zbytky jehlic.

Hospodářský význam

Hnědá sypavka borovic způsobuje silné defoliace borovic, které mohou vést k odumření stromů. Jedná se o nebezpečnou chorobu, např. v severních oblastech USA způsobila v 70. letech minulého století rozsáhlé ztráty na plantážích zde nepůvodní borovice lesní. Může také silně poškozovat borovici kleč (Pinus mugo) a b. blatku (P. mugo nothosubsp. rotundata) rostoucí na rašeliništích, jak je známo z některých chráněných lokalit v Evropě včetně ČR.

Zeměpisné rozšíření

Původ patogenu Scirrhia acicola zcela vyjasněn, předpokládá se, že pochází ze střední Ameriky. Výskyt patogenu je znám ze Severní Ameriky (Kanada, Mexiko, USA), střední Ameriky (Belize, Kostarika, Kuba, Guatemala, Honduras, Jamajka, Nikaragua), Jižní Ameriky (Chile, Kolumbie), Asie (Čína, Japonsko, Korejská republika), Afriky (Malawi).
V Evropě se vyskytuje v Bělorusku, Chorvatsku, Francii, Itálii, Litvě, Lotyšsku, Makedonii, Německu, Rakousku, Řecku a Švýcarsku.
V ČR byl výskyt potvrzen ve volné přírodě v jižních Čechách na dvou lokalitách na území přírodních rezervací (první nález z roku 2007), v obou případech na borovici blatce.

Situace v ČR

Poprvé byl patogen S. acicola zjištěn na rostlinách borovice černé (P. nigra) importovaných z Maďarska v roce 2000. Zásilka byla zlikvidována. V roce 2007 byl patogen detekován ve volné přírodě v jižních Čechách, v národní přírodní rezervaci Červená blata, a to pouze na borovici blatce. Druhým potvrzeným nálezem je nález z roku 2008, z národní přírodní rezervace Borkovická blata u Veselí nad Lužnicí. I zde byla choroba zjištěna na borovici blatce uprostřed rezervace na rostlinách o stáří 10–60 let.

Status výskytu v ČR

Vyskytuje se lokálně. Výskyt je omezen pouze na specifické lokality (rašeliniště) a specifického hostitele (borovice blatka).

Výsledky detekčních průzkumů

Detekční průzkum výskytu S. acicola probíhal v ČR nepřetržitě v letech 2006–2014. Na základě tohoto průzkumu byl stanoven výše uvedený status výskytu.

Provádění ochranných opatření

Úřední ochranná opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE.

Preventivní opatření

Ve školkách a u mladých výsadeb se doporučuje vyžínání podrostu, při silném napadení odstranění spodních napadených větví a popřípadě další zásahy, které umožní proudění vzduchu na lokalitě.

Chemická ochrana rostlin

Fungicidní ošetření je proveditelné ve školkách a mladých výsadbách.