Polyfágní bakterie s velmi širokým hostitelským okruhem. Napadá rostliny z čeledi růžovitých (Rosaceae), hlavními hostiteli jsou hrušeň (Pyrus spp.), jabloň (Malus spp.), kdouloň (Cydonia spp.), mišpule (Mespilus spp.), jeřáb (Sorbus spp.), kdoulovec (Chaenomelesspp.), skalník (Cotoneaster spp.), hloh (Crataegus spp.), hlohyně (Pyracantha spp.), muchovník olšolistý (Amelanchier alnifolia), muchovník kanadský (A. canadensis) a blýskavka Davidova (Stranvaesia davidiana). Ve volné přírodě napadá hlavně hloh. 
Významné jsou rozdíly v náchylnosti jednotlivých druhů i odrůd. Z odrůd hrušní jsou např. velmi náchylné ’Clappova’, ’Williamsova’ a ’Konference’, z odrůd jabloní ’Coxova’, ’Gloster’, ’James Grieve’, ’Jonathan’ a ’Idared’.

Napadeny mohou být všechny nadzemní části rostlin. Společným příznakem napadení zelených rostlinných částí jsou vodnaté, postupně se zvětšující skvrny, zavadání a zasychání postižených částí. Poškozené letorosty se hákovitě ohýbají, hnědnou a černají, usychají a zůstávají dlouhodobě v korunách stromů. Napadené dřevní části se zbarvují ocelově šedě, postupně se na okrajích propadají a ohraničují se od zdravého pletiva. Dochází k odumírání plodonosného obrostu, větších větví i celých stromů. Za příznivého (vlhkého a teplého) počasí pozorujeme na postižených částech bělavé až jantarové kapičky bakteriálního exudátu. S projevem onemocnění se nejčastěji setkáváme v období po odkvětu a koncem léta.

Bakterie přezimuje v pletivu napadených dřevních částí. Na jaře se na postižených částech vytváří bakteriální exudát a především v době kvetení dochází k infekcím. Bakterie pronikají přes bliznu a čnělku do semeníku a květními stopkami do dřevních částí stromů. Za příznivých podmínek se vytvářejí na postižených částech kapičky bakteriálního exudátu, který je zdrojem dalšího šíření. Bakterie mohou přetrvávat epifyticky v korunách stromů. 
K infekcím dochází především za teplého a vlhkého počasí. Optimální teploty pro šíření jsou v rozmezí 21–28 °C. Bakterie jsou přenášeny opylujícím hmyzem včetně včel, ostatními živočichy, pylem, větrem (bakteriální provazce) a vodou. K šíření může docházet také napadeným množitelským a výsadbovým materiálem. Do rostlinných pletiv pronikají bakterie především přirozenými otvory (hydatody, lenticely, nekutinizovaná pletiva blizny) nebo při poranění. K infekcím dochází především v době kvetení a v závěru léta.

V ČR a EU je Erwinia amylovoraregulovaným (karanténním) škodlivým organismem. Bakteriální spála jabloňovitých je velmi nebezpečná choroba, která za příznivých podmínek pro šíření způsobuje významná poškození až hynutí stromů. Patogen má pro šíření na území ČR vhodné klimatické podmínky a navíc se zde pěstuje velké množství náchylných hostitelských rostlin. V současné době je rozšířen po celém území ČR. 
Podle platné právní úpravy musí být podezření na výskyt ohlášeno Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému nebo obecnímu úřadu. Ověřené výskyty se likvidují a v oblastech výskytu jsou vyhlášena karanténní opatření, která mají zabránit dalšímu šíření onemocnění.