Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech

Rádi bychom upozornili na probíhající žír housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - který aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis » má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

antraknóza rybízu a angreštu (Drepanopeziza ribis)

antraknóza rybízu a angreštu

Drepanopeziza ribis (teleom.) - Gloeosporidiella ribis (anam.)

říše: houby (Fungi) třída: Leotiomycetes čeleď: Dermateaceae

další názvy: pakustřebka rybízová

vědecká synonyma: Gloeosporidiella ribis, Gloeosporium ribis, Leptothyrium ribis, Pseudopeziza ribis

Hostitelské spektrum

Rybízy, především rybíz červený, angrešt, meruzalka a kříženci rybízu a angreštu (’Josta’).
U červeného rybízu jsou významné rozdíly v náchylnosti odrůd. Většina v současné době pěstovaných odrůd je k antraknóze odolná.

Příznaky napadení

Na čepelích především starších listů, okrouhlé, 1–1,5 mm velké žlutozelené skvrny. Skvrny od středu nekrotizují. Samostatné skvrny jsou lemovány světlým dvůrkem. Počet skvrn narůstá, spojují se, dochází ke žloutnutí, svinování a opadu listů. K opadu listů může dojít za příznivých podmínek pro šíření choroby již v období před sklizní. Výjimečně vznikají drobné okrouhlé šedohnědé skvrny i na řapících listů, stopkách hroznů a na letorostech.

Životní cyklus

Parazit přezimuje na napadených opadlých listech, kde se vyvíjejí a na jaře vyzrávají plodnice apotecia s vřecky a askosporami. Askospory jsou obvykle zralé v období kvetení rybízu. Postupně se uvolňují po dobu několika týdnů. Na stejných listech přezimuje i konidiové stadium houby. V průběhu vegetace se onemocnění šíří konidiemi, které se diferencují v acervulích na napadených listech.
Choroba se šíří především za vlhkého deštivého počasí. Na teplotu nemá vyhraněné nároky. Askospory se uvolňují po zvlhčení plodnic a k vyklíčení a infekci je zapotřebí ovlhčení listů. V období bez dešťových srážek, resp. ovlhčení listů, k infekcím nedochází.

Hospodářský význam

Velmi škodlivé onemocnění, které za příznivých podmínek může u náchylných odrůd způsobovat předčasný opad listů a snížení až znehodnocení sklizně. Současně dochází k oslabení keřů, které mohou být poškozeny při přezimování a napadeny především dřevokaznými houbami.

Provádění ochranných opatření

Preventivní opatření

Významná jsou preventivní pěstební opatření, která omezují vhodnost podmínek pro šíření onemocnění (výběr stanoviště, vhodný spon, vzdušnost porostu a keřů). Na rizikové lokality nevysazovat náchylné odrůdy.

Chemická ochrana rostlin

Ohrožené výsadby se ošetřují poprvé v období před květem, nejpozději při zjištění výskytu. Ošetření 1–2x opakujeme s přihlédnutím k vhodnosti podmínek pro šíření onemocnění. Za trvale suchého počasí neošetřujeme, ošetříme až při předpokládané změně počasí. Počet postřiků a interval mezi postřiky musí zohlednit skutečné ohrožení porostů.