zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis)

zavíječ kukuřičný
Ostrinia nubilalis

třída: hmyz (Insectařád: motýli (Lepidopteračeleď: travaříkovití (Crambidae)

vědecká synonyma: Botys silacealis, Pyrausta nubilalis

Hostitelské spektrum
Nejvýznamněji kukuřice. Dále: konopí, proso, slunečnice, chmel, paprika, jabloně, širokolisté plevele (lebedy, merlíky, pelyňky, rdesna a kopřivy).Zavíječ kukuřičný má dva biotypy, které se liší spektrem hostitelských rostlin a strukturou sexuálního feromonu. Jeden z biotypů žije výhradně na kukuřici, druhý biotyp na dvouděložných rostlinách. Hostitelským spektrem biotypu škodícího na slunečnici jsou dvouděložné rostliny.
Popis druhu
Motýl má rozpětí křídel 25–30 mm. Samička má přední křídla okrově žlutá se dvěma ostře zubatými tmavšími čarami, zadní křídla jsou žlutá. Sameček je obvykle drobnější, přední křídla skořicově hnědá, zadní pak šedá se žlutou páskou souběžnou s lemem. Na předních křídlech se při předním okraji nachází tmavší kulovitá skvrnka. Zadeček je štíhlý a vždy přesahuje křídla
Vajíčka jsou 1,0 × 0,75 mm veliká, oválná, zploštělá, smetanové barvy. 
Housenka dosahuje délky 25 mm, je zbarvena šedožlutě, s tmavším proužkem na hřbetní straně. Hlava hnědočerné barvy.
Kukla je mahagonově hnědá, 13–17 mm dlouhá, zakončená čtyřmi háčky na kremasteru.
Možnost záměny druhu
Mimo housenek zavíječe kukuřičného lze na slunečnici nalézt housenky z. slunečnicového (Homeosoma nebulellum). Jedná se o teplomilný druh škůdce. Housenky z. slunečnicového se odlišují od housenek z. kukuřičného nazelenalou barvou, se třemi podélnými tmavšími pásy na hřbetě a bocích.
Imago zavíječe kukuřičného lze zaměnit s podobnými druhy zavíječů, jako je: z. kopřivový (Pleuroptya ruralis), z. slámový (Sitochroa verticalis), zavíječi Paratalanta hyalinalis a Mecyna flavalis. Záměna je pravděpodobnější u samice zavíječe kukuřičného. Všechny druhy jsou aktivní v noci a mohou přiletět na světlo.
Z. kopřivový (Pleuroptya ruralis) – rozpětí 26–40 mm, základní barva okrově žlutá až bělavá, na určitých světelných podmínek je na křídlech možno pozorovat perleťový odlesk, hlavní hostitelskou rostlinou je kopřiva.
Z. slámový (Sitochroa verticalis) – rozpětí kolem 24–28 mm, základní barva okrově žlutá, na předních křídlech jemné rozdíly oproti z. kukuřičnému, spodní křídla z. slámového výraznější.  
Zavíječ Paratalanta hyalinalis – rozpětí 28–35 mm, základní barva okrově žlutá, drobné rozdíly jsou v kresbě na předních křídlech motýlů. 
Zavíječ Mecyna flavalis. – rozpětí 25–29 mm základní barva okrově žlutá, chybí tmavší skvrna při předním okraji předního křídla.
Příznaky poškození
Housenka se zpočátku prožírá stonkem a může způsobit jeho zlomení, a tím zvyšuje předsklizňové ztráty. V období kvetení poškozuje květ, později i nažky. 
Životní cyklus
​Přezimují dorostlé housenky ukryté v bazálních částech lodyhy tj. v posklizňových zbytcích a v lodyhách různých rostlin v dutinkách, jež před příchodem zimy izolují od ostatní chodbičky zátkou z jemné drtě. Na jaře, když průměrná teplota dosahuje 15–16 °C, se začínají kuklit. Bývá to zpravidla koncem května. Před zakuklením vyžírá housenka ve stěně lodyhy okrouhlé okénko, kterým později vylézá vylíhlý motýl. Vývoj kukly trvá průměrně 14 dní, v závislosti na podmínkách prostředí 10–25 dní. Na počátku líhnutí imag převládají samci, před maximem letu dojde zpravidla k vyrovnání pohlaví, případně začíná mírná převaha samic. Dospělci létají od června do začátku září a postupně kladou vajíčka. Hromadný let obvykle nastává od poslední dekády června do počátku srpna s jedním maximem v první polovině a druhým ve druhé polovině července. Oplodněné samice kladou vajíčka ve skupinkách, které jsou tvořeny průměrně 15–30 vajíčky. Jedna samička může vyklást za život 250–350 vajíček. Snůšky s čerstvě vykladenými vajíčky jsou bílé, opalizující a průsvitné. Vajíčka se ve snůšce částečně překrývají. Ve vajíčkách krátce před líhnutím prosvítá černá hlavička housenky.
Čerstvě vylíhlé housenky se zprvu živí skořápkou vajíčka. Vylíhlé housenky se prožírají do všech částí rostlin slunečnice.
V našich podmínkách má 1 generaci v roce. Od jižního Slovenska na jih se vyskytuje částečná druhá generace, dále na jih generace dvě.
Biotyp namnožený na kukuřici nezpůsobuje škody na slunečnici. 
Hospodářský význam
​Ve slunečnici dosud málo rozšířený škůdce. Vyskytuje se pouze v místech velké koncentrace slunečnice, kde se používá minimální zpracování půdy.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Dodržování osevních postupů. Pěstování kukuřice po kukuřici, ale i pěstování kukuřice v bezprostředním sousedství ploch, kde byla kukuřice v minulém roce, vede k uchování stejné nebo vyšší populační hustoty zavíječe na dané lokalitě. Pokud nelze tuto první podmínku dodržet, je třeba počítat s komplexem dalších opatření proti zavíječi. Neponechávat nesklizenou slámu na poli přes zimu. Pro redukci výskytu je třeba místo minimalizace zpracování půdy provádět hlubokou orbu. Nejvýznamnější redukce populace zavíječe se dosáhne v kombinaci orby s dokonalým rozdrcením posklizňových zbytků. Zejména stébla je nutno rozřezat na malé kousky a rozdrtit je tak, aby v nich housenka nemohla vyhlodat komůrku pro přezimování. Při drcení posklizňových zbytků je současně převážná většina housenek mechanicky zničena. Drcení je nutno provést co nejdříve po sklizni, neboť po sklizni báze uříznuté rostliny vysychá a housenky se přesunují ve stéble blíže k povrchu půdy nebo až pod povrch půdy. Co nejnižší výška strniště je další významnou zásadou ochrany vůči zavíječi. Přes všechna doporučovaná agrotechnická opatření je zpravidla nutné pro zabránění škod používat další přímé metody ochrany vůči zavíječi. 
Jednou z dalších preventivních metod je i volba vhodné odrůdy (hybridu) s ohledem na lokalitu, účel pěstování, číslu FAO aj. Nové ranější hybridy kukuřice mají často nižší polní odolnost vůči zavíječi. 
Další alternativou v pěstování je využití geneticky modifikovaných hybridů kukuřice tzv. Bt-kukuřice, která je rezistentní vůči konkrétním škůdcům. Tyto rostliny mají do svého genomu vložen gen z bakterie Bacillus thuringiensis (Bt), díky kterému buňky kukuřice vytrvale syntetizují delta endotoxin. Hmyz, který pozře pletivo s tímto toxinem, postupně snižuje příjem potravy a během několika hodin až dnů hyne. Bt-kukuřice je dosud nejúčinnější metodou ochrany proti zavíječi kukuřičnému. Pěstování Bt-kukuřice umožňuje významně snížit narůstající spotřebu syntetických pesticidů. Delta endotoxin není toxický pro necílové skupiny škůdců a je zcela neškodný pro obratlovce, včetně člověka. Výsledky výzkumu prokázaly, že pěstování Bt-kukuřice nepřináší rizika pro biodiverzitu agroekosystémů, nemá negativní vliv na přirozené nepřátele škůdců, na včely nebo jejich produkty. Jisté komplikace při pěstování Bt-kukuřice mohou přinášet nezbytná prevence rizik selekce rezistentních populací zavíječe vůči Bt-toxinu (povinná opatření jako součást technologie pěstování Bt-plodin) a povinné dodržování zásad koexistence porostů Bt-plodin a ostatních porostů těchto plodin (netransgenních).
Z polyfágních predátorů se na regulaci vajíček a housenek zavíječe kukuřičného podílejí zejména slunéčka, zlatoočky a dravé ploštice. Ze specifických parazitoidů jsou nejvýznamnější přirozeně se vyskytující blanokřídlí vaječní parazitoidi drobněnky rodu Trichogramma, a zejména kuklice z řádu dvoukřídlých rodu Lydella (čeleď Tachinidae).
Nechemické metody ochrany rostlin
Biologická a biotechnická ochrana
Biologická ochrana je možná buď přípravky na bázi Bacillus thuringiensis spp. kurstaki nebo přípravky na bázi vaječných parazitoidů. Oba typy přípravků jsou selektivní k přirozeným nepřátelům škůdců.
Přípravky na bázi Bacillus thuringiensis spp. kurstaki  účinkují selektivně na housenky motýlů, aplikují se postřikem obdobně jako chemické prostředky. Vzhledem k rozvleklému líhnutí housenek zavíječe jsou obvykle nutné 2 aplikace. Aktivní složkou je parasporální bílkovinný krystal delta endotoxin. Ten se aktivuje ve střevě housenky a rozpojuje buňky střevního epitelu. Účinkuje na larvy citlivých druhů hmyzu jako požerový jed. K endotoxinu jsou nejcitlivější larvy 1. a 2. instaru. Endotoxin na vajíčka ani na dospělce neúčinkuje. 
Povoleno je použití vaječných parazitoidů rodu Trichogramma (drobněnky), samičky aktivně vyhledávají vajíčka zavíječe. Kapsle s kuklami parazitoidů se aplikují ručně v období počátku kladení vajíček zavíječe. Protože biologický materiál lze pouze krátkodobě (do 48 hodin) přeskladnit, je přípravek dodáván v termínu aplikace. Při výskytu prvních vykladených snůšek se signalizuje termín aplikace přípravků na bázi Trichogramma. Účinnost parazitace drobněnkami je dostatečná pouze na čerstvě vykladená vajíčka. Drobněnky kladou svá vajíčka do vajíček hostitelských druhů motýlů, kde probíhá celý jejich vývoj, čímž dochází k redukci líhnutí housenek. V jednom roce může dojít v porostu k vývoji několika generací drobněnek, takže ochrana pokrývá delší období kladení vajíček. Některé z preparátů je nutno aplikovat 2×. Distributor přípravku sleduje termíny líhnutí motýlů a podle toho dodává přípravek pěstitelům nebo zajišťuje aplikaci přípravku.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava