Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

štítenka katalpová (Pseudaulacaspis pentagona)

štítenka katalpová
Pseudaulacaspis pentagona

třída: hmyz (Insectařád: polokřídlí (Hemiptera)čeleď: štítenkovití (Diaspididae)

další názvy: štítenka morušová

vědecká synonyma: Aulacaspis pentagona, Diaspis pentagona, Sasakiaspis pentagona

Hostitelské spektrum
Ovocné a okrasné rostliny, zejména dřeviny v teplejších oblastech. 
Popis druhu
Samičky jsou bíle, žlutavě až oranžově zbarvené a mají tělo pokryté okrouhlým voskově-chitinózním štítkem o průměru 2–2,5 mm. Dospělí samečci jsou okřídlení, asi 1 mm dlouzí. 
Vajíčka jsou oranžové nebo bílé barvy.
Štítky budoucích samečků jsou na rozdíl od štítků samiček menší (dlouhé 0,9–1 mm) a protáhlého tvaru. 
Příznaky poškození
Při velmi hustém osídlení mohou štítky a voskové výpotky zcela pokrýt kůru kmene a větví. Při přemnožení jsou napadány i listy a plody. Silné napadení má za následek diskoloraci listů a jejich předčasný opad, znehodnocení plodů, usychání větví a případně i odumírání celých stromů.
Životní cyklus
Dospělé samičky a larvy starších instarů žijí přisedle na kůře kmenů a silných větví. Dospělí samečci žijí pouze jeden den. Přezimují oplodněné samičky, které v dubnu kladou 100–150 vajíček; po vykladení žijí samičky jen několik dní. 
Z oranžových vajíček se přibližně po 3–5 dnech od vykladení líhnou larvy samičího a z bílých samčího pohlaví. Samičí larvy prodělávají vývoj přes dva larvální instary, samčí larvy přes pět instarů. V evropských podmínkách má tento druh dvě až tři generace, v chladnějších oblastech jednu generaci. V chladnějších oblastech (např. ve střední a západní Evropě) mohou přezimující dospělé samičky přežít teplotu až –20°C, i když je jejich mortalita při takové teplotě vysoká. 
Aktivní šíření je v podstatě omezeno jen na larvy prvního instaru, které se po vylíhnutí rozlézají po hostitelské rostlině a jsou schopny dolézt do vzdálenosti přibližně 1 m. Samci jsou sice okřídlení, ale létají velmi špatně a jsou hlavně přenášeni větrem. Rovněž větrem a také živočichy, hlavně létajícím hmyzem a ptáky, mohou být larvy prvního instaru i vajíčka štítenky přenášeny na delší vzdálenosti, a to jak na další rostliny téhož hostitele, tak jiné druhy hostitelů. Nejpravděpodobnější je přenos z napadených rostlin na rostliny pěstované v blízkém okolí, např. ve školce, zahradě nebo veřejné zeleni.
Hospodářský význam
Štítenka P. pentagona je nebezpečným škůdcem řady ovocných a okrasných rostlin, zejména dřevin v teplejších oblastech. V Evropě způsobila značné škody na broskvoních ve Francii a na moruších v Maďarsku. Existuje riziko, že štítenka přejde na našem území na další hostitelské rostliny, z nichž k preferovaným patří např. rod Prunus, zejména broskvoň P. persica ad. 
Štítenka P. pentagona pochází ze subtropických oblastí východní Asie. V 19. století byla zavlečena do Itálie. Následovalo šíření do dalších oblastí a kontinentů. V posledních 20 letech se šíří v Evropě na sever, pravděpodobně jako následek klimatických změn. V zemích s chladnějším klimatem, např. ve Švédsku, žije štítenka pouze ve sklenících a jiných chráněných prostorách. 
Poprvé byl výskyt P. pentagona v ČR prokázán v březnu 2005 v Pardubicích na katalpě trubačovité (Catalpa bignonioides). V roce 2006 byly zjištěny další dvě lokality s napadenými katalpami, a to na území Prahy. V roce 2007 byl výskyt P. pentagona na katalpách zjištěn na další lokalitě, u Hostivic na okrese Praha. V dalších letech byl její výskyt potvrzen v dalších okresech: Brno-venkov, České Budějovice, Frýdek – Místek, Litoměřice, Opava, Ostrava a Plzeń- sever. 
P. pentagona není zařazena do seznamů regulovaných škodlivých organismů v přílohách Směrnice 2000/29/ES, ani do seznamů karanténních organismů EPPO. Je pouze uvedena jako škodlivý organismus snižující jakost ovocných rostlin ve Směrnici Komise 93/48/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál ovocných rostlin a na ovocné rostliny určené k produkci ovoce podle směrnice Rady 92/34/EHS. 
Provádění ochranných opatření
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
V případě zjištěného výskytu se doporučuje buď odstranit a spálit napadené části (zejména silně napadené větve, případně celý strom),
Chemická ochrana rostlin
Chemické ošetření v jednom z možných termínů. Chemická ochrana je však problematická, neboť štítenka je po většinu svého života chráněna voskovým štítkem. 
Z tohoto důvodu je nejvhodnější a nejefektivnější načasovat aplikaci do období výskytu larev prvního instaru, který je nejzranitelnější, neboť štítek ještě nevytváří. Vhodná doba na ošetření však trvá zpravidla jen několik málo dní, závisí to na aktuálním počasí, které ovlivní, zda bude líhnutí proběhne rychle a hromadně, nebo bude rozvleklé. Proto je žádoucí, aby na dané lokalitě byl optimální termín signalizován na základě průběžného sledování vývoje škůdce
Další možnou variantou ošetření je použití přípravku na bázi přírodního či minerálního oleje, který se aplikuje proti přezimujícímu stadiu (samičkám) nebo na jaře před líhnutím larev z vajíček, v závislosti na vývoji počasí. 
Nejméně efektivní možností ochrany je opakovaná aplikace insekticidního přípravku proti přisátým stadiím štítenky během jedné nebo více sezón.
Pro detekci či monitoring štítenky lze využít odchyt samců do feromonových lapačů, které jsou v zahraničí komerčně dostupné.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava