Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech


Rádi bychom upozornili na probíhající žír housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - který aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

septoriová skvrnitost celeru (Septoria apiicola)

septoriová skvrnitost celeru
Septoria apiicola

říše: houby (Fungitřída: Dothideomycetes čeleď: Mycosphaerellaceae

další názvy: septorióza celeru, braničnatka celerová

vědecká synonyma: Septoria apii

Hostitelské spektrum
Miřík celer (Apium graveolens).
Příznaky napadení
První příznaky se projevují většinou od července a to jako malé, většinou kruhovité, chlorotické skvrny na listových čepelích. Nejprve jsou postihovány nejstarší listy, postupně ale i listy mladší. Počet skvrn se postupně zvětšuje, jednotlivé skvrny se zvětšují a jejich středy hnědnou a odumírají. Okraje skvrn jsou tmavé s výrazným žlutým lemujícím kruhem („halo“). Konečná velikost skvrn jen málokdy překročí 3 milimetry. Na skvrnách je možné pozorovat velmi malé (přibližně 0,1 až 0,2 mm veliké), nápadně černé, kulovité plodničky (pyknidy), které jsou ponořeny do tkáně hostitele. V pyknidách se diferencují nitkovité, čtyřbuněčné výtrusy (pyknospory) o velikosti 1 až 2,5 x 20 až 150 µm. Čím jsou skvrny větší, tím je na nich větší počet pyknid, které jsou soustředěny v blízkosti jejich středů. Někdy se však pyknidy vyskytují i mimo skvrny (především na semenných obalech). 
U silněji napadených rostlin většina listů zasychá a odumírá a bez poškození zůstávají pouze nejmladší (srdéčkové) listy. Toto má následně výrazný vliv na asimilační schopnost rostlin a tím samozřejmě na významné snížení výnosů (u bulev o 50 až 70 i více %) a kvalitu výpěstků. Skvrny nevznikají jen na listových čepelích, ale i na listových řapících, lodyhách a na květenstvích.
Životní cyklus
Základním zdrojem infekce jsou napadená semena (s pyknidami), která se vyskytují i u více než 90 % partií osiv. V jednotlivých partiích bylo zjištěno až 10 % infikovaných semen. Na semenech patogen zůstává vitální nejen ve formě pyknid, ale i mycelia nebo pyknospor a to i po dobu více než 15 měsíců. Choroba přetrvává ale i na napadaných rostlinných zbytcích a to jak v půdě, tak na jejím povrchu. Zde je patogen schopen být životaschopný po dobu 4 až 11 měsíců (v chladnějších podmínkách déle než v teplém prostředí). 
K rychlému šíření choroby dochází po dlouhodobějším ovlhčení listů (za deštivého počasí, nevhodné závlaze a při dlouhodobějších rosách). Za těchto podmínek jsou z ovlhčených pyknid uvolňovány pyknospory, které se odstřikujícími dešťovými nebo závlahovými kapkami šíří na okolní rostliny. Rozšiřovány mohou být ale i větrem, hmyzem nebo při obdělávání kultur. Pyknospory se za určitých podmínek mohou tvořit i mimo pyknidy, přímo z hyf. Podmínkou vyklíčení pyknospor a jejich proniknutí do rostlin je potřebná vzdušná vlhkost vyšší než 90 % po dobu alespoň dvou dnů nebo přítomnost vody na povrchu rostlin po dobu minimálně 24 hodin. Teplota pro šíření choroby již není tak podstatná. Pyknospory sice nejlépe klíčí při teplotě okolo 20 °C, avšak mohou klíčit v relativně širokém rozmezí od 12 až do 28 °C. Inkubační doba, tj. doba od infekce do objevení se prvních viditelných příznaků, je závislá na teplotě. Při teplotě okolo 20 °C je 7 až 8 dnů, při 30 °C přibližně 14 dnů. 
Za příznivých klimatických podmínek může v průběhu vegetace celeru proběhnout až 7 infekčních period. Choroba se nejčastěji vyskytuje až od července a to převážně za vlhkého počasí (deště nebo rosy).
Hospodářský význam
Jedná se o nejnebezpečnější chorobou celeru (Apium graveolens), a to všech třech jeho kulturních variet (listový – var. secalium, řapíkatý – var. dulce a u nás především bulvový – var. rapaceum). Choroba je rozšířena prakticky po celém světě a vyskytuje se všude tam, kde se celer pěstuje. V některých lokalitách je tato choroba nazývána „celerovou rzí“. 
Pokud dojde k napadení listového a řapíkatého celeru nejsou konzumní části použitelné. Napadené semenné rostliny dávají nižší výnosy semen a semeno z nich je z velké části infikované a tím i zdrojem šíření choroby v následujících letech. V případě, že zdrojem infekce rostlin jsou infikovaná semena, rostliny rostou dlouhou dobu bez zjevných příznaků. Pouze v ojedinělých případech může být patogen příčinou úhynu mladých rostlin.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Základem preventivní ochrany je používání zdravého osiva. Osvědčilo se osivo starší než tři roky. Takovéto osivo má stále dobré osivové hodnoty (především klíčivost), ale je již bez životaschopných pyknospor, neboť většina z nich ztrácí vitalitu již za 15 měsíců po sklizni semen. Důležité je též účinně likvidovat ostatní zdroje infekce, tj. především napadené rostlinné zbytky. Celer by se na jednom pozemku měl pěstovat s minimálně tříletým odstupem. 
Vhodným způsobem prováděná závlaha a především vyvážená výživa podporují růst nových listů a regeneraci listů napadených. I když existují rozdíly v citlivosti jednotlivých odrůd, při silnějším infekčním tlaku jsou tyto rozdíly prakticky bezvýznamné. Občas v literatuře doporučované termické ošetření osiva (namáčení po dobu 30 minut ve vodě o teplotě 48 až 49 °C) je značné riskantní a tím prakticky nepoužitelné. I když nejúčinnější, ale i nejekonomičtější a nejekologičtější by bylo moření osiva, v současnosti není u nás tento způsob ochrany u celeru možné aplikovat.
Chemická ochrana rostlin
Ošetření porostů měďnatými přípravky je většinou méně účinné. V oblastech s pravidelným výskytem by se mělo započít s ochranou od poloviny června a opakovat ji v týdenních až čtrnáctidenních intervalech. V ostatních případech je možné začít s ochranou při prvních příznacích napadení. Pro určení celkového počtu postřiků a délky intervalu mezi nimi je rozhodující průběh počasí a intenzita napadení. Někdy se první ošetření doporučuje ještě u sadby před její výsadbou na trvalé stanoviště. Eliminuje se tím šíření infekce z rostlin vyrostlých z infikovaných semen (rostliny s primární systémovou infekcí).
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

Telefon: +420 228 885 123, +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 


TELEFON / E-MAIL / CHAT

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava