Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

plíseň slunečnice (Plasmopara halstedii)

plíseň slunečnice
Plasmopara halstedii

říše: Chromista třída: Oomycetes čeleď: Peronosporaceae

další názvy: plíseň slunečnicová

vědecká synonyma: Plasmopara helianthi, Plasmopara helianthii

Hostitelské spektrum
Rod slunečnice a další hvězdnicovité, např. ambrozie peřenolistá, pelyněk černobýl, chrpa modrá, řepeň durkoman aj.
Příznaky napadení
Choroba se projevuje dvěma typy příznaků. Významnější je systémové onemocnění. Při něm po infekci především z půdy patogen prorůstá rostlinou až do poupěte. Rostlina zakrní, silně napadené rostliny dorostou výšky asi jen 20–30 cm. Na listech a řapících jsou typické příznaky systemicky se šířícího patogenu. Na spodní straně listů, při silném napadení výjimečně i na horní straně, se vytvářejí bělavé, později šednoucí povlaky sporangioforů a sporangií. Systemické infekce se mohou objevit již ve fázi děložních listů, nejčastější jsou však až při výšce rostlin 15–20 cm i později. V pozdějším průběhu vegetace nacházíme v porostu zakrslé, většinou odumřelé rostliny. Pokud došlo k slabšímu napadení, rostliny vytvářejí malé úbory, nažky jsou nevyvinuté, prázdné a neklíčivé. Rostliny jen velmi slabě napadené a rostliny sekundárně infikované vytvoří klíčivé nažky, z nich však vyrůstají rostliny latentně infikované. Sekundární infekce vyvolávají sporangia uvolněná z rostlin napadených systemickou infekcí nebo i z planých rostlin. Na listech se objevují nejprve světlejší chlorotické skvrny, na jejichž spodní straně se vytvoří bělavý povlak sporangioforů a sporangií. Skvrny jsou téměř vždy ohraničené žilkami. Příznaky systemických i sekundárních infekcí jsou do jisté míry proměnlivé. Sekundární infekce se nově objevují nejpozději do poloviny června. Později se epidemie choroby sama zastavuje. Na rozdíl od příbuzných chorob na jiných rostlinách proto sekundární infekce významně nepoškozují listovou plochu. Patogen však prorůstá do nažek a z nich vyklíčené plevelné rostliny slunečnice se v dalších letech stávají zdrojem sekundárních infekcí. Stejně jako u jiných chorob nelze původce spolehlivě určit v počátcích patogeneze, dokud se nevytvoří typické symptomy a rozmnožovací orgány. Pokud patogen již vytvořil na listech bílé povlaky, není zaměnitelný s jinou chorobou. Na odebraných vzorcích mohou počáteční fáze připomínat poškození úlety herbicidů nebo i některá abiotická poškození. V porostu bývají tato poškození plošná, kdežto plíseň slunečnice je patrná na jednotlivých rostlinách.
Životní cyklus
Původcem choroby je karanténní škodlivý organizmus. Do nových oblastí se šíří osivem.  
Z infikované nažky jen velmi vzácně vyroste nemocná rostlina. Zpravidla vzniká pouze latentní infekce. Během ní se patogen namnoží a zamořuje půdu. Pokud v dalším roce na daném pozemku vyrůstá slunečnice z výdrolu nebo po vysetí slunečnice i po několika letech, patogen proniká kořeny do rostliny a dochází k systémové infekci. Patogen byl do Evropy zavlečen počátkem 20. století, v 70. letech byl jeho výskyt potlačen pěstováním rezistentních hybridů. V současné době existuje celá řada ras, v Evropě je jich známo 36. Některé rasy překonaly rezistenci řady starších i nových hybridů slunečnice. Na rozdíl od příbuzných chorob na jiných rostlinách zpravidla trvá velmi dlouho, než napadená pletiva odumřou. To umožňuje, aby se patogen dále šířil. Uvádí se, že patogen způsobuje i odumírání klíčních rostlin. Toto u nás zatím nebylo pozorováno. Pro šíření patogenu mají zásadní význam latentní infekce. Dříve se mělo za to, že patogen vytváří oospory (trvalé spory) jen v kořenech a bazální části stonku. Dnes je prokázáno, že i po pozdních infekcích listů a úboru se v napadených pletivech vytvářejí oospory, které zamořují půdu. Houba přežívá v půdě oosporami více let nebo se šíří infikovaným osivem, v němž přetrvává oosporami a myceliem. Pro vznik systémových infekcí jsou příznivé nižší teploty, dlouhá doba vzcházení (dnes se vysévá časněji než v dřívějších letech). Rozvoj sekundárních infekcí je podporován vyššími teplotami (15–18 °C) a vlhkým počasím zejména na počátku vegetačního období. Šíření sekundárních infekcí se zastavuje po polovině června.
Hospodářský význam
V současné době nezpůsobuje žádné hospodářské škody, představuje však vážné potencionální riziko. Nejčastěji se vyskytuje rasa 700.
Provádění ochranných opatření
Preventivní opatření
Vysévat buď osivo pocházející z oblastí prostých původce choroby, nebo kromě hybridů deklarovaných jako odolné, mořené osivo. Na pozemku, kde byla pěstována slunečnice, je v následujícím roce nutné hubit rostliny z výdrolu, nejlépe preemergentními herbicidy, a to i v případě, že se choroba nevyskytla (latentní infekce). Vysévat hybridy deklarované jako odolné. Z dalších opatření jsou významné pečlivé zaorání posklizňových zbytků a dodržení zásad střídání plodin (min. 5 let).
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní ochrana během vegetace je zcela neúčinná proti systémovým infekcím a bezúčelná vůči sekundárním infekcím.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava