lípa (Tilia)

lípa
Tilia

čeleď: slézovité (Malvaceae)

Popis
Opadavé stromy se sympodiálním větvením. Kůra zpočátku tenká, dlouho hladká, šedohnědá, v zástinu až žlutozelená, s drobnými kosočtverečnými jizvami, vnitřní vrstva vláknitá, později borka stříbřitě černošedá, podélně rýhovaně rozpukaná. Dřevo roztroušeně pórovité, velmi měkké, lehké, s neznatelnými letokruhy, bílé, slabě narůžovělé nebo nažloutlé, jádro sotva znatelné. Listy střídavé, asymetrické, šikmo srdčité až uťaté, dvouřadě rozložené. Pupeny se 2(3) šupinami. Letorosty často křivolaké. Květy oboupohlavné, pětičetné, bílé nebo nažloutlé, medově vonící, v květenstvích (vrcholících) s nápadným podpůrným listenem. Plodem je nažkovitý oříšek s 1(2) semeny. Děložní lístky semenáčků jsou typicky prstnatě laločnaté, primární listy střídavé, asymetrické. 
Existuje 30 druhů. 

lípa srdčitá, lípa malolistá
Strom 18–25(30) m vysoký, s hustou vejcovitou až kulovitou korunou. Listy okrouhle srdčité, 4–8 cm dlouhé, na obvodu pilovité, na líci tmavozelené, lysé, na rubu modrozelené, lysé, jen v úhlech nervů rezavé chloupky, nervatura třetího řádu jen slabě vyniklá, okraje čepele vzhůru pozvednuté. Na podzim žloutnou. Pupeny vejcovité, lysé, lesklé, vnější šupina přesahuje polovinu délky pupenu. Letorosty lysé, nebo zprvu poněkud ochlupené, starší větvičky lysé, shora červené, naspod zelenavé. Květy po 5–10, v šikmo odstálých, jakoby na listech ležících květenstvích se zelenavými listeny. Kvete VI–VII. Oříšek je obvejcovitý až kulovitý, 0,5–0,6 cm v Ø, bez nebo se slabým náznakem žeber, s tenkým, v prstech smáčknutelným osemením. Oříšky opadávají na podzim a v zimě.
Oblast rozšíření: Evropa. 

lípa stříbrná
Strom 18–25(40) m vysoký, s široce kuželovitou korunou, větve vzpřímené. Listy okrouhle vejčité, na bázi srdčité, 7–10 cm dlouhé, na obvodu jednou až dvakrát pilovité až mělce laločnaté, na líci tmavozelené, na rubu šedobíle plstnaté, bez chomáčků chlupů v úhlech nervů. Letorosty i pupeny šedoplstnaté. Květy po 5–10, v převislých květenstvích s plstnatými listeny. Kvete VII. Oříšek je vejcovitý, zašpičatělý, asi 1 cm dlouhý, plstnatý, slabě žebernatý až bradavčitý. 
Oblast rozšíření: Balkánský poloostrov, západní Ukrajina. 

lípa velkolistá
Strom 20–30(40) m vysoký, s válcovitým kmenem a široce kuželovitou korunou, řidší než u lípy malolisté. Listy okrouhle vejčité až srdčité, 7–12 cm dlouhé, na obvodu ostře pilovité, někdy až mělce laločnaté, na líci matně zelené, svraskalé, řídce chlupaté až lysé, na rubu trávově (žluto)zelené, bělavě odstále měkce chlupaté, v úhlech nervů bělavé až okrové chloupky, nervatura třetího řádu dobře patrná, rovnoběžná. Okraje čepele převislé. Pupeny vejcovité, vnější šupina na pupenu dosahuje asi poloviny délky pupenu. Letorosty červenohnědé, většinou chlupaté. Květy po 2–5, v převislých květenstvích se zelenavými listeny. Kvete VI. Oříšek je kulovitě protáhlý, asi 0,6–1,3 cm velký, se 4–5 žebry a s tvrdým, plstnatým oplodím. Oříšky zůstávají na stromě přes zimu. 
Oblast rozšíření: Evropa. 
Zřídka můžeme v přírodě, nebo i v parku nalézt křížence lípy velkolisté s lípou malolistou, lípa obecná (Tilia ×vulgaris). Vykazuje přechodné znaky mezi oběma rodiči. Občas je i vysazován.  

lípa zelená
Strom 15–25 m vysoký, s průběžným kmenem a vejcovitou korunou, se spodními větvemi velmi dlouze převislými. Listy široce vejčité, na bázi výrazně asymetrické, 4–8(10) cm dlouhé, na obvodu jemně a dlouze osinkatě pilovité, na líci nápadně lesklé, na rubu v paždí nervů hnědavé chloupky. Letorosty a pupeny žlutozelené, zpočátku chlupaté, pak lysé. Květy po 3–7, v převislých květenstvích, s úzkým listenem. Kvete VII–VIII. Oříšek je protáhlý, zašpičatělý, 0,7–0,9 cm dlouhý, plstnatý, žebernatý.
Z přírody není známa. Někdy je považována za křížence T. cordata × dasystyla.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava