Expedice objednávek na bioagens přesunuta na 20. týden



Upozorňujeme zákazníky, že vzhledem k tomu, že Velikonoce téměř navazují na státní svátky v květnu a ke skutečnosti, že vyřizování objednávek na živé organismy trvá 7 dní, bude prodej BIOAGENS zahájen od poloviny května.

korová nekróza kaštanovníku (Cryphonectria parasitica)

korová nekróza kaštanovníku
Cryphonectria parasitica

říše: houby (Fungitřída: Sordariomycetesčeleď: Cryphonectriaceae

další názvy: rakovina kůry kaštanovníku

vědecká synonyma: Endothia parasitica

Hostitelské spektrum
Kaštanovník (Castanea), a to všechny druhy tohoto rodu, dále dub (Quercus), u něhož jsou hostitelské jen některé druhy, zejména dub zimní (Q. petraea), příležitostně i dřeviny jiných rodů, např. javor (Acer).
Příznaky napadení
V místě infekce v dolní části kmene nebo na větvích vznikají na kůře světlehnědě až červenohnědě zbarvené nekrotické léze. Později kůra podélně praská, odlupuje se a je pod ní patrné charakteristické vějířovité mycelium. Na kůře se v oranžových stromatech vytvářejí výrazně červenooranžové plodnice. Poškození vodivých pletiv kmene či větví má za následek vadnutí a usychání listů v koruně, které zůstávají viset na větvích. Pod poškozeným místem kmene se mohou tvořit adventivní výhony (vlky). Korová nekróza se postupně rozrůstá po obvodu kmene, čímž se rozsah prosychání koruny zvětšuje a strom může odumřít. 
Možnost záměny
Nekrózu kůry kaštanovníku mohou působit i houbové patogeny, např. Cryptodiaporthe castanea (= Amphiporthe castanea) a Diplodina castaneae. Chřadnutí hostitelských dřevin mohou způsobit také další patogeny anebo abiotické faktory.
Životní cyklus
Patogen proniká do rostliny drobnými poraněními v borce. V kambiu se vytváří mycelium, na němž se posléze vytvářejí plodnice – pyknidy, uložené v červenooranžovém stromatu. Z pyknid je vytlačována slizová lepkavá hmota, nesoucí oranžové pentlice s konidiemi, jimiž se houba rozmnožuje. Dvoubuněčné askospory jsou uvolňovány z hruškovitých peritécií, které se také tvoří ve stromatech. K uvolňování askospor dochází po teplém dešti, nejčastěji na jaře a v časném létě. Mycelium může přežít i více měsíců v zaschlé borce.
Způsoby šíření
Konidie a askospory patogenu se šíří větrem a deštěm, přenášeny jsou i hmyzem, ptáky a také infikovaným nářadím používaným k ošetřování hostitelských rostlin. Na delší vzdálenosti může být patogen zavlečen zejména dovozem napadených rostlin či jejich dřeva a kůry. Riziko přenosu plody nebo semeny je nižší, ale existuje.
Hospodářský význam
Pokud korová nekróza postupně obkrouží obvod kmene, strom v důsledku přerušení vodivých pletiv odumírá. Ne vždy ale dochází k fatálnímu poškození stromů; škodlivost patogenu závisí hlavně na náchylnosti hostitelské rostliny k chorobě a na výskytu hypovirulentních kmenů v populaci C. parasitica, které aktivně snižují virulenci patogenu. K méně náchylným hostitelům patří asijské druhy kaštanovníku, přesto je houba C. parasiticav Číně, kde je její výskyt původní, považována za hospodářsky nejvýznamnější patogen pro tento rod. Drastické environmentální a hospodářské dopady mělo zavlečení patogenu do USA. Během první poloviny 20. století tato houba způsobila téměř úplné vyhubení kaštanovníku C. dentata v areálu jeho výskytu ve východní části USA; počet odumřelých stromů se odhaduje na 3,5 miliardy. 
V Evropě se patogen od 20. až 30. let 20. století postupně rozšířil na většinu území s výskytem kaštanovníku jedlého (C. sativa). Rovněž tento hostitel je patogenem výrazně poškozován, i když je považován za méně náchylný k chorobě než kaštanovník C. dentata. Celkově nejsou dopady invaze C. parasiticav Evropě tak destruktivní jako v Severní Americe, zejména pokud jde o počet zahubených stromů. Tento rozdíl se také vysvětluje vyšším přirozeným výskytem hypovirulentních kmenů patogenu v Evropě. Na dubech a jiných hostitelích napadených C. parasitica jsou projevy choroby zpravidla mírné a patogen na nich může také přežívat jako saprofyt.
Zeměpisné rozšíření
Původní areál rozšíření leží v jihovýchodní Asii. V současné době se C. parasitica vyskytuje v Evropě (ve většině zemí, v nichž rostou kaštanovníky), v řadě zemí Asie, v Africe (Tunisko), v Severní Americe (USA, Kanada) a v Austrálii.
Situace v ČR
Status výskytu v ČR
Status výskytu v ČR: nevyskytuje se, potvrzeno úředním průzkumem, dřívější výskyty byly eradikovány. 
Výsledky detekčních průzkumů
Úřední detekční průzkum výskytu C. parasitica se provádí každoročně od roku 2003 v nelesní zeleni (parky, volná krajina aj.), v lesních porostech a v zahradních centrech. V roce 2005 bylo celé území ČR uznáno za chráněnou zónu proti tomuto patogenu a od té doby je průzkum jeho výskytu součástí souboru opatření, která je ČR povinna každoročně vykonávat. Výskyt C. parasitica na rozmnožovacím materiálu hostitelských rostlin se sleduje při soustavné rostlinolékařské kontrole ve školkách. 
Na území ČR byl výskyt C. parasitica zjištěn poprvé na jednom izolovaně rostoucím kaštanovníku v okrese Uherské Hradiště v roce 2002. Další výskyty byly objeveny v roce 2004, a to na izolovaném stanovišti v okrese Brno-venkov, a dále ve větrolamech a ve školce v okrese Hodonín, kde byla napadena řada rostlin a výskyt patogenu byl potvrzen jak na kaštanovníku, tak i na dubu červeném (Q. rubra). V roce 2006 byl v ČR prokázán výskyt C. parasitica ve 3 případech na kaštanovnících na různých místech v okrese Brno-venkov, a to na soukromé zahradě, ve veřejném parku a ve větrolamech v areálu bývalé lesní školky. V roce 2009 byl výskyt C. parasitica potvrzen v okrese Praha-východ na rostlinách kaštanovníku dovozených v roce 2009 z Itálie. V řadě případů byl výskyt objeven pracovníky Mendelovy univerzity v Brně.
Provádění ochranných opatření
Při zjištění výskytu C. parasitica na území ČR se provádí úřední ochrana popsaná v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. 
Nechemické metody ochrany rostlin
Mechanická a fyzikální ochrana
Mechanická ochrana spočívající v odstranění napadených stromů anebo větví se doporučuje jako nejúčinnější metoda ochrany i v zemích, ve kterých se neprovádí eradikační opatření. Významnou kurativní biologickou metodou ochrany používanou v zemích s výskytem C. parasitica je využití hypovirulentních kmenů tohoto patogenu. 
C. parasitica se v přírodě vyskytuje ve dvou formách, a to virulentní a hypovirulentní. Virulentní kmen patogenu způsobuje rakovinu kůry, hypovirulentní kmen může virulentní kmen potlačit. Napěstované inokulum různých biologických ras hypovirulentních kmenů C. parasitica je vkládáno do jednotlivých ran, hypovirulentní kmen pak snižuje virulenci patogenu. Vzhledem k pracnosti lze metodu využít k ochraně jednotlivých stromů, možnosti plošné aplikace jsou omezené, avšak v některých zemích (např. Itálie, Francie a Slovensko) se tato metoda využívá ve větším rozsahu.
Chemická ochrana rostlin
Fungicidní ochrana není prakticky použitelná.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava