Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

fytoftorové odumírání rododendronu (Phytophthora ramorum)

fytoftorové odumírání rododendronu
Phytophthora ramorum

říše: Chromista třída: Oomycetes čeleď: Peronosporaceae

další názvy: fytoftorové odumírání, náhlé odumírání dubů

Hostitelské spektrum
Phytophthora ramorum má široké spektrum hostitelských druhů. Mezi hlavní hostitelské druhy patří rostliny z čeledi borovicovité (Pinaceae), bukovité (Fagaceae), růžovité (Rosaceae), vřesovcovité (Ericaceae) a zimolezovité (Caprifoliaceae). V Evropě je napadána především kalina (Viburnum spp.), kamélie (Camellia spp.), pěnišník (Rhododendron spp.) a další okrasné druhy. Z listnatých dřevin, na kterých se v Evropě na ojedinělých místech zaznamenalo poškození, se jedná o buk lesní (Fagus sylvatica) a dub (Quercus spp.), z jehličnatých modřín japonský (Larix kaempferi) a modřín opadavý (Larix decidua). V USA jsou chorobou postiženy některé původní druhy dubů (Quercus spp.) a Lithocarpus densiflorus.
Příznaky napadení
Příznaky napadení se liší podle druhu hostitelské rostliny. K hlavním typům poškození se řadí korové nekrózy na kmenech doprovázené výtokem exsudátu, spála (nekrózy) listů a odumírání výhonů a skvrnitost listů. Typickým příznakem je odumírání vrcholů výhonů, větví a celých rostlin, kdy se napadená pletiva barví červenohnědě. Nekróza se může objevit na kterékoli části výhonu a postupovat všemi směry. Infekce listů se nejprve projevuje tvorbou tmavohnědých difúzních skvrn a to nejčastěji na špičce či okraji listové čepele. 
Dalším poškozením listnatých dřevin, které se objevuje nejčastěji v dolních partiích kmene, je nekróza vodivých pletiv a spodních vrstev kůry (nekrózy zasahují jen několik milimetrů do dřeva) přičemž nekrotizovaná pletiva bývají zřetelně ohraničena černou linií). Toto poškození je provázeno produkcí tmavě červeného exsudátu, který vytéká z neporušené kůry nad poškozením. Exsudát nemusí být vždy patrný, někdy bývá smýván deštěm nebo vysychá a na kůře se zůstávají jen hnědé skvrny. Poškození kmene dřeviny vede k chřadnutí dřeviny, které se projevuje chlorotizací a zmenšením olistění, postupujícím prosycháním celé koruny a nakonec dochází k odumření hostitele. 
Při poškození jehličnatých dřevin dochází nejčastěji k odumírání jehlic a mladých výhonů. U Larix kaempferi (modřín japonský) bylo rovněž pozorováno napadení větví a korová nekróza.
Možnost záměny
Příznaky patogenu P. ramorum jsou zaměnitelné s napadením jinými druhy rodu Phytophthora. U pěnišníků (Rhododendron spp.) je možné příznaky zaměnit s příznaky způsobenými druhy jako Phytophthora cactorumP. citricolaP. citrophthora a P. nicotianaeu příznaků na větvičkách a P. syringaeu příznaků na listech. 
Příznaky mohou být zaměněny i s poškozením z jiných příčin, např. s fyziologickými poruchami, abiotickými vlivy a poškozením chemickými látkami. Pro přesné určení původce je nutný laboratorní rozbor vzorku rostliny.
Životní cyklus
P. ramorum patří mezi intracelulární druhy hub s vláknitým, větveným, většinou nepřehrádkovaným myceliem, na kterém vznikají rozmnožovací orgány. Hyfy většinou netvoří haustoria. Při nepohlavním rozmnožování se na nediferencovaných vláknech mycelia nebo na sporangioforech terminálně vytvářejí zoosporangia, ve kterých dozrávají dvoubičíkaté zoospory. Uvolňované zoospory infikují rostlinná pletiva. Jinou formou spor jsou chlamydospory, tlustostěnné trvalé spory, s jejichž pomocí může patogen přežívat nepříznivá období. 
Při pohlavním rozmnožování dochází ke kopulaci pohlavních buněk a následně k tvorbě pohlavních spor (oospor). Ty se mohou stát zdrojem zvýšené virulence a umožnit vznik mnohem agresivnějších variant. Pro růst a vývoj houby je optimální teplota okolo 20 °C, vyšší vzdušná vlhkost a ovlhčení rostlin.
Způsoby šíření
Spory patogenu P. ramorum se mohou lokálně šířit infikovanou vodou při zavlažování, rozstřikem kapek při dešti, infikovaným pěstebním substrátem nebo infikovaným pracovním nářadím. 
Na dlouhé vzdálenosti má zásadní význam přenos patogenu infikovaným rostlinným materiálem včetně dřeva a kůry. Zdrojem infekce může být také půda ulpívající na dopravních prostředcích, pracovní mechanizaci a nářadí, obuvi apod. Na dlouhé vzdálenosti se může patogen také šířit ve formě sporangií vzdušnými proudy.
Hospodářský význam
P. ramorum může působit ekonomické i ekologické škody na celé řadě okrasných stromů a keřů, stejně tak i na lesních dřevinách. Podnětem k zavedení fytosanitární regulace v EU bylo odumírání dubů a dalších dřevin vyvolané tímto patogenem v 90. letech 20. století v Kalifornii. Způsobeny byly zejména environmentální škody, neboť došlo k změnám druhového zastoupení v lesních porostech zejména u rostlin Notholithocarpus densiflorusa některých druhů dubů. Choroba byla pojmenována jako náhlé odumírání dubů. V 90. letech byl patogen P. ramorum zjištěn také v Evropě a postupně zavlečen se školkařským materiálem okrasných dřevin do řady evropských zemí. 
V současné době tento patogen na obou kontinentech napadá jak okrasné, tak i lesní dřeviny. Významné škody byly zaznamenány v roce 2009 na řadě míst v jihozápadní Anglii u vzrostlých i mladých rostlin modřínu japonského. Z jižního Walesu bylo v roce 2010 hlášeno napadení 2400 ha (asi 600 000) vzrostlých stromů a dále rozsáhlých mladých výsadeb modřínu opadavého. Ve Spojeném království byly zaznamenány značné škody i na často cenných napadených hostitelských rostlinách v parcích a veřejné zeleni, k nimž je nutné připočítat náklady na eradikační opatření.
Vzhledem k širokému spektru hostitelů, rychlému šíření, významným dopadům v oblastech výskytu v Evropě a několika nedávným výskytům (především na pěnišnících) z dovozu na našem území, je tento patogen považován za závažný i pro celou ČR.
Zeměpisné rozšíření
Původ P. ramorum je nejasný. Výskyt je znám z USA a Kanady. Omezeně je patogen rozšířen také v Indii. V Evropě byl patogen P. ramorum poprvé nalezen v roce 1993 v Německu a Nizozemsku na pěnišnících. Výskyty ve volně rostoucí zeleni jsou známé zejména ze Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a z Irska. Výskyt patogenu je znám kromě výše uvedených zemí také v Belgii, Dánsku, Chorvatsku, Norsku, Polsku, Řecku, Slovinsku, Srbsku, Španělsku, Švédsku a Švýcarsku.
Situace v ČR
V ČR byl výskyt P. ramorum zjištěn v roce 2003 na rostlině kaliny Viburnum x bodnantensez Itálie, v roce 2009 na jedné rostlině pěnišníku (Rhododendron sp.), v roce 2011 na rostlině Pieris japonica, dovezené z Nizozemska, a na rostlinách pěnišníku, rovněž dovezených z Nizozemska, v roce 2013 na jedné rostlině pěnišníku (Rhododendron catawbiense´Grandiflorum´) původem z Belgie a v roce 2015 ve třech případech, a to v zahradních centrech v Praze na rostlinách dodaných z Německa (Rhododendron yakushimanum ´Blurettia´ a ´Kalinka´a R. ponticum ´Graziella´), v Plzni na rostlině pěnišníku z Německa a v Dlouhé Loučce u Uničova na rostlinách pěnišníku dodaných v roce 2014 z Polska. 
Status výskytu v ČR
Nevyskytuje se. V dřívějších případech přechodného výskytu proběhla úspěšná eradikace. 
Výsledky detekčních průzkumů
Detekční průzkum výskytu P. ramorumprobíhá v ČR nepřetržitě od roku 2004 do současnosti. Na základě tohoto průzkumu byl stanoven výše uvedený status výskytu. 
Detekční průzkum tohoto škodlivého organismu byl v roce 2015 podpořen finančním příspěvkem EU.
Provádění ochranných opatření
Úřední ochranná opatření jsou popsána v části FYTOSANITÁRNÍ REGULACE. Ochrana proti P. ramorum spočívá především v dodržování preventivních opatření.
Preventivní opatření
Jako nejdůležitější preventivní opatření se doporučuje nákup zdravého množitelského materiálu a používání zdravých rostlin při množení, dále je žádoucí udržovat optimální zdravotní stav rostlin, zamezovat poranění rostlinných pletiv a nezvyšovat nadměrně vlhkost v porostu nepřiměřenou zálivkou a rosením. Nezbytná je také desinfekce nářadí používaného při řezu.
Chemická ochrana rostlin
Patogen P. ramorum je citlivý na síran měďnatý a hydroxid měďnatý. V různých formulacích je středně citlivý na mankozeb a velmi citlivý na metalaxyl.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA
Filtrovat výsledky

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava