Výskyt housenek zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech dosahuje II. fáze


Rádi bychom upozornili na silnou druhou generaci zavíječe zimostrázového (Cydalima perspectalis) na krušpáncích / buxusech - která aktuálně decimuje keře po celém území ČR. Na keřích lze nalézt housenky různých stádií od 1 cm až po 3 cm, ojediněle i ve fázi kukly. Housenky se drží uvnitř keře, je tedy třeba keře prohlížet velmi pečlivě. V případě nálezu je třeba ihned zakročit a provést postřik. Biologický postřik Lepinox® Plus obsahující bakterii Bacillus thuringiensis »  má vysokou účinnost na housenky zavíječe a je zcela neškodný pro člověka a domácí zvířata.

dub (Quercus)

dub
Quercus

čeleď: bukovité (Fagaceae)

Popis
Opadavé nebo vždyzelené stromy, zřídka keře. Borka tlustá, rozpraskaná. Dřevo kruhovitě pórovité, se žlutohnědým jádrem a výraznými dřeňovými paprsky (na všech řezech). Listy střídavé, jednoduché, většinou laločnaté. Pupeny vejcovité, pětihranné, postavené ve spirále, na konci letorostu nahloučené. Letorosty s pětiúhelníkovou dření. Květy jednopohlavné, samčí květy v převislých řídkých jehnědách na loňských větvičkách. Samičí květy v chudokvětých jehnědách či strboulech na letorostech. Plody jsou elipsovité až vejcovité nažky (žaludy), zrají 1.–2. rokem, sedí ve zdřevnatělé číšce. Semenáček klíčí hypogeicky, první listy se podobají listům dospělé dřeviny. 
Existuje 300–600 druhů. 

dub cer
Opadavý strom 20–30 m vysoký, s řídkou, široce kuželovitou korunou a křivým kmenem. Borka černavá, hrubě rozpukaná, v prasklinách rezavě hnědé proužky. Dřevo má širokou načervenalou běl a červenohnědé jádro s výraznými dřeňovými paprsky. Listy kožovité, podlouhle obvejčité, nápadně úzké, hrubě zubaté až peřenosečné, se zašpičatělými laloky, zřetelně řapíkaté (0,5–2,0 cm), na líci leskle tmavozelené, drsně chlupaté, na rubu žlutozelené, chlupaté, palisty neopadavé. Pupeny drobné, vejcovité, pětihranné, plstnaté, na bázi s vytrvalými niťovitými palisty. Letorosty silné, slabě hranaté, světle hnědé, žlutošedě plstnaté. Samčí květy v jehnědách 4 až 11 cm dlouhých. Samičí květy po 1–8 na plstnaté stopce v paždí listů. Žaludy 2–4 cm dlouhé, po 1–2(7) přisedlé nebo na stopce až 2 cm dlouhé, dozrávají 2. rokem na bezlisté části větvičky. Číška polokulovitá, 2–3 cm široká, hustě porostlá šídlovitými šupinami.
Oblast rozšíření: Jihovýchodní a střední Evropa, Malá Asie.

dub červený
Jedná se o invazní druh.
Opadavý strom 20–40 m vysoký, s rozkladitou, často nepravidelnou korunou. Šedozelená kůra zůstává dlouho hladká, později je borka šedá, mělce rozpukaná. Listy eliptičné až obvejčité, peřenolaločné až peřenoklanné, velké (12–22 cm), řapíkaté (2,5–5,0 cm), s ostnitě zubatými laloky, na líci zelené, lysé, na rubu světlejší, s chomáčky chlupů v paždí žilek, na podzim oranžové, šarlatové až hnědočervené. Oproti dubu bahennímu mají listy širší laloky než zářezy. Pupeny drobné, vejcovité, zašpičatělé, na vrcholu chlupaté, červenohnědé. Letorosty červenohnědé s drobnými žlutými lenticelami, lesklé, lysé, žebernaté. Samčí květy v jehnědách 10 až 13 cm dlouhých. Samičí květy po 1–2 na krátké silné stopce v paždí listů. Žaludy po 1–2, krátce stopkaté, 1,2–2,5 cm dlouhé, soudečkovité, červenohnědé, zrají 2. rokem, číška plochá, červenohnědá, s podvinutým okrajem.
Oblast rozšíření: Východní část Severní Ameriky od Floridy až do Kanady.

dub letní (křemelák)
Opadavý strom do 40 m výšky s válcovitým kmenem a rozložitou korunou se silnými, zprohýbanými větvemi. Kůra a dřevo podobné jako u dubu zimního. Listy tuhé, obvejčité až eliptické, peřenolaločné až peřenodílné, velmi kratičce řapíkaté (0,2–0,7 cm), na bázi srdčité až ouškaté, s laloky zaokrouhlenými, oboustranně lysé, nebo na rubu jen na žilkách roztroušeně chlupaté, na líci tmavozelené až šedozelené, na rubu šedavé, boční žilky ± přímé, palisty záhy opadavé. Pupeny vejcovité, tupě pětihranné, 5–7 mm dlouhé, světle hnědé, postranní pupeny odkloněné od větvičky. Letorosty přímé, lysé, tmavě olivově šedohnědé, s drobnými lenticelami. Samčí květy v jehnědách 3–5 cm dlouhých. Samičí květenství v řídkých chudokvětých klasech v paždí listů. Žaludy 2–3 cm dlouhé, po 2–5 na 3–7(10) cm dlouhých stopkách (do poloviny délky listu). Číšky tenkostěnné, s šupinami srostlými, pýřitými, olysávajícími.
Oblast rozšíření: Evropa, Kavkaz. 

dub zimní (drnák)
Opadavý strom do 30(40) m výšky s širokou nepravidelnou korunou a silnými, křivolakými větvemi. Kůra v mládí lesklá, zelenošedá, později borka černošedá, rozpukaná. Listy obvejčité, peřenolaločné až peřenodílné, zřetelně řapíkaté (1,2–3,0 cm), na bázi zpravidla klínovité, s laloky zaokrouhlenými, na líci tmavozelené, lysé, slabě lesklé, na rubu světlejší, jemně pýřité, olysávající, bez interkalárních žilek, palisty záhy opadavé. Pupeny až 10 mm dlouhé, žlutohnědé, štíhlejší a špičatější než pupeny dubu letního, postranní pupeny přitisklé k větvičce. Letorosty přímé, lysé, tmavě olivově zelené, s drobnými lenticelami. Samčí květy v jehnědách až 6 cm dlouhých. Samičí květenství přisedlé v paždí listů. Žaludy 1,5–2,5 cm dlouhé, po 1–3(5), přisedlé nebo velmi krátce (do 1,5 cm) stopkaté. Číšky tenkostěnné, s plochými šupinami, jemně chlupaté.
   Oblast rozšíření: Evropa, Krym, Kavkaz.
ZÁKAZNÍCI ZO SLOVENSKA

Služby zákazníkům

PORADNA: +420 608 748 548

B I O A G E N S
biologická ochrana rostlin

  • - Dodávka a prodej prostředků biologické ochrany rostlin.
  • - Konzultační služby v oblasti ochrany rostlin více 

 

OBJEDNÁVKY DO ČTVRTKA

Expresní doprava